Vědci krmí ryby metanem, přispívají tak k omezení emisí

Emisí metanu přibývá. Snahou autorů studie bylo ověřit, zda by takový udržitelný způsob výroby krmiva v době, kdy stále roste poptávka po rybách, byl rentabilní.

Čtěte také

Nejen velké, ale i menší samice pomáhají udržovat stavy lovených ryb. Ukázal to výzkum u korálových útesů

„Jako skleníkový plyn je metan ještě několikrát nebezpečnější než oxid uhličitý,“ chválí počin kolegů Ladislav Miko, biolog a exministr životního prostředí ve službách Evropské unie.

Alternativním krmivem by pro ryby mohly být také zelené řasy, ty ale metan zpracovat neumí. 

Sedm miliard

Dalším motivem k výrobě krmiva z metanu byla snaha přispět k obživě lidstva za udržitelnou cestou a za rozumné ceny. Ryby jsou v celosvětové bilanci hlavním zdrojem obživy sedmimiliardové světové populace, zájem o ně je stále větší a rodi hlavně ve velkochovech. 

„Může to být dobrý nápad. Ryby nebudou lidstvo zachraňovat poprvé,“ říká chemik Petr Slavíček. Připomíná, že například zdejší rybníkářství, které zažilo rozmach v novověku od 16.století, fungovalo jako průmyslová výroba v každé vesnici.

Fotochemický smog

Nebezpečnost metanu souvisí také s tím, že zvláště velkoměstech je zdrojem smogu.

„Ozón máme rádi, pokud je vysoko ve stratosféře, pokud je dvacet metrů nad zemí. Ale ve městě je to jedovatý plyn,“ líčí situaci Petr Slavíček. Podle něj se působení smogu podceňuje.

Čtěte také

Životní prostředí na Ostravsku se zlepšilo, ale dlouhodobá zátěž se na lidech podepisuje. A přenáší se i na další generace, varuje lékař

„Když už máme nějakou metodu jímání metanu, jsme schopni z něj dělat různé věci. Metan se ale chytá špatně,“ vysvětluje chemik. Pokud jsou bakterie schopny ho jímat samy, vědci v tom vidí přínos. 

„Tady je šance, že by bakterie byly schopny si to brát z rozptýleného prostoru nad pemafrostem, kde se metan uvolňuje z bahna,“ uvažuje Slavíček. Běžně se jinak metan třeba z odpadních vod zpracovává na bioplyn. 

Silné pouto

Chemici dokážou z metanu vytvářet další suroviny, ale není to snadné. „Potřebuje to buď vysokou teplotu, nebo drahé katalyzátory. Vazba mezi vodíkem a uhlíkem v metanu je hodně pevná,“ zdůrazňuje Petr Slavíček a dodává:

Čtěte také

Vědci našli podmořský život v místech, kde panuje 120 stupňů Celsia. Bakterie a prvoci se tam pomalu množí

„Mělo by se pracovat za nízkých teplot, rychle s velkými výtěžky. Bakterie a biotechnologie to většinou umí.“

Lidstvo se dlouhodobě zajímá o biotechnologie, které by znamenaly opětovný průlom. Těmi předchozími byly podle Petra Slavíčka kvašení a pak katalýza.

„Je nás sedm miliard možná jen díky tomu, že Fritz Haber v roce 1910 dokázal z kyslíku katalyticky vyrobit amoniak a díky hnojivu uživit velké množství lidí.“ 

Za citlivé pro výživu lidstva by považoval chybějící dusík, ale hlavně fosfor. Oba prvky jsou součástí hnojiv. Fosfor potřebujeme mimo jiné kvůli genetické informaci, je jedním z klíčových prvků nukleových kyselin.

„Teď ještě máme fosfor relativně čistý za relativně nizké ceny, i když jsou o řád vyšší než před dvaceti lety,“ varuje Miko.

Trendem dnešní éry je organické zemědělství, tedy hnojení bez chemie. To  pomáhá v půdě udržovat stav věcí delší dobu, ale na záchranu dostatku nestačí. „Někdy pomůžou houby a fosfor vytáhnou z větší vzdálenosti, ale jindy to nejde a musíme ho dodat,“ dodává Ladislav Miko.

Vyplatí se krmit ryby metanem? Má smysl uvažovat o ekologickém benzínu? Jak dokážou bakterie pomáhat se zpracováním emisí?

Poslechněte si celou Laboratoř, v níž byli hosty ex-ministr životního prostředí  Ladislav Miko, chemik Petr Slavíček a herečka Kamila Špráchalová. Moderuje Martina Mašková.