Domů     Medicína
Už římští císaři řešili problém s krátkozrakostí
Martin Janda 20.12.2021

Člověk disponuje pěti základními smysly, pomocí kterých se orientuje ve světě. Při vší úctě ke čtyřem ostatním je zrak ten, na který přitom spoléhá nejvíc. Právě proto je o něj třeba patřičně dbát a chránit jej..

Pro člověka je to přirozené, ale ne každý živočich má na prvním místě zrak. Takový medvěd si najde včelí úl po čichu. Krtek zase rozčiluje zahrádkáře pomocí svého hmatu. A třeba rejnok? Ten používá smysly, o kterých se člověku ani nesní, například dokáže vnímat elektrické pole.

Byť jsou oči vskutku fantastickým nástrojem pro takové vnímání, i ony se občas porouchají. Nejčastěji mají problémy se zaostřením, a je jedno, jestli na blízko, nebo na dálku. V tu chvíli by měl zakročit lékař či optometrik.

Člověk s vadou očí má pak na výběr několik možností: laserovou operaci, používání kontaktních čoček či nasazení brýlí. Brýle přitom dnes už neslouží jen jako nástroj korekce zraku, ale zároveň dokážou vyjádřit i osobitost člověka, který je nosí.

Není to žádná legrace, když člověk nevidí ostře do dálky nebo když se mu při četbě rozmazávají písmenka. Své o tom věděly i dávné civilizace, avšak vhodné řešení nenašly. Už slavný římský politik, filozof a rétor Cicero si stěžoval na svůj špatný zrak a při četbě knih byl odkázán na své otroky.

Císař Nero, který do dějin neprávem vešel jako žhář Říma, pro změnu trpěl krátkozrakostí. Aby si mohl vychutnat své oblíbené zápasy gladiátorů, hleděl na ně skrze smaragd.

Že se paprsky světla za jistých okolností mohou zlomit, věděl už řecký matematik Ptolemaios. Jenže to tehdejším lidem s vadou zraku nebylo moc platné. Sklo sice znaly již dávné civilizace v Mezopotámii, ale vybrousit čočku, která by vrátila ostré vidění, bylo prozatím nad lidské síly.

„Mniši jsou tiší, jsou tiší jak myši a do kroniky píší,“ zpívá se v písničce z pohádky Lotrando a Zubejda. Pravda je, že mniši ve středověku trávili opisováním knih spoustu času, vždyť čas Guttenbergova knihtisku zdaleka ještě nenastal. V matném světle svíček s očima blízko pergamenu se zrak kazil velmi rychle.

A tak právě kláštery se staly místem, kde osazenstvo začalo přemýšlet nad pomůckami pro horšící se zrak. Zprvu využívali tzv. čtecí kámen, tedy skleněný kulový vrchlík, který se přikládal ke čtenému textu, aby jej zvětšil.

Jeho původ je třeba hledat v Benátkách, kde byl vyráběn zhruba od roku 1000. Sloužil déle než dvě století, protože se o něm zmiňuje i filozof Roger Bacon v jednom ze svých děl z roku 1268.

Ale právě během 13. století se objevily první broušené čočky. Za vynálezce je podle dochovaných pramenů považován dominikánský mnich Alessandro della Spina z Florencie. Nicméně kolébkou brýlí se stala dílna Murano v Benátkách.

Od té doby samozřejmě brýle prošly mnoha proměnami. A tak jako i u jiných zdravotnických pomůcek i zde platí, že při jejich použití je třeba se poradit s odborníkem.

Aby brýle byly správně funkční, je potřeba změřit, co je v oku vlastně potřeba zkorigovat. „Nejčastější jsou klasické oční vady, ať je to dalekozrakost, krátkozrakost, či astigmatismus,“ popisuje optometristka Dagmar Štěpánková z pražské optiky Polák.

„Měříme i prizmatickou korekci, což se v lékařských ordinacích nedělá. Základem takového měření je zjištění, zda se v mozku bez problémů spojí obraz pravého i levého oka.“ Prizmatická skla v brýlích odklánějí světelné paprsky z jejich původní dráhy, čímž korigují posun obrazu na sítnici způsobený šilháním.

