Pamětní deska věnovaná armádnímu generálovi Karlu Janouškovi byla odhalena v Praze 2

Slavnostního odhalení pamětní desky se zúčastnili starostka Jana Černochová a další představitelé městské části Praha 2. Pozvání přijali i velvyslanec Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v České republice jeho excelence Nicholas Stewart Archer, velitel Vzdušných sil AČR genmjr. Petr Mikulenka a ředitel VHÚ Praha brig. gen. Aleš Knížek a další významní hosté.

A nechyběla ani praneteř generála Janouška Mahulena Křenková, iniciátor projektu – redaktor EuroZprávy.cz -  Petr Třešňák a autor pamětní desky, kterým je akademický sochař Petr Císařovský. 

„Armádní generál Karel Janoušek patří mezi největší válečné hrdiny a osobnosti v historii československé armády i naší země. Proto je mi ctí, že mohu právě dnes, kdy si připomínáme 50 let od jeho úmrtí, být zde a zúčastnit se slavnostního odhalení pamětní desky na domě, ve kterém Karel Janoušek našel útočiště po propuštění z komunistických lágrů. Jeho statečnost a hrdinství nesmí být zapomenuty,“ uvedla v rámci slavnostního odhalení starostka Prahy 2 Jana Černochová. 

„Jak bylo typické pro československé letce bojující v RAF, i vojenská kariéra Karla Janouška skončila po válce v Československu a strávil 12 let v komunistických věznicích. Přesto pomohl vybudovat pevné základy, z nichž spolupráce mezi našimi dvěma zeměmi vychází. Tato spolupráce pokračuje nejen v oblasti obrany a bezpečnosti, ale i v mnoha dalších oblastech a upřímně doufám, že ji budeme dále rozvíjet,“ uvedl mj. ve svém projevu Nicholas Stewart Archer. 

Karel Janoušek se narodil 30. října 1893 v Přerově. Jeho osud je spojen s oběma světovými válkami. V první světové válce bojoval v řadách Československých legií v Rusku, za druhé světové války organizoval československé letecké jednotky v Royal Air Force, kde jako taktický stratég významně zasáhl do bitvy o Británii. Je jediným Čechoslovákem, který získal hodnost leteckého maršála RAF, (kterou mu 17. května 1945 udělil britský král Jiří VI.) V Československém letectvu dosáhl hodnosti divizní generál.

Krátce po únorovém převratu v roce 1948 byl nejprve přeložen do výslužby a později jej Státní bezpečnost vyprovokovala k pokusu o emigraci, při kterém jej zatkla. V následném vykonstruovaném procesu byl odsouzen nejprve k 18 letům těžkého žaláře, degradaci na vojína, ztrátě akademického titulu a vyznamenání a později v roce 1950 na doživotí, tentokrát za údajnou přípravu pokusu o útěk. V komunistickém vězení nakonec strávil 12 let.

Za svého života – v roce 1968 – se sice dočkal rehabilitace, ale soud mu generálskou hodnost nevrátil. In memoriam mu byla hodnost armádního generála vrácena až v roce 1990, a to tehdejším prezidentem ČSFR Václavem Havlem. V roce 2016 mu bylo In memoriam propůjčeno nejvyšší české státní vyznamenání – Řád Bílého lva.