„Kapacita našeho oddělení je permanentně naplněná. Nemocní jsou především kojenci a batolata, ale oddělení zaplňují i pacienti ostatních věkových kategorií s různými diagnózami. Nejčastěji přijímáme malé děti s horečkou, kašlem a dušností,“ uvádí například primářka dětského oddělení táborské nemocnice Jana Chocholová.
Svá slova dokládá čísly. Zatímco v lednu v tamní nemocnici leželo 151 dětí se všemi diagnózami včetně doprovodů, v září se počet zvýšil na 336.
Také v českobudějovické nemocnici letos na podzim zaznamenali podstatně větší počet hospitalizovaných malých dětí s respiračními chorobami.
„V roce 2020 nebyla onemocnění respiračními infekcemi ani průjmová skoro žádná. Takže nárůst je oproti loňsku velký. Výrazně ale také stoupl počet starších dětí s psychickými a psychiatrickými potížemi,“ říká mluvčí českobudějovické nemocnice Iva Nováková.
Nízký výskyt respiračních infekcí vloni touto dobou podle odborníků souvisel s uzavřením kolektivů, nošením roušek a dalšími opatřeními kvůli pandemii covidu.
„Posuzovat současnou nemocnost a věkové rozložení pacientů s loňským rokem určitě nejde. Pokud srovnáme věk hospitalizovaných pacientů s obdobím před koronavirem, můžeme říci, že přibylo hlavně malých dětí, kojenců a školkových dětí,“ porovnává Nováková s tím, že letos se zatím u dětí neobjevilo onemocnění viry chřipky. Současně ale narůstá počet nemocných se zvracením a teplotami, jež také způsobují viry.
Průměrná doba hospitalizace se pohybuje kolem pěti dnů. „Většinou se nám podaří dítě s respiračními potížemi stabilizovat a dosáhnout vylepšení jeho stavu v řádu několika dnů, kdy může být propuštěné do domácího doléčení. Nejrychleji se to daří u zánětů průdušek s dušností, déle pak u zápalů plic, kde hrozí i komplikace,“ podotýká Nováková.
Kašlající děti s teplotami a plným nosem plní také ordinace dětských lékařů. „Jsme v obrovském přetlaku práce, nemocnost dětí je velká. Kromě plné čekárny nám neustále vyzvání telefon,“ potvrzuje předsedkyně jihočeského Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Daniela Verdánová ordinující v Jindřichově Hradci.
A dodává, že nejvíce by pediatrům pomohlo, kdyby se nechali rodiče očkovat proti covidu. „Drtivá většina mladých rodičů očkovaná není. My pak nevíme, co je u nemocných dětí covid a co jiné viry. Když stíháme, provádíme v ordinaci antigenní testy, ale je toho opravdu moc,“ poznamenává Verdánová.
Upřesňuje, že situace je stejná ve všech ordinacích dětských lékařů v kraji. A kdy by tedy měli rodiče vyrazit s nemocným potomkem do ordinace?
„Jsem docela zkušená lékařka, ale i pro mě je dnes velmi těžké po telefonu rozhodnout, kdo má přijít na vyšetření, a kdo ne. Rozhodně by se neměly dětské ordinace zaplňovat dětmi, které nemají teplotu a jsou jen trochu nastydlé. To pediatři nemohou zvládnout,“ doporučuje Verdánová.
Nestíhají očkovat proti covidu
Právě vysoký počet malých pacientů navíc brzdí očkování dětí starších dvanácti let proti covidu. „Stále platí, že minimální počet vakcín na ordinaci je 30 dávek. Hrozně ráda bych očkovala, ale neumím si představit, že bychom spolu s takovým objemem nemocných ještě se sestřičkou očkovaly tolik dětí proti covidu,“ dodává Verdánová.
Hlášení od praktických lékařů sledují v týdenních intervalech také jihočeští hygienici. Mezi 15. a 22. říjnem zaznamenali celkový nárůst akutních respiračních infekcí o 23 procent.
„Ve věkové skupině nula až pět let je nárůst dokonce 26 procent, u školních dětí o 23 procent,“ informuje epidemioložka jihočeské Krajské hygienické stanice Jitka Luňáčková.
Nárůst pokračoval i v uplynulém týdnu, kdy ve věkové kategorii nula až pět let byl nárůst o 5,2 procenta.
„Vím, že to není vždy snadné, ale rodiče by měli děti s rýmou a kašlem nechávat doma. Nejsou promořené, navíc nenosí roušky,“ naznačuje Luňáčková.
