Dezinformátoři zneužívají sociálních sítí či blogů, lidé jim věří a šíří lži dál

Vysoký počet nakažených a možné povinné očkování pro vybrané skupiny stupňují aktivitu dezinformačních webů a obecně dezinformátorů na sociálních sítích. 

V poslední době se manipulativní texty zaměřují především na očkování a vedlejší účinky. Na Facebooku jsou desítky skupin, kde se lidé ve lžích podporují a šíří mezi sebou nepodložené informace, které již byly několikrát vyvráceny odborníky či jsou vytržené z kontextu. 

„Rodiče, kteří dovolí nechat očkovat svoje děti touto experimentální vakcínou, nejsou při smyslech. Nemám nic proti povinnému očkování děti, ale vakcína proti covidu je úplně něco jiného. Nedivím se, že tyto děti pak končí na JIP,“ vyjádřil se třeba k očkování René V. ve skupině Stop očkování, kde se podobné výroky objevují denně. 

Dezinformace dokážou vyvolat strach

Podle experta na rizikové chování na internetu Kamila Kopeckého z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci je základem dezinformací především efektivní práce s emocemi. „Dezinformace dokážou u běžného člověka vyvolat silné emoce - strach, nenávist či frustraci, pomocí kterých se s ním dá dobře manipulovat a potlačovat racionální přístup k problému,“ vysvětlil pro iDNES.cz Kopecký.

Lidé také na svých profilech sdílí obrázky či videa neznámého původu, kde různí takzvaní „odborníci“ vyvrací již dávno potvrzená fakta. „Do českého mediálního prostoru pronikaly názory ‚zahraničních odborníků‘ v podobě cizojazyčných videí s titulky. Odhalovali v nich, že je pandemie podvod. Tato videa byla masivně šířena sociálními sítěmi a dezinformačními weby,“ upozornil Kopecký z olomoucké univerzity. 

Redakce oslovila lidi, kteří podobná videa či informace sdílí. Například Tomáš W. napsal příspěvek, ve kterém tvrdí, že vakcína je „tandemová biologická zbraň“. Rovněž v textu píše, že cílem vakcinace je snížení populace až o 95 procent. 

„Lidé dobrovolně páchají pomalou eutanazii,“ uvedl v textu, který má stovky sdílení a desítky komentářů. V něm rovněž stojí: „Pokud chceme přežít a zajistit život našim dětem a jejich dětem, tak budeme muset bojovat (naštěstí bílá rasa je především bojová – také je určena k eliminaci jako první). Nepomůžou žádné demonstrace, soudy, úřady a dožadování se spravedlnosti. Vlak je v pohybu a jenom probuzení lidé dokážou vlak zastavit a strůjce potrestat.“

Redakce autora oslovila, proč podobné a nepodložené věci zveřejňuje. Ten však doposud na dotazy nereagoval.

Nazýváte nás antivaxery a konspirátory

Proč lidé podobným informacím věří a šíří jej? Podle Kopeckého z olomoucké univerzity věří především tomu, čemu chtějí věřit či tomu, co odpovídá jejich pohledu na svět. „Velmi často podléhají například takzvanému konfirmačnímu zkreslení - soustředí se na informace, které potvrzují jejich existující názory, a ostatní informace, které by byly v rozporu s jejich tvrzením, vytěsňují, potlačují či zcela ignorují,“ vysvětlil. 

Redakci se ozvala i Anna B., která se ve zprávě podepsala jako administrátor skupiny Nejsme vaše loutky, kde se rovněž šíří různé manipulativní články. „Nikdy jste nedali prostor náležité nepodjaté diskusi oběma stranám, neustále nás nazýváte antivaxery a konspirátory, přestože i s vaším malým mozečkem musíte vědět, že veškeré konspirace dávno nabyly zcela reálných rozměrů,“ napsala redaktorce Anna B, která současně uvedla, že novináři jsou jednostranní. 

„Vy jste buď úplně tupá nebo jste se fakticky zbláznila nebo jste naprosto bezcitná, bezpáteřní novinářská svi*ě, bez kouska empatie, smyslu pro objektivní spravedlnost, vyváženou žurnalistiku a nestranné informování o aktuálním dění!,“ dodala ve zprávě paní Anna.

Manipulátoři šíří „pravdy“ především na sítích

Podle Kamila Kopeckého se však v takových případech nesmí zapomínat na stádový efekt. „Tedy situaci, kdy snadněji přijímáme myšlenky a názory, které zastávají i ostatní, třeba členové stejné sociální bubliny. Jinými slovy - pokud většina našich kolegů věří, že covid neexistuje, je pro nás snadnější přidat se k nim a uvěřit. Uplatňuje se zde dynamika a tlak sociální skupiny,“ uvedl s tím, že svůj vliv mají i autority, které neověřené informace sdílí.

Pokud pomineme dezinformační weby, tak manipulátoři především šíří své „pravdy“ na sociálních sítích či různých blozích. Například důvěryhodnosti blogu na iDNES.cz využil i autor vystupující pod jménem Robert Kalina. 

