Brusel - Visegrádská skupina je rozdělená na dvě poloviny: Zatímco Maďarsko a Polsko se rychle zhoršují ve většině ukazatelů na hodnocení stavu liberální demokracie, Česko a Slovensko po výměnách vlád míří zpět do hlavního proudu Evropské unie. V dnešní analýze to uvádí evropská redakce webu Politico. V některých otázkách podle ní středoevropská čtveřice stále nachází společnou řeč, dvě dvojice jsou ale \"na jiných trajektoriích\".
"Visegrádská skupina Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky je známá jako V4, ale stává se z ní spíše V 2+2," uvádí Politico. O rozštěpení mluvil tento týden i český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, který Hospodářským novinám řekl, že Polsko a Maďarsko jsou ve vážném sporu se zbytkem EU a že ČR a Slovensko nehrají podle stejných not.
Hlavní rozdíl je podle Politico v pohledu na unijní zásady právního státu. "Slovensko a teď i Češi jsou jinde než Maďarsko a Polsko, když jde o právní stát. Obě vlády mají velmi silný zájem na posilování, nikoli podkopávání EU," uvedl nejmenovaný slovenský činitel. Politico v této souvislosti připomíná spor mezi ČR a Polskem kolem uhelného dolu Turów, visegrádskou čtyřku podle dnešního článku rozděluje i pohled na Rusko a Čínu nebo podmínění přístupu k unijním fondům dodržováním vlády práva.
Příkop uvnitř V4 se otevírá v návaznosti na výměny vlád v Praze a Bratislavě. Rok po konci vládnutí strany SMER-SD se loni stal slovenským premiérem Eduard Heger ze strany OĽaNO a v prosinci v čele české vlády vystřídal častého kritika Bruselu Andreje Babiše Petr Fiala. Unijní instituce mezitím vedou s Polskem a Maďarskem řízení kvůli obavě, že tyto státy porušují evropské hodnoty, jako je nezávislost justice, pluralita médií či akademické svobody.
Slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj hodnotil změnu politického vedení Česka jako "velké povzbuzení, pro mě osobně". "Teď se poměr sil změnil na dva proti dvěma," řekl webu Politico na konto visegrádské čtyřky. Ta byla podle nové analýzy pro Varšavu a Budapešť důležitým diplomatickým nástrojem v době, kdy jsou v čím dál větší izolaci.
Čtyři členské země se stále v některých otázkách shodují, například v odporu proti částem takzvaného balíčku pro mobilitu, které podle nich oslabují středoevropské logistické společnosti, nebo ve snaze prosadit příznivější podmínky pro jadernou energetiku. Podle Eugeniusze Smolara z varšavského výzkumného ústavu Centre for International Relations jsou nicméně v rámci skupiny "rostoucí politické a kulturní rozdíly". "Jsou zde společná témata, ale jakákoli láska je dávno pryč," řekl.
