Hlavní obsah

Dakar jako byznys – Dají se na něm utratit i vydělat miliony

Foto: South Racing

Lehké buginy side by side a prototypy z nich pocházející zažívají na Dakaru extrémní boom

Největší závodní tým dakarské rally – South Racing – má osmnáct strojů a jen za startovné zaplatil 1,6 milionu eur, tedy 40 milionů korun! Ale ani české zastoupení se nemusí stydět. Třeba Big Shock Racing Martinů Macíků postavil na start hned pět závodních kamionů. Pak jsou tady menší týmy se štědrým rozpočtem a pak další, kteří jedou vysloveně podle peněženky. A otázka zní: Dá se Dakar dělat jako byznys?

Článek

Nikdy nezapomenu na prolog loňského Dakaru. Nováček soutěže Libor Podmol se v něm rozbil hned po prvních pěti stech metrech, a když přijel zpátky do bivaku, tak mi říká: „Bolelo to. Lehnul jsem ani nevím jak, hodně rychle mi spadnul hřebínek. Napřed jsem se nadechl, pak si spočítal všechny kosti v těle. No a potom jsem se podíval na motorku a první, co mě napadlo, že je tam škoda nějakých 160 až 170 tisíc. Říkal jsem si, že jestli budu padat častěji, že mi nebude stačit předem daný rozpočet.“ A i peníze jsou jistě jeden z důvodů, proč Podmol na letošním Dakaru chybí.

Foto: Libor Podmol FMX

Vloni Dakar Podmola hodně bolel. Finančně i fyzicky. Přesto se chce vrátit

Psal jsem o tom už vloni, článek Sníte o Dakaru? Podívejte se, jestli máte dost našetřeno, patřil k těm nejčtenějším. Snad i proto, že byl hodně autentický. Rád bych totiž tohle dobrodružství zažil na vlastní kůži, ideálně s buginou a smířeným s tím, že se chci jen dostat do cíle. Spočítal jsem to na nějakých pět milionů korun. Ano, abyste na Dakar mohli jet, musíte mít finanční stránku věci ošetřenou stejně dobře, ne-li lépe, jako tu technickou.

Ale pojďme se na Rally Dakar podívat z druhé strany. Jako na byznys, na kterém se dá vydělat. Zvedáte tázavě obočí? Začněme odshora – organizátoři ASO to nedělají jen pro lásku k motorsportu. Byznys to byl celou dobu, od samého začátku, ještě když Dakar v roce 1978 založil Thierry Sabine. Ale poslední roky se z toho stal dobře promazaný stroj. ASO inkasuje peníze nejen od závodních týmů, televizních stanic za vysílací práva a od novinářů za akreditace, ale kasíruje i pořadatelské země. Například Peru zaplatilo v roce 2018 za pořádání Rally Dakar tučných 31 milionů dolarů. V té částce jsou započteny náklady na infrastrukturu a zabezpečení, ale taky šest milionů dolarů, které dostalo právě ASO.

Přijde vám to zajímavé? Pak vězte, že při podpisu pětileté smlouvy o pořádání Rally Dakar v Saúdské Arábii se pořadatelská země zavázala platit šestnáct milionů dolarů každý rok, plus zajistit všechny ty věci okolo. Ano, bavíme se o částce 350 milionů korun. A ano, další peníze vybírá ASO od závodníků a všech ostatních již zmíněných.

Foto: Jan Červenka

South Racing zaplatil za účast v závodě tučných 1,6 milionu eur

Jenže byznys můžete dělat i jako závodní tým. South Racing má na největším maratonském závodě osmnáct strojů v třídách SSV a lehkých prototypů. Jsou to více či méně upravené Can-Amy a v týmu najdete jak zkušené jezdce, kteří jedou na vítězství, tak závodníky, kteří si plní svůj velký sen. „Kromě závodních strojů tady máme sedmatřicet doprovodných vozidel včetně devíti velkých kamionů, jsme největším týmem na Dakaru,“ říká pyšně Scott Abraham, šéf týmu.

„Zčásti jsme tovární tým Can-Am Factory a máme tady čtyři tovární posádky, zčásti tady máme stroje, co si jezdci pronajímají.“ Jde o modely Maverick X3, které jsou speciálně upravené. Mají jiné, zesílené rámy, zakázkové odpružení i brzdy, kola Method Race, pneumatiky Tensor, panely karoserie jsou z uhlíkových vláken a čelní sklo je nerozbitné. Motor je Rota, ale kvůli omezení dle pravidel má o pětatřicet koní méně než sériové provedení.

