„Šněrovačku odložiti, lépe po dráze nejezditi.“ Jaká doporučení dostávaly těhotné ženy před 100 lety?
„Těhotenství je stav přirozený, ženě přírodou určený, není tedy třeba, aby žena řídila se podle pravidel pro nemocné.“ píše v roce 1927 MUDr. Antonín Chvojka, v té době známý autor knih o mateřství. Jaké rady se tehdy dávaly těhotným ženám?
Důležitá otázka výživy
Doporučení ohledně výživy se před sto lety obecně nijak zvlášť nelišila od těch, která dostávají těhotné ženy dnes. „Zdravá těhotná žena může jísti téměř vše, co se v domácnosti vaří a připravuje. Nejpřiměřenější je strava masitá, rostlinná a mléčná,…“ psal Chvojka. Ženám doporučoval vyvarovat se nadýmavých potravin a také „…těžkých alkoholických nápojů (silných vín, likérů, rumu atd.) jest se vystříhati, slabé pivo i víno v malém množství je dovoleno.“
Ženy také varuje před přejídáním, neboť „…jak se zdá, možno ve mnohých případech, kde plod byl neobyčejně velký a tlustý, pokládati za příčinu velké tloušťky dítěte právě ono jedlictví, kterému žena hověla v době těhotenství.“
K doktorovi alespoň občas
Na pravidelné lékařské kontroly se v tuto dobu asi všechny těhotné ženy hned tak nevypravovaly, nicméně Chvojka doporučoval, že „…jest záhodno, aby se každá těhotná, zvláště v druhé polovici těhotenství, i když se zdravou cítí, občas dostavila k lékaři a aby občas byla vyšetřena moč.“
Na zácpu klystýr a šaratici
„Trpí-li žena zácpou, nechť si pomáhá klystérem.“ psal Chvojka a přidával podrobný návod k použití irigátoru. K předcházení zácpy pak doporučoval pít po ránu šaratici, lžíci hořké soli ve sklence vody nebo sladké a ovocné šťávy nalačno.
Práce ano, na plavání zapomeňte
Jednoznačně byla doporučována práce a pohyb (procházky) na čerstvém vzduchu. „Ženy, které v těhotenství žádné práce nekonají a jen málo se pohybují, mohou očekávat porod zdlouhavý a těžký.“ psal Chvojka. Ale zároveň varoval před nezvyklými a namáhavými pracemi.
I tato doporučení se tedy vcelku shodují s těmi dnešními. Zato z žen tančících, lyžujících a plavajících i ve vysokém stupni těhotenství, jako se to dnes běžně děje, by panu Chvojkovi asi vstávaly hrůzou vlasy na hlavě.
„Tanec, sport, tělocvik, jízda vozem, zvlášť na špatných cestách, vždy ohrožují těhotenství…“ a stejně tak „…plování a dlouhý pobyt ve vodě jest škodlivý…“ uváděl Chvojka.
Co na sebe?
V oblékání Chvojka radil vyhnout se těsnému oblečení, šněrovačkám a vyšším podpatkům. Doporučoval naopak břišní pás „…ze silného plátna, který se dá vpředu sepnout přezkami…“, ke kterému se připínaly podvazky, aby ženě necestoval po břiše.
Intimní život
Sex v těhotenství se ženám nezakazoval, pokud jim nepůsobil bolest nebo odpor. Bylo jen doporučeno, že „Soulož zvlášť na počátku těhotenství má být jen šetrná a ne častá…“
A když už to začalo… tak to vydržte!
Na porodní bolesti Chvojka žádné doporučení nedával. Psal o nich, že „…mají tu zvláštnost, že se brzy zapomínají. Zcela nový svět se otvírá matce, když konečně po dlouhých hodinách utrpení může přivinout své dítě k srdci, štěstí býti matkou a kojiti své dítě svým mlékem je tak velké, že brzy z mysli vypudí dojmy a bolesti porodem vytrpěné. To platí ovšem jen o matkách, které skutečně srdce v těle mají.“
Na jakékoliv stěžování na bolesti při a po porodu se tedy moc nehrálo. Závěrem článku pak muselo být všem ženám s konečnou platností jasné, že „Těm ženám, které jen sebe a své pohodlí milují, dítě ovšem nepřináší onoho blaha, které pociťuje pravá matka.“
Autor: Hana Tomeš Filipi
Zdroj: CHVOJKA, Antonín, 1927. Hygiena těhotenství. STRÁNSKÁ, Olga a kol. Praktická hospodyňka Díl II. Praha: F. Strnadel a spol., 1928, s. 977 – 980