- Dálnice D11 představuje nejdůležitější spojnici Prahy s východem Čech, podle projektu bude od Jaroměře pokračovat dále k hranicím s Polskem a výhledově tak nabídne druhé propojení české a polské dálniční sítě. Zároveň má D11 díky přímému napojení na trasu dálnice D35 v budoucnosti umožnit rychlé silniční spojení Prahy a Brna, které by bylo alternativou k přetížené D1.
- V současnosti měří dálnice 92 kilometrů a končí před Hradce Králové, což je mimo jiné důsledkem dlouholetých sporů mezi státem a statkářkou Ludmilou Havránkovou, které patřily pozemky v plánované trase D11. Dlouholetou patovou situaci způsobilo jednak trvání Havránkové na výměně za jinou ornou půdu a její dlouhodobá neochota k alespoň částečné finanční kompenzaci, ale i někdy nepříliš citlivý přístup státu k ženě, která pozemky zdědila po předcích.
- Kauza kolem pozemků patřících Havránkové začala už v první polovině 90. let a táhla se téměř dvě desítky let. V marné snaze domoci se výměny za jinou půdu statkářka například prodala část parcel ekologickým aktivistům, stát později vážně uvažoval o vyvlastnění potřebných pozemků, které už dokonce v květnu 2010 schválila vláda. Nakonec se ale v roce 2011 ministerstvo dopravy dohodlo s Havránkovou na prodeji jejích pozemků za 90 milionů korun a výměně za náhradní půdu.
- Spor s Havránkovou ale nebyl jediným důvodem, který brzdil budování dálnice, jejíž první část začala sloužit motoristům už v říjnu 1984. Vedle nedostatku peněz, který vedl vládl v půli 90. let k rozhodnutí o omezení či zpomalení výstavby některých dálnic, které se dotklo i D11, to byl například nesouhlas ekologických aktivistů k trase dálnice u Libice nad Cidlinou kvůli narušení přírodní rezervace Libický luh.
- Budování D11 začalo už v roce 1978, tedy zhruba dva roky předtím, než bylo dokončeno přímé dálniční spojení Prahy s Brnem. První 19 kilometrů dlouhý úsek mezi Prahou a Břístvím byl otevřen v říjnu 1984, o rok později už dálnice měřila 27 kilometrů a automobily vyvedla na starou silnici u Sadské. Třetí a na dlouho poslední úsek D11, zprovozněný v listopadu 1990, prodloužil dálnici na 42 kilometrů a mimo jiné odvedl tranzitní dopravu z lázeňského města Poděbrady.
- Na další část si řidiči museli počkat 15 let. Zhruba 18 kilometrů dlouhý úsek mezi Dobšicemi a Chýští, otevřený v roce 2005 v souvislosti s vybudováním automobilky TPCA u Kolína, ovšem na již existující část přímo nenavazoval a fungoval jen v polovičním profilu. V prosinci 2006 se už po plnohodnotné D11 dalo projet z Prahy až těsně před Hradec Králové. O dva roky později ještě přibyl tři kilometry dlouhý úsek k provizornímu sjezdu u obce Praskačka na kilometru 86.
- Tři roky po dokončení se ale objevily na části úseku u obce Dobřenice nerovnosti, nejspíše způsobené nedostatečným geologickým průzkumem. Dálnice tam totiž vede v místech někdejších rybníků. Ministerstvo dopravy se kvůli zvlněné dálnici dostalo do ostrého sporu s dodavatelem, firmou Skanska, nakonec se ale obě strany v létě 2011 dohodly na tom, že opravy uhradí na půl.
- Zatím posledním dokončeným úsekem bylo několikakilometrové standardní východní napojení Hradce Králové na D11, které se motoristům otevřelo v srpnu 2017 a na něž navazuje nyní otevíraných zhruba 23 kilometrů k Jaroměři. Kromě lepšího spojení k Náchodu a polským hranicím urychlí také cestu z Prahy do východních Krkonoš, od konce dálnice to bude zhruba 20 kilometrů do Trutnova a dalších 25 do Pece pod Sněžkou. Oproti dosavadnímu stavu se tato cesta urychlí skoro o půl hodiny.
- Stavba dvou nyní otevíraných úseků začala před necelými třemi lety, provázely ji ale spory se stavebními firmami, které v lednu 2019 u části z Hradce Králové do Smiřic podmínečně odstoupily od smlouvy. Stěžovaly si na to, že jim Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) řádně nepředalo staveniště a chtěly také víc peněz. Poměrně rychle se ale podařilo dohodnout - suma se zvýšila o necelých šest procent, termín dostavby se naopak zkrátil o měsíc.
- Dál pak má dálnice D11 pokračovat směrem na Trutnov a ke státním hranicím, v Královci se má napojit na budovanou polskou silnici S3. Téměř dvacetikilometrový úsek mezi Jaroměří a Trutnovem by se měl začít stavět v roce 2024 a do provozu by měl být uveden v roce 2027, koncem letošního listopadu vydal Městský úřad ve Dvoře Králové nad Labem nepravomocné územní rozhodnutí. Závěrečný úsek k hranicím o délce přes 21 kilometrů pak má pravomocné územní rozhodnutí už od ledna 2020 a podle ŘSD by se mohl stavět v letech 2023 až 2026.
Zdroj: ČTK
Magistrát města Hradec Králové využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno. Copyright (2013) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
