„Dredař“ Bartoš si udržel post šéfa Pirátů a porazil Wagenknechta. Záda mu kryje Kolaja

Kandidáti na předsedu strany byli:

• Současný předseda a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (postoupil do 2. kola se 728 hlasy)
• Někdejší místopředsedkyně Jana Michailidu;  285 hlasů v 1. kole
• Senátor Lukáš Wagenknecht (postoupil do 2. kola se 484 hlasy)
• Ostravský radní David Witosz; 355 hlasů v 1. kole

Bartoš už přežil i dřívější říjnové hlasování o sesazení, které proběhlo krátce po volbách na Pirátském fóru.

Neúspěch ve volbách staronový šéf připomněl ve svém projevu. „Byl to z pohledu našich cílů a ideálů neúspěch,“ konstatoval, aby dodal: „Já jako lídr a předseda na tom nesu svůj podíl viny.“ Podle Bartoše tím ale strana nekončí, naopak se otevírá nová kapitola.

„Odmítám vnímat tuto dílčí porážku jako finální stadium Pirátské strany a že od teď to půjde jen dolů. Není to pravda,“ pokračoval Bartoš, který si myslí, že je straně na škodu, že ztrácí sebevědomí a rovnováhu ve chvíli, kdy jsou na ni namířené kamery a kdy jsou na ni velké nároky. „Musíme pracovat,“ konstatoval s tím, že z jeho strany vnímá čtyři priority do budoucna, a to role Pirátů ve vládě a ve Sněmovně. Dále se musí strana zaměřit na komunální volby a na zdůrazňování jejich věcí ve vládním programu.

Bartoš po vyhlášení výsledků poděkoval všem svým soupeřům a straníkům. „Pro mě, kromě pirátské role předsedy, je samozřejmě nejdůležitější v tomto roce a dalších letech realizovat pirátskou politiku, se kterou jsme kandidovali,“ podotkl. Jeho zvolení podle Bartoše neznamená, že se ve straně nic nezmění. A opticky to podle něj určitě neoslabí jeho pozici ve vládě.

Vicepremiér a staronový předseda strany okomentoval i vize do budoucna, především vize ke komunálním volbám. „Zde zazněla spousta nápadu na to, jak přistoupit k věcem lépe a ta viditelnost našich regionálních politiků se musí zlepšit. O tom žádná,“ uvedl. „Máme super politiky nejen ve velkých městech, ale i v obcích,“ dodal také. 

Wagenknecht: Těžká pozice přívěšku čtyř stran

Proti Bartošovi se postavil v prvním, ale i v druhém kole senátor Lukáš Wagenknecht, který šel k hlasování se třemi nominacemi. Ve druhém kole získal jen 265 hlasů. Wagenknecht ve svém kandidátském projevu na internetovém fóru vyjádřil obavy o budoucnost strany. Podle něj by se totiž výsledky sněmovních voleb mohly odrazit i v letošních komunálních volbách. 

Na setkání v Pardubicích, odkud se přenášely projevy předsedů, dodal, že by jako předseda Pirátů chtěl prosazovat liberální témata strany. Jeho tématy jsou svoboda slova či transparentnost. 

„Hlavním důvodem, proč chci kandidovat, je budoucnost Pirátů (…) Nechci se koukat zpátky, chci jít dál, pořád si ale myslím, že máme těžkou pozici a jsme přívěskem čtyř stran. Musíme se poučit a nemůžeme se tvářit, že se nic nestalo,“ řekl a navázal tím i na svůj příspěvek, kde napsal, že ve straně cítí vnitřní trauma, které se neřeší, protože se pokračuje dál, jako by se nic nestalo. „Před čtyřmi měsíci jsme měli možnost mít premiéra, teď máme čtyři poslance,“ uvedl. 

„Děda byl pasáček krav. A teď sedím tady.“

Dalším kandidátem byl ostravský radní David Witosz, který získal jednu nominaci a který se chtěl zaměřit na konstruktivní budování ideálů strany. „Chybí nám důkaz z malty a cihel a věřím, že ty důkazy začneme stavět,“ uvedl.

„Necítili jste v roce 2021 to jemné píchání? To si s námi zahrávala pýcha a v roce 2022 žádná pýcha nesmí přijít a ta pýcha byla i důvodem toho, že jsme ztratili kritické myšlení. Nebyla chyba v Ivanovi, ale v nás,“ řekl dále ve svém projevu.

