Drábová: Už nestihneme nahradit uhlí jádrem. Musíme si vybírat a zdroje energie kombinovat
Německo do konce roku ukončí provoz ve třech jaderných elektrárnách, zbývající pak hodlá odstavit v roce 2022. Výkon jaderných elektráren ale bude potřeba nahradit produkcí energie z fosilních paliv, nebo dovozem ze zahraničí. Podle analytika výzkumného centra AMO Oldřicha Sklenáře se to týká i Česka, které se jádra vzdát nechce. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové je nutné zdroje spojovat.
„Situace bude trvat tak dlouho, než se Německu povede nahradit odstavený výkon nově instalovanými obnovitelnými zdroji, které přitom musí být zálohovány například prostřednictvím plynových elektráren,“ spatřuje potíže Sklenář.
Německo do konce roku ukončí provoz ve třech jaderných elektrárnách, další tři zbývající odstaví v příštím roce
Spolková republika se v současnosti pohybuje nad 50 procenty podílu obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny, každé další procento ale představuje výzvu, varuje analytik.
A vysvětluje, že v případě větrných elektráren už byly na německém území nejvhodnější lokality obsazeny. „Navíc se ukazuje, že poměrně velkým problémem je budování sítě a posilování propojení mezi oblastmi, kde dochází k výrobě elektřiny a oblastmi, kde je velká spotřeba.“
Uhlí za jádro? Už ne
Pokud jde o Českou republiku, která se na rozdíl od Německa jádra vzdát nehodlá, je problémem velmi dlouhá výstavba nových bloků – termíny se podle Sklenáře posouvají třeba i o deset let.
S tím, že Česko do roku 2038 uhlí nahradit jádrem nezvládne, souhlasí i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
„Vzhledem k tomu, jak dlouhý je proces od vybrání dodavatele přes získání potřebných povolení až po dokončení výstavby, tak Česká republika už není v situaci, kdy by mohla byť jen uvažovat o tom, že uhlí nahradí jádrem.“
Máme-li brát vážně své závazky vzhledem k omezování emisí skleníkových plynů a alespoň částečného omezení vlivu člověka na klima, nezbývá nám podle Drábové, než se jádrem zabývat.
„Bude to kombinace velkých jaderných elektráren a modulárních reaktorů. Ani jedna varianta není všelékem. Žádný zdroj energie, který dnes umíme používat, není všelékem. Musíme si vybírat tak, abychom co nejvíce posílili silné stránky každého zdroje, jaderných i obnovitelných. A abychom mix poskládali tak, aby slabé stránky byly kompenzovány,“ popisuje.
Obavy z vyhořelého jaderného odpadu a jeho ukládání je ale těžké rozptýlit. „Až se země pohne tak, aby se uložený odpad dostal nahoru, tak bude mít lidstvo daleko jiné starosti. Pakliže vůbec nějaké bude mít.“
Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Lukáše Matošky. Hosty byly analytika výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Oldřich Sklenář, europoslanec Ondřej Kovařík (ANO), europoslanec Luděk Neidermayer (TOP 09) a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