Prizmata se dají běžně kombinovat se skly korigujícími refrakční vadu, tedy sférickými a cylindrickými.

Dagmar Štěpánková zdůrazňuje, že každý člověk je jiný, a proto je třeba ke každému klientovi přistupovat individuálně. „Když klient přijde, je nutné zjistit jeho zdravotní stav, zda třeba netrpí diabetem, nemá problémy se štítnou žlázou nebo nemá vysoký tlak, či kdy byl naposledy u očního lékaře.

Je samozřejmě jednodušší, když už daného člověka znám a vím o jeho návycích, protože každý klient potřebuje individuální přístup,“ vysvětluje Dagmar Štěpánková. V první řadě se zjišťuje, kolik má klient dioptrií a zda je s nimi spokojen.

„Ale ptáme se i na to, zda ten člověk sportuje a zda mu při fyzické aktivitě brýle nepřekáží. V současnosti jsou už totiž k dispozici dioptrické brýle, které jsou určeny právě k pohybu, a to třeba i k lyžování nebo k plavání.“.

To, že si člověk nechá změřit zrak a dojde ke zhoršení, a priori neznamená, že ihned potřebuje nové brýle či nová skla do nich: „Když je po měření malý rozdíl k horšímu, třeba jen o čtvrt dioptrie, tak se po domluvě nechávají původní brýle.

Je důležité vycítit potřeby každého člověka zvlášť, a především s ním komunikovat,“ říká Dagmar Štěpánková.

Jak bylo řečeno, individuální přístup je základ. Proto by měl optometrik mimo jiné zjišťovat, jakým činnostem se klient často věnuje. Třeba zda tráví hodně času u počítače nebo kupříkladu za volantem. Pro šoféry jsou vhodná skla s technologií DriveSafe, která mají zvýšený kontrast při zhoršených světelných podmínkách.

To řidič ocení zejména ve chvíli, když se stmívá, je šero nebo tma, a například ještě k tomu prší. „Tato skla mimo jiné také odfiltrují oslnění z protijedoucích aut. Ale i s takovými brýlemi lze fungovat i v běžném životě.

Běžně se také praktikuje to, že řidiči nosí u řízení silnější brýle než při jiných činnostech,“ podotýká Dagmar Štěpánková.

Pandemie nemoci Covid-19 se výrazně podepisuje snad na všem, od zdraví přes psychické rozpoložení společnosti až po ekonomiku. Jak si s touto situací poradil zrak? „Během covidové pandemie jsme u našich klientů žádné výraznější zhoršení zraku nepozorovali.

Snad jen, že více lidí chtělo úpravu skel, aby odrážela modré záření vycházející z některých monitorů.“.

Nicméně to ovšem neznamená, že zrak nepotřebuje péči, ba právě naopak. „Protože při práci s počítačem se špatně seřízenými brýlemi nastane rychlejší únava očí a s tím může souviset například bolest hlavy.

Je proto důležité chodit pravidelně na kontrolu a pořizovat si kvalitní brýle,“ uzavírá Dagmar Štěpánková.

Související články
Rakovina je považována za nemoc spojenou s vyšší věkem, přesto však v posledních letech přibývá případů rakoviny i u mladých lidí mezi 18 a 49 lety věku. Odborníci napříč specializacemi se snaží přijít na to, co je příčinou tohoto nárůstu a jak se tyto případy rakoviny s časným nástupem liší od těch „klasických“. Statistiky rakoviny […]
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocnění, nemocí srdce a onemocnění dýchacích cest. Celkem ve zdravotnických zařízeních po celé republice probíhá 481 těchto hodnocení, jež zdravotnickému systému ušetřila více než jeden a půl […]
Univerzálními dárci krve jsou lidé s krevní skupinou 0. Ne vždy je ale této krve dostatek, proto se vědci snaží vymyslet, jak to zařídit, aby mohl člověk s jakoukoliv krevní skupinou darovat krev ostatním, aniž by došlo k úhoně. Této vysněné metě se nyní velmi přiblížili. Krevní skupiny A, B a O objevil v roce […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz