Utekl rok od začátku očkování proti covidu. Podalo se přes 15 milionů dávek

Očkování proti koronaviru začalo v České republice loni 27. prosince, stejně jako ve většině ostatních zemí Evropské unie. Vakcínu od firem Pfizer a BioNTech dostali jako první premiér Andrej Babiš a pětadevadesátiletá válečná veteránka Emilie Řepíková. Za první dva dny bylo očkováno asi tři tisíce lidí.

Válečná veteránka Emilie Řepíková (vlevo) a premiér Andrej Babiš (vpravo) dostali 27. prosince 2020 jako první v Ústřední vojenské nemocnici v Praze v den zahájení očkování proti nemoci covid 19 první dávky vakcíny.

Právě na nejstarší skupinu obyvatel ve věku nad 80 let se očkování od začátku soustředilo, další skupinou byli klienti domovů pro seniory a hlavně zdravotníci.

Organizaci očkování proti covidu v ČR zpočátku provázela kritika. Týkala se například způsobu, jakým začal fungovat systém registrace pro první skupinu seniorů starších 80 let. Jeho spuštění v půli ledna provázel velký zájem, ale i technické problémy. 

Potíže se vyskytovaly také v dalších dnech, objevily se třeba případy, kdy lidé dostali termín a později jim byl zrušen. V následujícím období se ale fungování systému uklidnilo a otevírání pro další skupiny obyvatel - ať už daných věkově, nebo podle povolání - fungovalo. Naposledy se od 13. prosince mohly začít registrovat děti ve věku od pěti do 11 let, které dostávají slabší verzi vakcíny Comirnaty.

Od prázdnin výrazně pokleslo tempo očkování, zatímco v červnu bylo většinou vyočkováno přes 100 000 dávek denně (rekord je 121 947 dávek vakcíny podaných 10. června), v září to bylo ve všední dny jen kolem 15 000 dávek. Nyní se sice počty podaných vakcín pohybují kolem 90 000 a vzácně překročí i stotisícovou hranici, naprostou většinu očkovaných ale tvoří lidé, kteří si přijdou pro posilující dávku. Nových zájemců o očkování je méně než 10 000 denně a nárůst proočkovanosti obyvatelstva je velmi pomalý.

Pozornost v poslední době vyvolalo otevírání možnosti očkovat se posilující dávkou už po pěti měsících. Původně se bylo možné od září registrovat osm měsíců po ukončení očkování, od 18. října se lhůta zkrátila na šest a později podle věkových skupin na pět měsíců. 

Některá očkovací místa očkovala i mladší zájemce, než pro které byla možnost oficiálně otevřena, proti tomu ale ministerstvo zdravotnictví zasáhlo. Nakonec MZ rozhodlo, že od 27. prosince budou moci dostat třetí dávku po pěti měsících všichni lidé starší 30 let.

Třicátníci mohou od 27. 12. na třetí dávku, na Silvestra mají být jen 4 lidé u stolu

Hovoří se také o možnosti zavést povinnou vakcinaci proti covidu, od března by měla začít platit vyhláška, která ji zavádí pro lidi nad 60 let a vybrané profese. Jedná se o zaměstnance zdravotnických zařízení a studenty zdravotnických oborů, pracovníky v sociálních službách, hasiče včetně části dobrovolníků, vojáky a jejich aktivní zálohy, policisty a městské strážníky nebo celníky. 

38 fotografií

Nová vláda ji ale chce upravit, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek mimo jiné odmítá plošné očkování věkových skupin. Novelu vyhlášky chce předložit v únoru, přesné znění podle něj bude záležet i na datech o nyní se šířící variantě viru omikron.

Ukončené očkování má téměř 7 milionů lidí

Dosud se podle ministerstva zdravotnictví aplikovalo 15 199 272 dávek vakcín, ukončené očkování má 6 617 044 lidí. Za poslední tři měsíce přitom přibylo jen necelých 730 000 lidí s ukončeným očkováním. 

Od konce září se podává i třetí posilující dávka vakcíny, dosud ji dostalo 2 186 386 lidí. Právě lidé, kteří si chodí pro posilující dávku, nyní tvoří největší část očkovaných, nových zájemců je ve všední dny méně než deset tisíc.

Kromě vakcíny Comirnaty od Pfizer/BioNTech se používají také očkovací látky firem Moderna (Spikevax), AstraZeneca (Vaxzevria) a Johnson & Johnson. 

Naprostou většinu, téměř 83 procent, tvoří prvně jmenovaná vakcína, 8,5 procenta připadá na Modernu a 5,8 na AstraZenecu. Jednodávková vakcína firmy Johnson & Johnson, jejíž ochrana nejrychleji klesá, má necelých 2,7 procenta.

Tento týden Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) schválila i vakcínu Novavax, tou se ale ještě neočkuje. Hovořilo se také o nasazení ruské vakcíny Sputnik V, kterou podporoval prezident Miloš Zeman a již dostala část lidí třeba v Maďarsku nebo na Slovensku, ta ale dosud nebyla v EU schválena.

Nejrychlejším tempem se očkuje v Praze, kdy byl podán také největší absolutní počet dávek vakcíny. Za rok zde bylo aplikováno 2 776 159 dávek, tedy přes 208 tisíc dávek na sto tisíc obyvatel. Následují Královéhradecký kraj a Jihočeský kraj. Naopak nejpomaleji se očkuje v Olomouckém a Středočeském kraji. 

Česká republika vykazuje 142 podaných dávek vakcín na sto obyvatel, což je až 19. místo mezi zeměmi EU. Nejlépe si z unijních zemí vede Dánsko, následují Malta a Irsko. Průměr Evropské unie je 163 naočkovaných dávek na sto lidí.