Co mají společného Thomas Mann, Nicholas Winton, remoska a Proseč?

Proseč sehrála v jeho životě sice epizodní, ale o to zásadnější roli. „V roce 1936 se Thomas Mann dostal na špatnou stranu, proti Německé říši. Zdržoval se v Curychu a byl mu odebrán německý pas, potřeboval tak získat jiné občanství,“ říká matrikářka města Proseč Stanislava Češková. V opačném případě by mu hrozila nucená deportace a pravděpodobně také smrt.

V Liberci nepomohli

O něco dříve se do podobné situace dostal také jeho bratr Heinrich Mann, který měl vazby na celou řadu vlivných lidí v Praze. „Byl častým hostem pana prezidenta Masaryka, byl jeho oblíbencem. On sám ho považoval za svého váženého přítele.“

Heinrich Mann se stal trnem v oku nacistického Německa už v roce 1933. Masaryk mu poradil, aby požádal o československé občanství. „Heinrich Mann se obrátil na město Liberec, kde bohužel v tu dobu už převládala sudetská strana. Jeho žádost byla osm měsíců o ledu. A když se o to začal zajímat, tak mu ji zamítli,“ vysvětluje Stanislava Češková.

Rudolf Fleischmann

V tu chvíli do děje vstoupil Rudolf Fleischmann, účetní z Proseče. „On byl strůjcem celé situace. Četl noviny, kde se Heinrich Mann velice nechvalně vyjádřil k postavení města Liberce a k zamítnutí žádosti o získání domovského práva.“ To byl první nutný krok k tomu, aby mu mohlo být občanství uděleno. „Když zjistil, že Liberec nepomohl, odjel do Prahy, spojil se s panem profesorem Kozákem a požádali o audienci u pana Beneše, to bylo v srpnu 1935.“

Fleischmann byl aktivním členem strany národně socialistické a velmi se podílel na veřejném a kulturním životě v Proseči. „Pohyboval se mezi lidmi jako Jaroslav Ježek, Bohuslav Martinů, znal se s různými literáty v Praze. Vzal si to za takový cíl a chtěl Mannům, jak Heinrichovi, tak později Thomasovi pomoci. To, že oslovil profesora Kozáka, prezidenta Beneše a teprve poté se obrátil na zastupitelstvo Proseče, kdy už měl tyto dva vlivné lidi za sebou, tak už nebyl problém Heinrichovi Mannovi domovské právo schválit,“ vysvětluje Stanislava Češková.

Situace Thomase Manna byla trochu odlišná. Coby nositele Nobelovy ceny ho v Německu ještě chvíli tolerovali, zlom nastal v roce 1936. „Dostal upozornění, že bude jeden z nežádoucích, a to i kvůli tomu, že jeho žena byla židovka. Tou dobou už měl Heinrich československé občanství a Rudolf Fleischmann dál pokračoval úspěšně v bohulibé činnosti ve prospěch rodiny Thomase Manna.“

Návštěva Proseče

Do Proseče Thomas Mann zavítal pouze jednou, před 85 lety. „Bylo to 12. ledna 1937, kdy přijel autem zapůjčeným od ministerstva zahraničních věcí. Poděkoval, věnoval městu dva tisíce korun, za které byla později vysázena alej stromů směrem ke koupališti. Navštívil rodinu Fritzovu. Kamil Fritz byl místostarosta Proseče. A pak se stavil také u Rudolfa Fleischmanna.“ Thomas Mann byl občanem Československé republiky 8 let, Heinrich zůstal občanem ČSR až do své smrti.

Protože byl Rudolf Fleischmann židovského původu, musel 14. března 1939 opustit Československo. Německý soud ho v nepřítomnosti odsoudil k trestu smrti. Zůstaly tu jeho dvě dcery Milena a Eva a jeho druhá žena Soňa. „Dcery byly poslány posledním Wintonovým vlakem do Londýna, Soňa se za pomoci přátel dostala přes Norsko do Anglie, kde se rodina po roce opět shledala. Eva se později vdala do Ameriky a žije ve Washingtonu, v současné době jí bude 87 roků. A paní Mileně je 92, s ní se setkáváme v podstatě každý rok v Proseči,“ říká Stanislava Češková.

Lady remoska

Titulem Lady se Milena Grenfell-Bainesová opravdu může pochlubit. Kromě toho ji ve Frenštátě vděčí i za to, že v Anglii proslavila legendární pečící hrnec. Remosku původně koupila jako dárek pro sestřenici, ale zajímalo jí, proč se neprodává také na britských ostrovech. Její telefonát výrobci způsobil malé pozdvižení, ale remoska se v Anglii nakonec opravdu stala doslova hitem.