V průběhů dotazů na předsedy apeloval na lidi, aby na internet nepsali unáhlené příspěvky. Uvedl, že i jistým paradoxem je, že od začátku Piráti říkali, že internet je jejich mořem a právě internet jim dal zabrat v době dezinformačních kampaní apod. Podotkl, že má radost z toho, když si uvědomí, že jeho děda byl pasáčkem krav, co to dotáhnul na horníka, a on dnes sedí mezi kandidáty na předsedu strany. 

Programové prohlášení vlády přehledně: Tohle slibují Fiala a spol. Česku

Nejkontroverznějším a zároveň nejnominovanějším kandidátem na křeslo předsedy byla někdejší místopředsedkyně strany Jana Michailidu. Ta na sebe v posledních dnech přitáhla nejspíše i nežádoucí pozornost svým vyjádřením, že se považuje za „vnitřní komunistku“. Tedy v prapůvodním demokratickém slova smyslu. Tím spustila vlnu kritiky, ale i ostré vnitrostranické hádky. Je možné, že ji výrok i stál místo. I přes velký počet nominací totiž získala v první volbě nejméně hlasů. Z 929 Pirátů a Pirátek jí dalo hlas jen 285 lidí. 

Během svého projevu v Pardubicích uvedla, že jí „mrzí“, že se její „sdílení utopického snu o demokratické kooperativní a vzájemné společnosti způsobilo mnoha lidem velkou negativitu v jejich životech“. Vedle toho uvedla, že by se v roli vedení zaměřila na vnitřní komunikaci, na zlepšení vnitrostranické kultury, ale také na zlepšení podmínek pro dobrovolníky. 

„Já si myslím, že bychom měli mít archetyp alchymista. My jsme přišli do politiky s tím, že ji chceme změnit. A my jsme se postupem času, ač to chápu, začali přizpůsobovat realitě,“ řekla během fóra Michailidu na dotaz, jakým archetypem se dají Piráti nazvat. 

Během dotazů z řad členů Michailidu zmínila, že by stálo za to začít více představovat své další členy, kteří mají klíčové funkce i jinde, než jen ve Sněmovně či ve vládě. Tím by se podle ní posílila strana. 

Hlad po křeslech místopředsedů, prvním je Kolaja

Na pozice místopředsedů se přihlásilo celkem 18 kandidátů. K nim se mohli připojit případně i neúspěšní kandidáti na předsedu strany, pokud se nerozhodnou z volby odstoupit. Využila toho Jana Michailidu a David Witosz. 

Přes první kolo postoupilo šest osob. Přes hranici 400 hlasů se dostala zastupitelka Blanka Charvátová, exposlanec Martin Jiránek, europoslanec Marcel Kolaja, exposlanec Ondřej Profant, zastupitelka Hana Hajnová a radní David Witosz. Prvním místopředsedou byl nakonec zvolen europoslanec Marcel Kolaja. 

Europoslance Marcela Kolaju Blesk Zprávy vyzpovídaly ještě před volbou. Ptaly se, zdali v případě svého zvolení zvládne sedět na dvou místopředsednických židlích. Dle svých slov to bude do určité míry spíše zjednodušením. 

„Pro mě je důležité propojit politiku na několika úrovních - od Evropského parlamentu, přes Poslaneckou sněmovnu, Senát, kraje a teď i nově vládu,“ uvedl s tím, že takto by byl podstatně blíže informacím a komunikace by byla rychlejší. Doufá také, že se povede Piráty opět voličům lépe zpřístupnit. Podle něj je totiž nyní strana nečitelná a už během voleb zvolila strategii raději nemluvit, než někoho naštvat. 

Kandidáti na předsedu Pirátské strany během pokládání dotazů na celostátním sněmu (8.1.2022) | Reprofoto CFPiráti

Krátce po páté hodině si Piráti zvolili i druhého místopředsedu, přesněji místopředsedkyni Hanu Hajnovou. Třetí místopředsedkyní se stala Blanka Charvátová. Čtvrtým místopředsedou Pirátů se stal bývalý poslanec Martin Jiránek. 

