Maturant z jindřichohradeckého gymnázia Jan Marek Marci z Kronlandu studuje teologii a filozofii v Olomouci, ale nakonec oba obory opustí a dává přednost lékařství, které absolvuje na pražské univerzitě.

K tomuto rozhodnutí Jana Marka Marciho z Kronlandu (1595‒1667) dovede zřejmě jeho oční choroba.

Fakultu neopouští ani po složení doktorátu v roce 1625. Kývne na nabídku mimořádné profesury a o rok později si přibere ještě úřad zemského fyzika, muže pověřeného lékařským dohledem nad zeměmi Království českého. Z mimořádné profesury se brzy stává řádná.

Navíc si Marci přibírá i soukromou praxi a zanedlouho se v ní stává proslulým.

„Přilnul k zásadám jednoduchého léčení a rozumného pozorování nemocí, což za tehdejší doby, když různé teorémy poskytovaly bohatou půdu abstraktním spekulacím, bylo věcí zajisté chvalitebnou,“ uvádí o něm spisovatel Bohuslav Rayman (1852‒1910).

Symbol duhyRoku 1638 je Marci jmenován děkanem pražské univerzity.

Jeho skvělá odborná pověst se o deset let později šíří i mezi Švédy, kteří vtrhnou do Prahy.  „Uzdravte moji nemocnou choť,“ žádá ho úpěnlivě generál Arvid Wittenberg (1606‒1657) a Marci se snaží, co může.

Medicínskou kapacitu ocení i habsburský dvůr.

Nejdříve získává roku 1649 funkci císařského rady, po té ho 19. října 1654 povýší římský císař Ferdinand III. (1608‒1657) do vladyckého stavu včetně erbu s duhou, která připomíná jeho fyzikální studie o lomu a rozkladu světla.

Otec spektroskopie

Zrození duhy dokáže vysvětlit už v roce 1648, tedy mnohem dříve, než se rozkladem světla začne zabývat slavný anglický fyzik Isaac Newton (1643‒1727). Stává se proto otcem spektroskopie.

Jeho pověst pronikne i na druhou stranu kanálu La Manche. „Přijměte jmenování řádným profesorem Oxfordské univerzity,“ žádají Marciho roku 1662 Angličané. Nabídku s těžkým srdcem odmítne kvůli chatrnému zdraví. Jeho život ukončí mrtvice v roce 1667.