Čína se zavazuje plnit klimatické cíle. Otázka je, co za to bude chtít, říká ekonom Semerák
Spojené státy a Čína na závěr summitu OSN ke klimatu oznámily, že budou spolupracovat na tom, aby globální teplota nestoupla o více než jeden a půl stupně Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. „Je to velice zajímavá zpráva. Mezi řadou odborníků to v dnešní době vyvolá spíše řadu otázek a do značné míry i obavy,“ upozorňuje ekonom a odborník na Čínu Vilém Semerák z CERGE-EI.
Jak Semerák vysvětluje, Čína se v poslední době snaží svázat veškerá jednání o klimatických změnách s dalšími citlivými otázkami, které jsou pro ni důležité.
Jde například o otázku dodržování lidských práv, postavení Ujgurů, status Tchaj-wanu nebo spor o Jihočínské moře.
„A pro nás teď bude velice zajímavé zjistit, do jaké míry se to Číně skutečně podařilo. A do jaké míry se západním zemím podařilo naopak soustředit se čistě na klimatické otázky,“ doplňuje odborník na Čínu a mezinárodní obchod.
Kvůli klimatickým změnám může Čína čelit vážným problémům v podobě záplav nebo sucha, čehož si prý je dobře vědoma. Zvláště v některých oblastech jde o viditelný problém, který dopadá na ekonomiku i zdraví populace, často také vede k místním protestům a nespokojenosti.
Jak ovšem Semerák dodává, problém emisí skleníkových plynů může být za horizontem dnešního vedení země: „Prezident Si Ťin-pching a další kvůli svému věku i bezprostředním cílům asi nebudou přímo ohroženi důsledky klimatické změny.“
Jde o ‚okamžik pravdy‘? Co rozhodne o jeho úspěchu? Klíčové otázky a odpovědi k summitu COP26
Číst článek
Západní komentátoři si také kladou otázky, zda čínská vláda dokáže kontrolovat dodržování stanovených závazků. Často prý dochází k tomu, že nižší úroveň si je vědoma omezených kapacit centrální vlády a kvůli tomu odkládá problematické kroky a do centra posílá špatné nebo zavádějící informace.
Kdo znečišťuje svět?
Zároveň má Čína zájem být u hledání nových technologií a řešení, ze kterých by mohl profitovat čínský průmysl. „Pokud se podíváme na poslední čínské pětileté plány, tak je tam vždy velmi výrazně zdůrazněna ta environmentální část. Čína se snaží prezentovat jako jakýsi světový vůdce v těchto technologiích,“ uvádí Semerák.
„Čína samozřejmě zodpovídá za nějakých 30 procent emisí oxidu uhličitého, ale je potřeba si uvědomit, že to je současně dílna světa,“ podotýká expert s tím, že pokud by v Číně došlo k omezení výroby, pocítil by to celý svět.
Z hlediska emisí ve spotřebě a zejména v přepočtu na obyvatele je ale Čína zhruba na podobné či nižší úrovni, než je Česká republika nebo Evropská unie. „A výrazně pod průměrem toho, jakým způsobem zatěžují skleníkovými plyny světovou ekonomiku Spojené státy,“ upozorňuje Semerák.
Hlavním principem, kterým se čínská vláda řídí, je prý snaha zvýšit blahobyt vlastních obyvatel. Věří totiž, že jen tak může být zachována stabilita země a vedoucí úloha komunistické strany. Klimatické závazky jsou v tomto ohledu sekundární.
Jak reálná je ambice Číny být do roku 2060 uhlíkově neutrální? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
