„V těchto případech hraje roli i příchod k lékaři o 14 dnů později,“ vysvětlil přednosta Onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni a děkan Lékařské fakulty v Plzni Jindřich Fínek.
Zdravotnická zařízení byla podle něj připravena, ale vyděšení pacienti zůstávali doma a nechodili na preventivní prohlídky.
„Když přijdete na kolonoskopii namísto po pěti po šesti letech, tolik se nestane, ale když mladá žena nepůjde jeden rok ke svému gynekologovi na screening děložního hrdla, může už být pozdě,“ dodal Fínek.
Na pozdní příchody k lékaři si postěžoval i někdejší přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice v Plzni a dnes její lékař Miloš Pešek. „Strach z nákazy koronavirem byl jedním z faktorů, který nepříznivě ovlivnil včasnou diagnostiku, podobně jako zahlcení zdravotnických zařízení pacienty se závažnými formami onemocnění covidem,“ sdělil profesor Pešek.
„Platí sice, že více než 80 procent pacientů přichází se zhoubnými nádory plic až v době příznaků, tedy již většinou ve stadiích pokročilých či metastazujících onemocnění. V době covidu se ale tyto nepříznivé údaje ještě zhoršily,“ popsal.
Nemocní totiž přicházeli ještě častěji ve fázích již onkologicky neléčitelných nádorových onemocnění, a to převážně kvůli celkově špatnému stavu. „Řada našich nemocných s karcinomy plic ještě onemocněla covidem, což další léčení ještě zkomplikovalo,“ uvedl Pešek.
Pacienti nenaslouchají svému tělu
„Nemocní mají obvykle více či méně výrazné příznaky, které obvykle ignorují. Dalo by se říci, že nenaslouchají signálům, které jim jejich těla vysílají,“ vysvětlil Pešek.
Zatím podle něj není možné číselně vyjádřit, jak se kvůli pandemii zvýšil počet lidí, kterých se týkala pozdní diagnostika. Ale data z Ústavu zdravotnických informací a statistiky, která budou k dispozici v příštím roce, již patrně porovnání s obdobími před pandemií covidu umožní.
Včasný záchyt plicních onemocnění by snad již v příštím roce mohl podle Peška zlepšit rozsáhlý preventivní screeningový program, který má být od začátku příštího roku v České republice zahájen.
A jak dopadli lidé s jinými rakovinnými nádory? „Nemohu říci, že bychom zatím kromě plicních nádorů zachytili více případů i u jiných,“ sdělil onkolog Fínek.
Covid nezmizí, musíme se s ním naučit žít
Zároveň ale varoval, že to může přijít později, protože zatím neuplynula dost dlouhá doba. „Vlna pokročilejších nádorů může přijít za několik let, protože některý nádor roste pomalu. Pro nás je důležité, kdy se dostane z operabilního, tedy z dobře řešitelného stavu, do toho inoperabilního, což může být za dva roky,“ vysvětlil Fínek.
Obavy nemá z následků covidu u rakoviny prsu. Důvodem je, že mamografický screening zaznamenal jen krátký výpadek dvou týdnů, což se už dohnalo.
Hůře by to podle přednosty mohlo dopadnout v případě gynekologických nádorů a nádorů tlustého střeva a konečníku.
Podle Fínka infekce covidu nezmizí a je tedy důležité naučit se žít úplně normálně a absolvovat všechna preventivní vyšetření.
„Covid není zkrátka důvod, proč bychom přestali chodit k lékaři na preventivní prohlídky,“ vzkázal Fínek. Třeba při špatném zažívání může praktický lékař doporučit sonografii břicha, kdy je možné přijít na rakovinný nádor jater, žlučníku, ledvin, močového měchýře, střev.
„To vše vzejde z jednoho vyšetření, ale musí ho někdo indikovat. To ovšem znamená přijít k lékaři a říci, že mám nějaký problém,“ doporučil Fínek.
