„Největším dárkem pro děti v době Vánoc bylo to, že mohly být celý den s rodiči a neměly výuku nebo žádné další povinnosti,“ přiblížila historička a kronikářka Renata Mauserová z organizace Kultura Doksy. Podle ní děti původně nedostávaly dárky vůbec. Později spíše praktické, které je předurčovaly k jejich budoucímu zaměření.
Lidé po celém světě si nedovedou Vánoce představit bez stromečku, tato tradice se přitom u nás rozšířila až v průběhu 19. století. Vůně jehličí a pod dekoracemi se ohýbající stromek nebyl jejich součástí až do roku 1812. Tenkrát na svém pražském zámečku ozdobil ředitel Stavovského divadla Jan Karl Liebich smrk, aby ohromil své hosty.
„Zavedení stromečků do běžných domácností probíhalo postupně až do poloviny 19. století. Stromky se zpočátku zavěšovaly ke stropu a zdobily se sladkým pečivem, jablky, ořechy, sušenými švestkami či hrozinkami,“ popsala Lucie Bidlasová, mluvčí územní památkové správy na Sychrově.
Místo stromku stavěli na zámku v Doksech jesličky a Štědrý den u Valdštejnů tradičně končil půlnoční mší v kapli svatého Kříže pod východní věží zámku. „Mše svaté se účastnili všichni lidé, kteří zde žili, včetně zaměstnanců,“ upozornila Mauserová.
Služebnictvo a poddaní dostávali praktické dárky jako šatstvo, peníze nebo modlitební knížky. Na Štědrý den se přísně dodržoval půst – na zlaté prasátko mají v některých českých domácnostech políčeno dodnes.
Uzený losos, kapr v aspiku
Lahůdky pak servírovalo služebnictvo v následujících dnech. Šlechta si pochutnávala například na pokrmech z ryb – na filetech z uzeného lososa s koprem, vařeném candátovi nebo kaprovi s křenem a ovocem. Smažený kapr na sebe strhl pozornost až po roce 1918.
„Daleko běžnějším pokrmem býval kapr načerno známý již ve středověké kuchyni. Upravoval se nasladko se silně kořeněnou tmavou omáčkou. Dával se do ní perník, med, sušené ovoce, pivo a víno. Další oblíbenou variací býval kapr namodro uložený v aspiku z telecích nožiček a ozdobený kvítky z vyskládaných koleček mrkve a pórku,“ vyjmenovala Lucie Bidlasová.
Ve výzdobě renesančního zámku v Doksech nyní převládají přírodní materiály jako ovoce, ořechy nebo větvičky. „I dříve se tvořilo z toho, co je v této roční době v přírodě dostupné. Nebyly tu žádné současné dekorace, světýlka a další, někdy až nevkusné a kýčovité ozdoby,“ konstatovala Mauserová.
Spolu s Petrem Matouškem, vedoucím Divadýlka na dlani, připravila krátké představení, které přibližuje, jak zde v roce 1878 slavil Vánoce Arnošt Antonín František, hrabě z Valdštejna–Vartenberka, se svou rodinou.
Od čtvrtka 23. prosince do neděle 2. ledna je zámek v Doksech pro veřejnost zavřený. Na komentované prohlídky „Vánoce u Valdštejnů“ se mohou těšit návštěvníci zase příští rok. „Do té doby možná vypátráme zase nějaké další zajímavosti,“ dodala historička.