„Jsem pyšný i na to, že s námi startují i dvě ambiciózní závodnice, Molly Taylor vyhrála australské mistrovství v rally a Mashael Al-Obaidan je první ženskou závodnicí narozenou tady v Saúdské Arábii. Nejenže jsou obě dvě dobré pilotky, přičemž Molly Taylor může dojet i v první desítce, ale taky je to vynikající kvůli mediálnímu zájmu o náš tým.“ Jak jste už asi pochopili, Scott Abraham má South Racing ne jako koníček, za který utrácí, ale jako firmu, která mu vydělává. A české fanoušky jistě potěší, že zaměstnává i Tomáše Tomečka a jeho Tatru 815, který jede závod jako rychlá asistence. Tomečkovi po polovině Dakaru patří třicáté místo. „Ale já jsem tady kvůli práci, ne kvůli zábavě,“ směje se Tomeček. „Závodit chci až v březnu v Africe na závodě Africa Eco Race.“

A když už jsme načali ty kamiony… Český tým Big Shock Racing, za který jezdí Martin Macík, postavil na start letošního Dakaru pět závodních kamionů, osm doprovodných kamionů a šest doprovodných aut. „Jsme největší tým mezi kamiony,“ hlásí pyšně. S jedním ostrým strojem závodí sám, druhý vodil Martin Šoltys, který ale v polovině Dakaru skončil, a o další tři se stará. „Naše firma MM Technology letos postavila hned tři závodní kamiony, které jsme prodali a o které se tady na Dakaru staráme, a pak jsme ještě postavili šasi pro jeden kamion.“ A jeho otec, Martin Macík starší, k tomu dodává: „Děláme vývoj, výzkum i výrobu. Postavili jsme třináct závodních kamionů, v šesti generacích za dvacet let. A ten nejnovější je teprve ve vývoji…“

Foto: Dakar

Tým kolem Martina Macíka měl na startu hned dva ostré stroje. Martin Šoltys musel ale v polovině závodu skončit

MM Technology má nejen na Dakaru plnotučné zázemí, dohromady sedmatřicet lidí, ale na začátku v jejich firmě pracovalo deset lidí, teď jich je bezmála třicet a další si najímají. „Jsme jediný privátní tým mezi kamiony, který si svoje auta vyvíjí i staví, tak proto nás musí být tolik,“ usmívá se Macík starší. Nikoho, ani Macíky, by určitě nepřekvapilo, kdyby jich na příštím Dakaru bylo víc. A to jak lidí, tak i závodních strojů. Dva závodní kamiony pro zahraniční posádky postavili vysloveně jako komerční projekt, Martin Šoltys, který jel s druhým závodním kamionem, pak přispěl do týmové kasičky sponzorskými penězi.

Úplně odlišnou strategii volí Ervín Krajčovič, šéf českého týmu Orion – Moto Racing Group, který na Dakaru zaštiťuje start českých motocyklových závodníků. Martin Michek a Milan Engel totiž neplatí nic, jedou jako sportovci. „Dělám to takhle celé roky, funguje to a uvidíme, co přinese budoucnost. Na Dakaru jsou tovární i privátní motocyklové týmy, kde si můžete pronajmout motocykl nebo podporu, ale my takhle nefungujeme. Máme svoje sponzory jako tým, a díky nim můžeme mít svoje jezdce, kterým věřím a které chceme.“

Foto: Dakar

Ervína Krajčoviče (vlevo) na fotkách často nevidíte, přitom on je srdcem celého týmu MRG

Krajčovičovi se navíc povedl přímo na letošní soutěži majstrštyk, o volném dni podepsal smlouvu na účast v šampionátu World Rally Raid 2022, což je oficiální mistrovství světa v dálkových rally. První soutěží je probíhající Dakar, pak budou následovat ještě Abú Zabí, Kazachstán, Andalusie a Rally du Maroc. „Náš partner Ivar CS projevil zájem vstoupit do téhle série a výsledkem je, že do pěti světových závodů máme jedno místo v elitní kategorii a dvě místa v nižší pohárové třídě. Jistou účast má Martin Michek, na některých závodech ho doplní Engel. A další jména, to budou nejspíš závodníci, kteří se budou připravovat na Dakar.“

Motocykly KTM bere MRG přes dealera, tady na Dakaru pořizují věci od fabriky díky servisním kartám. Na základě účasti na mistrovství světa by Krajčovič rád navázal s KTM ještě bližší spolupráci.

Foto: Benzina Orlen Team

Úplně odlišnou strategii pak volí na Dakaru nejúspěšnější český automobilový závodník Martin Prokop

Jenže to jde dělat ještě jinak. „V mém týmu jiné auto než Shreka neuvidíte,“ má jasno Martin Prokop. „Nechci, aby moji kluci dělali support jinému stroji, jinému týmu. Zkoušeli jsme to v rally a nedělalo to dobrotu. Nechci stavět auta komerčně, nechci z nikoho tahat peníze, chci, aby to pořád byla pro moje kluky i můj tým zábava. Peníze vydělávám v práci. Pochopitelně, že jsem rád za sponzory, díky tomu, že jsme součástí Benzinu Orlen teamu jsme samozřejmě silnější, ale nechci dělat závodění jako komerční projekt, protože pak se z toho zmizí ta radost.“

Jak vidíte, Dakar může být byznys pro všechny zúčastněné strany. Pro jezdce, pro týmy i pro pořadatele. Jde o to, jak k němu přistoupíte. No a teď by si rádi z koláče ukousla i FIA a FIM, proto se Dakar stal prvním závodem nové série mistrovství světa cross country rally.

Reklama

Načítám