Cestovatelé Petr Horký s Václavem Pištorou došli na jižní pól. Na místo se dostali na Silvestra a dokumentarista Horký se stal prvním Čechem, který stál na jižní i severní točně a také na tzv. pólu chladu. Cesta domů se ale expedici komplikuje, kvůli covidové pandemii vázne letecká doprava do Chile.
Třináct let poté, co stál s Miroslavem Jakešem na severním pólu, se Petr Horký díval na svět i z druhého konce zeměkoule. Na jižní točnu došel s parťákem Václavem Pištorou poté, co během výpravy v Antarktidě vylezl na nejvyšší horu kontinentu Mount Winson (4892 metrů nad mořem).
„Já když jsem došel na severní pól, tak jsem z legrace říkal, že to tam vypadá, přesně jak říká Frištenský z Cimrmana, že tam je prd, není tam ani stánek s občerstvením, jako byl na výletě na Kokořín. Je to jen zamrzlá hladina severního ledového oceánu, která se neustále pohybuje. Když jsem došel na jižní pól, říkal jsem si: Tady to bude jasně označené pevné místo navždycky,“ hlásil Horký satelitním telefonem. „Na Silvestra jsem došel k pólu, tam byla zřetelně vytvořená mosazná tyčka, která označuje pól. Ale moc dobře jsem věděl, že prvního první se ta tyčka bude posouvat a bude se dávat jinam.“
Čeští polárníci zůstali na jižním pólu dva dny. 1. ledna si Horký na blízké základně půjčil sněžné kolo a dojel s ním na kilometr vzdálený ceremoniální jižní pól a podíval se i na novou značku zeměpisného jižního pólu.
„Byl jsem jeden z prvních lidí na světě, který se díval na nově umístěnou značku jižního pólu, přesně toho místa, kudy prochází zemská osa naší planety. Byl jsem překvapený, že to bylo o pět, sedm metrů jinde, než to bylo včera,“ líčil Horký. „Arktický ledovec má tloušťku nějaké tři kilometry, i ten se neustále pohybuje, takže jednou za rok se přeměřuje, kdeže to vlastně jsme, a je třeba značku vrátit na místě, kde má planeta svoji osu.“
Horký dorazil na jižní pól necelé tři týdny po 110. výročí premiérového dobytí jižního pólu Norem Roaldem Amundsenem, který na přelomu let 1911 a 1912 svedl na dálku souboj s britskou expedicí Roberta Falcona Scotta. Ta na jižní pól dorazila 18. ledna 1912, při zpáteční cestě pak všichni její členové zahynuli.
„Říkal jsem si, jak je jižní pól nesmírně zvláštním místem, ať už kvůli tomu obrovskému souboji Scotta a Amundsena, kdo první dorazí na jižní pól. A to je, prosím vás, tečka uprostřed gigantického polárního plata, které si klidně můžete představit jako zamrzlou desku stolu,“ řekl Horský. „A ti dva chlapi bojovali de facto na život a na smrt, kdo sem dorazí první. Ze Scottovy výpravy se nikdo nevrátil zpátky domů. Když jsem tam stál a říkal jsem si, před 110 lety tady ti chlapi byli a zlomil jsem jim svět, tak vždycky mám přítomný ten smutek, když se nějaké bojování příliš přehání. Člověk by na žádné hodnotě neměl lpět příliš moc.“
Horký s Pištorou se v pořádku dostali na základnu Union Glacier. Zatím však čekají na let, kterým zahájí cestu domů.
„Ve chvíli, kdy jsme se dostali z jižního pólu na základnu Union Glacier, tak jsem se dozvěděl, že neexistuje posádka ani letadlo, které nás dokáže dostat zpátky do jižní Ameriky. Piloti a letušky onemocněli covidem,“ vysvětlil Horký.
