Na jižní Moravě proběhlo setkání představitelů spotřebitelských družstev Coop z 11 evropských zemí a další se zapojily on-line. Akce se zúčastnili vrcholoví manažeři například z Francie, Německa, Velké Británie, Maďarska, Švédska nebo Itálie.
Cílem setkání byla výměna zkušeností mezi jednotlivými zeměmi, nové programy na podporu prodeje za férové ceny, enviromentální témata, podpora regionalisty, inovace a nové technologie. Proběhlé diskuse ukázaly směr, jakými cestami se družstevnictví v oblasti maloobchodu ubírá. Podle Lukáše Němčíka, ředitele rozvoje a marketingu Skupiny Coop, je na srovnání situace v západních zemích a zemích střední a východní Evropy zjevné, že družstevnictví v ČR a postkomunistických zemích utrpělo zásadní ránu vlivem historických okolností. Družstva v západních zemích či Skandinávii se vyvíjela postupně a dnes jsou jedničkami na trhu. Například ve Finsku drží družstva 47% podíl na trhu. Naproti tomu družstvům v bývalém komunistickém bloku byl jejich majetek zestátněn a po roce 1989 musely čelit kapitálově silným nadnárodních řetězců, zatímco samy řešil navracení svých majetků.
Kvalita a původ potravin je v Evropě klíčová
Odlišný vývoj v praxi vedl na rozvinutých trzích také k výrazně lepšímu zastoupení regionálních výrobců potravin v maloobchodě. K filosofii družstevnictví totiž patří podpora lokálních ekonomik a síla sítí Coop ve vyspělých zemích nutní celý trh dávat výrazně větší váhu na tento aspekt.
Diskuse také ukázaly výrazné rozdíly v tom, jakým výzvám družstva v jednotlivých zemích čelí a jak se profilují. Deborah Robinsonová z Velké Británie hovořila v této souvislosti například o udržitelném podnikání, které družstva propagují a zákazníci přijímají. V praxi udržitelné podnikání znamená, že družstva nakupují produkty od výrobců potravin za férové ceny a zákazníci jsou připraveni tuto filosofii plně akceptovat. Kategorie „fair trade“ produktů zatím známe v rámci ČR jen u potravin z exotických zemích. Příklad Velké Británie ukazuje, že tento koncept je do budoucna přenositelný i na lokální zemědělské produkty. „Naši zákazníci vědí, že lokální výroba potravin je finančně náročnější, na druhou stranu jde často o potraviny vyšší kvality a zákazníci si to uvědomují,“ dodává k tématu Deborah Robinsonová.
Patrik Schinzel ze Švédska prezentoval aplikace a řešení, které umožní zákazníkům se pomocí mobilních aplikací seznámit se složením a původem potravin. Podle Patrika Schinzela jsou právě tyto aspekty pro švédského zákazníka klíčové, neboť si může složení a původ výrobků zkontrolovat rovnou na prodejně či on-line doma.
V postkomunistických zemích se zákazníci začínají měnit
Se situací v západní Evropě kontrastuje střední a východní Evropa, ale i zde se situace začíná měnit. Podle Pavla Březiny, předsedy představenstva Skupiny Coop, je stále důležitější hovořit o kvalitě potravin a jejich původu. „Musíme zákazníkům nabízet to, co jinde nenajdou, a řada příkladů ukazuje, že zákazníci to dokážou ocenit,“ komentuje Pavel Březina. Setkání ukázalo také, že země střední a východní Evropy čelí podobnému problému souvisejícímu s udržením venkovských prodejen a tím i zajištění obchodní obslužnosti venkova. Jak zdůraznil Istvan Komoroczki z Maďarska, v tomto ohleduje je nezastupitelná role státu či místních samospráv.