„Gratuluji nově zvoleným místopředsedům Pirátů Marcelu Kolajovi, Hance Hajnové, Blance Charvátové a Martinu Jiránkovi. Velmi se těším na spolupráci!“ napsal na twitter staronový šéf a přivítal nováčky ve vedení Pirátské strany. 

Pirátům na začátek sněmu poslali zdravici předsedové koalice SPOLU a koaliční partner ze sněmovních voleb. Pár slov na začátek poslal premiér Petr Fiala (ODS), ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP09) a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Fiala ve zdravici vzkázal Pirátům, že považuje jejich účast ve vládní koalici za přínosnou a obohacující. Ocenil přístup představitelů strany při vytváření vládní koalice. Uvedl také, že ačkoli mají obě strany na některá témata rozdílné názory, v těch zásadních se shodnou. „Občané do nás, bývalých opozičních stran, vložili svoji naději a my je nesmíme zklamat,“ dodal.

Premiér Petr Fiala (ODS) v úvodu fóra označil účast Pirátů ve vládě za obohacující. Kabinet nesmí občany zklamat, lidé do něj vložili naději, řekl. 

Bartoš se „stěhuje“ na Ústecko. Piráti si zvolí nové vedení, vlivné tváře opouští loď

Pirátská strana zhodnotila na svém fóru říjnový volební „výprask“, kdy se sice dostali do Sněmovny a do vlády, ale zároveň se početně propadli z 22 křesel na čtyři kvůli preferenčním hlasům pro koaliční STAN. Vedle toho představila své plány do budoucna, kandidáty na primátory a primátorky a probrala také změny stanov, které by navýšily počet místopředsedů ze čtyř na šest.

Europoslankyně sáhla po vulgaritách. Kolaja: Ničíme si značku

Jana Michailidu, která posbírala osm nominací, zmínila komunismus v září na otevřeném pirátském fóru, kde se jí na politické názory a jejich souznění se stranou optal straník Lukáš Doležal. Ačkoliv se snažila svůj postoj vysvětlit, sepsuli ji nejen jiní politici, ale také straníci. Například exposlanec Mikuláš Ferjenčík uvedl, že takové prohlášení nepovažuje za nejlepší komunikační strategii. Odměnou mu byl vulgární komentář europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti). 

„Jsem komunistka,“ přiznala Pirátka, která chce sesadit Bartoše. Rýpl si i Topolánek

„Jdi do p*dele, poškodil jsi stranu mnohem víc, než kdy dokáže Janka, a narozdíl od ní, která dobrovolnicky maká dnem i nocí na tom, aby se nám to kvůli takovým, jako jsi ty, nerozpadlo pod rukama, se jen sápeš po placených místečkách,“ napsala. Následně byl příspěvek smazán a Gregorová se za své chování omluvila s tím, že vulgarita do politiky nepatří. 

Obdobného názoru je i její kolega europoslanec a místopředseda evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti), který dorazil do Prahy, aby kandidoval na post místopředsedy strany. „Myslím si, že to, co Markéta Gregorová napsala, tak to skutečně bylo nepatřičné, což uznala i ona sama, protože se omluvila. Nevím, co na to říci jiného. Ona sama napsala, že vulgarita do politiky nepatří a s tím se nedá nic jiného než souhlasit. Bylo to hodně neuvážené,“ komentoval vnitrostranický spor pro novináře.

Jana Michailidu | Facebook Jany Michailidu

„Mrzí mě to. Samozřejmě, že to ten obraz Pirátské strany likviduje. To je zcela evidentní a je to skutečně tak, ta vulgarita do politiky nepatří, a když ji tam začnete přinášet, tak ničíte vlastní značku,“ dodal na dotaz Blesk Zpráv, zdali podobné spory neničí Pirátům image.

Podle něj ale není strana rozhádána, jak se může na první pohled zdát. „A to je jedna z věcí, proč kandiduji. To sladění politického směru, který máme, a jakým stylem se to prezentuje na veřejnosti. Myslím si, že veřejnost nás vnímá rozdělené. Když se ale na to díváte řečí čísel, tak přes 80 % hlasujících členů schválilo vstup do vlády,“ uvedl s tím, že strana je relativně konsensuální, ale problém představují hlasití jedinci, jejichž nesouhlasu se pak chytají média.