Ploty, ploty, ploty – vítejte v dystopii

Ploty a střežené zóny sice nejsou v Evropě nic nového, nejznámější je slavná berlínská zeď, ještě slavnější je její zbourání, které znamenalo pád železné opony a naději na lepší svět. Dlouho jsme se neradovali.

Dnes ploty rostou po celém světě jako houby po dešti. Prostupnost hranic, možnost cestovat bylo vlastně jedno z mála vítězství, které listopad přinesl. My máme to štěstí, že jsme na té správné straně světa.

Otázka je, jak dlouho zde zůstaneme? Vznikne dvourychlostní Evropa?

Maďarsko, naši přímí sousedé, postavili plot před migranty ze zemí postižených válkou, tento plot byl shledán jako nehumánní, zatímco plot v Litvě, postavený za tímtéž účelem, byl shledán jako správné řešení, také Polsko se rozhodlo navýšit počet vojáků na hranicích s Běloruskem a zadrátovat své hranice.

Jako důvod oprávněnosti stavby plotu je, že Bělorusko schválně posílá uprchlíky na území EU, neboť se mstí za sankce, které byly přijaté proti jeho režimu, kvůli tvrdému postupu proti opozici.

Pro pořádek uvedu další ploty, které rozdělují ty "správné" od těch špatných, bohaté od lůzy. Jako první bych jmenoval hraniční bariéru mezi USA a Mexikem. Obludné ploty jsou vybudovány v Izraeli, mají prý zabránit palestinským radikálům dostávat se na jeho území.

Zakázané pásmo mezi Jižní Koreou a Severní KLDR, plot mezi Indií a Bangladéší, hraniční bariéra mezi Saúdskou Arábií a Irákem, od roku 1974 rozděluje zeď hlavní město Nikósii na dvě části – tureckou a řeckou, respektive kyperskou.

Shora uvedená fakta čerpám z článku z roku 2016, podle něj svět rozděluje 65 zdí, od toho roku se kvůli koronaviru mnohé změnilo, jsou chvíle, kdy je zadrátován celý svět. Každý stát pandemii řeší na svém písečku. Vzhledem k tomu, že se jedná o celosvětový problém, je takové řešení naprosto nesmyslné.

Jak jsem uvedl, Česko se nachází na té správné straně světa. Naše země se stále, zoufale se snaží dohnat Západ, ale daří se jí to pouze negativech: světově známá je zeď v Matiční ulici; stejně jako jsou na Západě dobré čtvrti a dobré adresy, jsou i čtvrti, ve kterých není radno se pohybovat, také u nás již takové lokality existují. Jsou na severu Čech, to je obecně známo, ale podle staršího výzkumu MPSV z roku 2015 jsou i v Praze na Žižkově, na Černém Mostě, v Libni, na Plzeňské na Smíchově, ve Vysočanech. Celkový počet vyloučených lokalit u nás bylo 606!

Tak jako rostou hraniční zdi, budou růst i vyloučené lokality, které již dávno nejsou pouze obývané Romy. Energetická krize způsobí jejich další nárůst. Do problémů se v současné době mohou dostat i lidé obyčejní, které vypekla ziskuchtivost firem a špatná a nepromyšlená energetická politika našich vlád a EU.

Svá sídla obehnaná zdmi si stavějí bohatí, kteří se od ostatní populace distancují. Jejich rezidence jsou hlídané kamerami a ochrankou, jeden markantní příklad za všechny: Kelnerovo sídlo v Podkozí. Znamením doby je, že člověk, který dohnal svou firmou Home Credit mnoho lidí do dluhové pasti a k bydlení ve vyloučených lokalitách, dostal in memoriam státní vyznamenání.

Celý svět jakoby směřoval ke skutečné dystopii, jakou jsme naposledy viděli v seriálu Roky a roky. Vzpomínám si též na film podle P. D. Jamesové a režii Alfonsa Cuaróna Potomci lidí. Malá část obyvatel bude žít za ploty chráněnými armádou, zatímco ta druhá se bude potácet v chaosu, z něhož nebude úniku.

Na problému migrantů a vyloučených je vidět, že filmová fantazie se stává skutečností. Najde se hodně lidí, kteří tvrdí, že za většinu problémů hroutícího se systému mohou cikáni, nepřizpůsobiví a přistěhovalci, kteří dostávají od státu finance, aniž by hnuli prstem.

Není to pravda, nejvíce ze státního rozpočtu profitují právě ti nejbohatší.

https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/ve-svete-je-65-hranicnich-barier-a-vznikaji-i-mezi-lidmi.A160610_153145_pozice-tema_lube

https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/svet-plny-zdi-podivejte-se-na-ploty-ktere-konkuruji-napadu-donalda-trumpa_201701291215_emospanova

https://www.esfcr.cz/mapa-svl-2015/www/index2f08.html?page=iframe_orp

https://www.esfcr.cz/mapa/int_pha.html