V pondělí večer poněkud nečekaně – vlastně z nouze – nastoupil v základní sestavě. V anglické Premier League se jeho jméno v zápise objevilo po dlouhých 712 dnech.
Manchester United sice podlehl Wolverhamptonu 0:1 a zaznamenal vůbec první porážku v éře provizorního kouče Ralfa Rangnicka, ale Jones obstál.
„Chci tady říct jednu věc. Phil by na sebe měl být pyšný. Roky ho kritizují, prošel si ošklivými věcmi, ale zůstal top profíkem, tvrdě trénoval a tuhle šanci si zasloužil. Byl fenomenální, mimořádný,“ prohlásil v televizním rozhovoru obránce Luke Shaw.
Jones slyšel chválu ze všech stran, po nevydařeném výkonu United jej vyzdvihovali i angličtí žurnalisté. Zmiňovali, že jako jediný z domácích fotbalistů mohl opouštět trávník na Old Trafford se vztyčenou hlavou.
Už se moc nečekalo, že by ještě hrál, ale zranění stoperů Victora Lindelöfa, Harryho Maguira a Erica Baillyho si vyžádala nouzové řešení.
„Vezmeme-li v úvahu, že dva roky nehrál, tak předvedl velmi dobrý výkon,“ poznamenal Rangnick.
Jones si šanci vysloužil příkladným přístupem. Přitom by nebylo divu, kdyby na celý fotbal v devětadvaceti zanevřel.
Do Manchesteru přišel už před jedenácti lety jako velký talent z Blackburnu, jako kapitán anglické jedenadvacítky. Potenciál obrovský, očekávání snad ještě větší, zvlášť po slovech tehdejšího kouče Fergusona, která jsme zmínili v úvodu, či reprezentačního trenéra Fabia Capella, který Jonese přirovnal k legendám Franku Baresimu a Fernandu Hierrovi.
V začátcích ještě za United poměrně často nastupoval, ale pak jeho kariéru začaly brzdit opakovaná zranění a nepřesvědčivé výkony.
Na psychice mu nepřidala ani častá kritika a sílící vliv sociálních sítí, kde si do něj kdekdo – i vlastní fanoušci – kopl. Nebo jej pro jeho mnohdy neortodoxní pohyb či zákroky zesměšňoval. Svůj účet Jones před lety radši smazal.
Snaživý poctivec, který za klub odehrál přes dvě stovky zápasů a může se pyšnit třeba anglickým titulem, nedávno přiznal, že si kvůli tomu prošel peklem. Přes čtyři roky fotbalu mu zranění a nemoci sebraly. Když minulou sezonu kvůli potížím s kolenem vynechal úplně, nebyl daleko od konce.
„Šel jsem za doktorem s tím, že už toho bylo dost,“ připustil. „Byl jsem úplně v háji, často jsem brečel.“
Trýznivé časy ho nicméně nezlomily. Po zářijových testovacích startech za rezervu je zpátky v prvoligovém dění. Wolverhampton sice dal vítězný gól po jeho odkopu, to by ale nemělo to zastínit odhodlání a nesmírnou odvahu, s jakou se vysmívaný fotbalista-smolař vrátil na elitní scénu.
„Vedl si dobře. Na téhle úrovni nenastoupil dva roky, ale vypadal, jako by byl čtrnáct dní členem základní sestavy,“ řekl ještě Rangnick. „To, že jsme prohráli, rozhodně nebylo kvůli Philu Jonesovi.“