Václav Lang

Tento článek bych chtěla pojmout jako esej na téma nikdy nesplněných slibů. Považuji nekonečné nedodržování slibů za jeden z možných znaků osob na spektru nejen manipulace, ale i narcismu.

V bioparku ve Valencii jsem byla mnohokrát, nicméně nikdy nezapomenu ten pocit při své první návštěvě. Všechno ve mně doslova volalo: „Tak ono to přece jenom jde!“

Nejmladší děti jsou přisáté na tablet víc než byly k matčinu prsu. Až vyrostou, mají být těmi nejchytřejšími a nejbohatšími. Zajímá je Bůh i Andrej Babiš a jejich jazyku asi nebudeme rozumět.

Kdybych měl vysvětlit význam slova „pokání“, vzal bych si na pomoc Engrillados z Atlixca. Věřící, kteří se rozhodli smýt své hříchy velikonoční cestou utrpení. Letos jsem se vypravil tuhle tradici v jihovýchodním Mexiku zdokumentovat.

Desetitisíce pohřešovaných lidí, státní aparát na výplatní pásce drogových kartelů a matky vykopávající mrtvoly svých dětí. Vítejte v Mexiku, zemi barev a kontrastů.

Osobně považuji pubertu za období, kdy rodič zjistí, že nemá pravdu a strašně ho to štve. Držíme otěže pevně v rukou, přesvědčeni, že se vyznáme nejlépe, všemu rozumíme a víme, co je dobré a co ne.

Peter Pellegrini se v kampani inspiruje na západě. Snad Slovensko nedopadne jako ČR, kde vyhrál prezident války, který nás ihned po svém zvolení zatáhl to bojů a vyhlásil mobilizaci.

Tenhle kostel je možná nejzvláštnějším na širém světě. Ale můžu vám jenom vyprávět, jak to v něm vypadá. Za fotku se totiž platí. Veřejným ponížením a vězením. Já se místo toho vedle opil s jedním „českým“ Mexičanem.