Trenér nám říkal, že to přijde, těší plzeňskou házenkářku Franzovou

Proti polskému Ruch Chorzów zažila minulou sobotu střelecky nejpovedenější zápas sezony, k výhře 31:22 ve 13. kole MOL Ligy přispěla mladá spojka sedmi trefami. Plzeň tak dál drží pozici třetího nejlepšího českého týmu mezinárodní soutěže, v tabulce je aktuálně pátá.

Máte za sebou první polovinu základní části. Jste spokojená s tím, co Plzeň dosud předvádí?
Absolutně jsme to nečekaly. Na druhou stranu, trenér Řezáč je tady dva a půl roku a pořád nám zdůrazňoval, že to přijde. Velké plus je samozřejmě příchod Verči Galuškové, s ní jsme šly všechny nahoru.

 Hrajete trochu jinou házenou než v minulosti?
Začaly jsme hlavně hrát rychlejší házenou, předtím jsme se málokdy soustředily na rychlé přechody, to až teď. Hodně běháme, i v obraně jsme tvrdší a agresivnější. Je určitě znát krok dopředu.

Právě Veronika Galušková se během posledního zápasu zranila. Potěšilo vás, že jste i bez ní proti Chorzówu udržely v závěru pohodlný náskok?
Hlavně doufám, že Verča bude brzy zpět. Vždycky na hřišti zatneme zuby, když někdo vypadne, bojujeme o to víc. Hrály jsme dobře v obraně a tahaly celých šedesát minut, to bylo důležité.

Vy jste nastřílela sedm gólů, byl to váš nejlepší výkon sezony?
Nevím, jestli se to dá takhle říci, vždycky je co zlepšovat...

Střelecky nejlepší zápas určitě.
Ono to bylo i tím, že jsme se už všichni v klubu těšili, zimní pauza byla dlouhá, s holkama jsme byly při chuti. A po mně trenér pořád chce, abych víc střílela z dálky. I na tréninku pořád křičí, když nestřílím... (úsměv) Asi i to pomohlo. Když Polky navíc vzaly Verču na osobku, věděla jsem, že my na levé straně se do střelby musíme o to víc zapojit. Naštěstí mi to tam padalo.

Výsledek nakonec vypadal jednoznačně, jaký to byl zápas?
Hodně těžký. Měsíc a půl se nehrálo a bylo náročné do toho zase naskočit. My jsme se připravovaly na takovou jejich hru vestoje. Ono jim dlouho trvá, než dojdou do útoku, než si vytvoří nějaký tlak. A my mezitím zlenivíme.

I proto vám v úvodu střílely soupeřky hodně gólů z křídel?
Nedokázaly jsme je přerušit a nechávaly dohrávat míče do křídla. Přitom před utkáním jsme si říkaly, že hlavně my na středu musíme akce včas přerušovat. To se však zhruba polovinu první půle nedařilo. Navíc Polky mají kvalitní křídla a střílely z velkého úhlu, pro naše gólmanky to bylo složité.

Na úvod roku triumf. Házenkářky DHC Plzeň zdolaly v interlize Chorzów

Co tedy nakonec rozhodlo, že jste Chorzówu odskočily a získaly uklidňující náskok?
Trenér si vzal oddechový čas a zdůraznil nám, že máme strašně málo rychlých útoků. Trápily jsme se v obraně, pak i v útoku, měly jsme hrozně málo přechodů, trháků. Pak jsme tři proměnily, daly si balony rychle z ruky. Najednou jsme vedly o čtyři branky, pak už to šlo trošku i samo, automaticky jsme začaly více běhat.

Byla klíčová také produktivita v útoku? I vy jste se často prosazovala z těžkých střeleckých pozic.
Určitě bylo důležité, že jsme proměňovaly šance a nebyla pasáž, kdy bychom se střelecky odmlčely. Sice to občas byly takové naše haluzy, ale spadly tam. Dařilo se nám skórovat ze všech pozic. Z dálky, z křídel, z pivodů, stoprocentní jsme byly na sedmičkách.

Věříte, že je to i odraz dobré zimní přípravy? Jaká byla?
Druhou polovinu listopadu a skoro celý prosinec jsme pracovaly hlavně na fyzičce, hodně jsme běhaly a posilovaly. Míč jsme znovu držely až před Vánoci, pak jsme sehrály tři přípravné zápasy proti pražské Slavii. Jsem ráda, že jsme se do toho dostaly rychle zpátky.

Berete to tak, že už patříte mezi hráčky, které tým mají táhnout?
Člověk si uvědomuje, že já, Linda a Domča Galuškovy i pár dalších už jsme vlastně starší. Najednou je pod námi dost mladších holek. I já už vnímám větší zodpovědnost.