Do stáje, za kterou jezdí Sina Frei, mistryně světa do 23 let a stříbrná medailistka z Tokia v cross country, nebo další hvězda Ramony Forchini, která oblékala duhový dres maratonské šampionky světa.
„Potkalo mě velké štěstí. Doufám, že mě to posune dál a přestup bude přínosem pro další kariéru,“ vyznala se sedmnáctiletá Spěšná, která dosud hájila barvy plzeňského MS Bike Academy, kterému šéfuje její otec Milan, někdejší česká jednička v cross country.
A důležitý bod - Spěšný dál zůstane jejím koučem i mentorem.
Jak se vlastně rodilo vaše první zahraniční angažmá?
O něčem takovém jsem přemýšlela odmalička, vždyť zkusit závodit v zahraničí by měl být sen každého cyklisty. Jenže po letošní sezoně, kdy moje výsledky nebyly zrovna na světové úrovni, abych se s nimi mohla chlubit, jsem tomu příliš nevěřila. Ale pak přišla tahle nabídka, která vznikla i s pomocí Petra Lavičky (manažera kopřivnické značky kol Superior, pozn. aut.). Během sezony se všechno domluvilo, před měsícem jsem doma podepsala smlouvu, s tátou jsme ji oskenovali a poslali do Švýcarska.
Podpořil vás otec a trenér Milan, nebo by chtěl mít dceru ještě pod dohledem každý den?
My jsme to spolu řešili a probírali dlouho. Neodcházím do švýcarského týmu kvůli tomu, že ten náš by byl špatný. Naopak. Myslím, že to, co jsme dokázali vybudovat z našeho malého klubu, je skvělé. Od začátků v regionálním PAL Cupu před pár lety jsme se letos ukázali na světové juniorské sérii v Novém Městě na Moravě. To je něco neuvěřitelného. Měla jsem tady všechno.
Ale?
Přece jen, přístup závodníků v zahraničí, závodní systém, trénování, jazyk, spousta dalších věcí... Já tam jdu především nabrat zkušenosti, užít si příští rok a uvidíme, kam mě zavede další cesta.
Švýcarskému týmu šéfují manželé Joe a Lisa Broderovi, za 11 let existence pomohli vyrůst řadě zvučných jmen v závodech horských kol. Zapadnete rychle?
Zjišťovala jsem si spoustu věcí. Budu mít po ruce skvělé závodníky. Maratonskou šampionku Ramonu Forchini, Jacqueline Schneebeli, předloňskou juniorskou mistryni světa. Je tam Finn Treudler, který letos dvakrát vyhrál závody světové juniorské série. Opravdu úžasný tým. A zaujali mě i tím, jak mají postavený závodní kalendář.
Spousta akcí?
Právě naopak. Nehrotí to jako spousta jiných stájí, které chtějí, aby závodník objel obrovskou porci závodů a ukazoval se. S manažerem Joem jsme důkladně konzultovali můj program na příští rok a je postavený naprosto perfektně. Už se nemůžu dočkat závodů.
Poslyšte, mohlo se vůbec povést něco lepšího než Švýcarsko?
Všechny zahraniční týmy mají svoji kvalitu. Ale mě potkalo velké štěstí, že je to zrovna švýcarský tým. Způsob tréninku je tam opravdu odlišný od jiných zemí.
Uvidí vás fanoušci příští rok také na českých závodech?
Budu se soustředit na světové junorské soutěže, to je priorita. Ale celý náš tým by měl být na startu Českého poháru ve Městě Touškově i na Zadově. A já plánuji objet všechny pohárové závody včetně mistrovství republiky ve Stupně, to je skoro můj domácí závod. Kamarádi mě určitě budou mít šanci vidět. (úsměv) Hlavním cílem pro sezonu je mistrovství světa ve Francii, kam bych se chtěla nominovat.
Kdy vás čeká první týmové soustředění?
Před měsícem jsem byla ve Švýcarsku na týmovém večírku. Teď bohužel covidová situace neumožňuje vycestovat tam zase. První týmové soustředění bude v únoru v Barceloně, tam budeme dva týdny a na závěr absolvujeme světovou juniorskou sérii v Banyoles. Teď už jsem začala s přípravou, vkládáme do ní i dráhařské závody, teď o víkendu mě čeká mistrovství České republiky v pražském Motole.
Vzpomínky na děsivý pád a zranění ramene ze srpnového ME v Srbsku už jsou pryč?
Díky tomu, že jsem měla po ruce spoustu skvělých doktorů, moji masérku Lucku Rubášovou a šikovného fyzioterapeuta Pavla Bryndu, se rameno zahojilo perfektně. Nijak mě neomezuje. Strach trochu mám, bojím se pádu na dráze, proto rameno raději tejpuju. Ale na to, jak ten pád vypadal, jsem z toho vyvázla naštěstí velmi dobře.
Spěšný: Nevyčerpal jsem ještě všechny nápadyMá připravený apartmán v Bözenu, sídle švýcarského týmu. Tam bude Simona Spěšná pilovat techniku v kryté hale, absolvovat společné tréninky. Ale jedno kolo Superior zůstane doma na plzeňském Božkově, Spěšnou totiž i po přestupu do stáje jb Brunex Superior Factory racing bude jako hlavní trenér koučovat otec Milan. Z domova i na dálku. „Ještě jsem nevyčerpal nápady, jak posouvat Simču dál. Je dobře, že manažer a majitel týmu Joe Broder je se mnou zajedno, že nemá smysl měnit něco, co funguje,“ kvitoval čtyřiačtyřicetiletý Milan Spěšný, bývalý špičkový biker. Původně neplánoval, že by dceru „pustil do světa“ už letos, ale v kariérním postupu ji nebránil. „Když vidím její odhodlání... Za mě je to jasná cesta, která jí pomůže k výkonnostnímu posunu. Super zázemí, materiální podpora. Vidím tam i výchovný efekt, bude obklopená velmi kvalitními závodníky, to pozitivně ovlivní její závodní myšlení,“ předpovídá Spěšný, který před lety v Plzni založil klub MS Bike Academy Racing. Když majiteli švýcarské stáje Broderovi předložil tréninkový program Simony na příští rok, slyšel pochvalná slova. „To mě velice potěšilo. Joe neměl žádné připomínky, plně s programem souhlasil a řekl mi, že je velice dobře zpracován. Myslím, že se v našem týmu snažíme pracovat podobným stylem jako ve Švýcarsku. Přes zimu všeobecná aktivita, rozvoj dovednostních věcí, vkládáme do tréninku i dráhu, kadence a rychlost dnešnímu cross country prospívá. A k tomu je dobře, že se bude učit nové věci od těch nejlepších,“ doplnil Spěšný. |