Ten na svém účtu uveřejnil lživý článek, který nesl titulek: Očkováním k rakovině? Nová zjištění jsou šokující. Redakce článek nejdříve přesunula mimo hlavní stránku blogů a později smazala s tím, že upozornila autora na nepravdivé zveřejňované informace. 

Článek i přes zásah redakce stihli lidé zkopírovat. Nyní tak žije vlastním životem na internetu, kde jej zneužívá hlavně dezinformační scéna.

V manipulativním textu autor například uvádí nepodložené informace či odkazuje na studie, které pojednávají o něčem jiném. Údajný Kalina například s odkazem na jistý vědecký článek tvrdí, že uvedení vakcín „předcházela pouze předběžná studie jejich efektivity“. To však není pravda. Vakcíny mRNA prošly běžnými klinickými studiemi, nikoliv předběžnými studiemi efektivity. Klinické studie už byly dávno dokončeny. 

Fotka pochází z Pixabay

Kalina se na svém blogovém účtu prezentoval jako člověk, který: „Se zájmem se dívám kolem sebe a přemýšlím nad tím, jak ten svět funguje. Politika, ekonomie, lidské vztahy. Všechno souvisí se vším. Pak občas sednu a něco napíšu. Třeba se vám to bude líbit. A pokud ne, i to je v pořádku - pak diskutujme..:),“ stálo pod jeho fotkou. 

Ta však podle webu Manipulátoři.cz, který se příspěvkem na blogu také zabýval, pochází z databáze Pixabay, kde lidé mohou stáhnout snímky či videa bez autorského souhlasu.

Manipulativní text na blogu iDNES.cz téměř ihned získal pozornost dezinformačních webů a dalších dezinformátorů ze sociálních sítí, odkud jej začali přebírat běžní lidé. Redakce článek po ověření informací ihned smazala, to však nezabránilo tomu, že lidé dále šíří jeho kopii po sociálních sítích. „Skvěle ozdrojovaný článek, který byl smazán z blogu iDnes. Cenzura jede na plné obrátky,“ uvedla například Elisabeth S. Podobných příspěvků k článku jsou desítky.

Veronika Batelková z webu Zvolsi.info, který se zaměřuje na mediální gramotnost, podotkla, že zda autor využil pro lež blog na iDNES.cz záměrně, nejde říci. „Do hlavy mu nevidím. Mohl využít blog iDNES.cz jako platformu pro vyjádření vlastních názorů. Důvodů pro jeho volbu může být víc - od snadnosti používání po věhlas známé domény. Nelze to asi s jistotou říct, aniž bychom se zeptali přímo autora,“ uvedla s tím, že je nutné oddělovat blog a samotný zpravodajský web. 

Laický čtenář nemá na hodnocení kapacitu

„Tyto dvě platformy je tedy nutné odlišovat. To však čtenářům nemusí být zcela jasné. Nelze přepokládat, že čtenáři mají vystudovaná mediální studia a plně rozumí například rozdílům mezi zpravodajstvím a publicistikou či mezi novinářským versus blogovým článkem. Je potřeba to neustále znovu a znovu vysvětlovat,“ zdůraznila Batelková.

Správa blogů iDNES.cz autora na nedostatky v textu nejprve upozornila. Ten však na výzvu nereagoval. „Argumentace těchto blogerů je téměř vždycky totožná – svá tvrzení dokládají již vyvrácenými hoaxy, ‚studiemi‘ organizací, které nemají v tomto ohledu žádnou odbornost, proruskými dezinformačními weby. Jinými slovy, porušují naše pravidla, která říkají že bloger nesmí zveřejňovat informace nepravdivé, polopravdivé, neúplné nebo takové, jejichž pravdivost si nemohl dostatečně ověřit,“ uvedl šéf blogů iDNES.cz Patrik Banga.

Podle Veroniky Batelkové z webu Zvolsi.info, vyplývá problém z toho, že laický čtenář většinou nemá na podobné vyvracení či důkladné hodnocení článku kapacitu - ani ne tak vědomostní či dovednostní, jako spíše časovou.

„Pro nezkušeného čtenáře může být odhalování manipulací či hledání souvislostí příliš komplikovaný a časově náročný úkol. Někdy se ale stačí opravdu zamyslet jen nad drobnostmi a ty si zkusit ověřit. Například si zjistit něco o autorovi - je to reálná osoba? O čem obvykle píše?“ doporučila Batelková. 

Petra Mlejnková z Masarykovy univerzity pro iDNES.cz rovněž vysvětlila, že lidé podobným zprávám věří z řady důvodů. „Zaprvé chtějí prostě takovému textu věřit, potvrzuje to jejich názor. Zadruhé text tvrdí, že se opírá o vědecké studie, což působí věrohodně. Moc lidí si nedá tu práci, aby se na zdroje podívalo, zda skutečně existují, v jakém vědeckém časopise vyšly a kdo je jejich autorem,“ vysvětlila chování těchto čtenářů.