OSN odmítá sankce proti Venezuele

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva a bývalá levicová prezidentka Chile Michelle Bacheletová 13. září vyzvala ke zrušení sektorových sankcí vůči Venezuele a připomněla jejich negativní dopad na ekonomiku jihoamerického národa. Výzva vysoké komisařky přišla během zahájení 48. zasedání Rady pro lidská práva, kde představila svou zprávu o situaci v oblasti lidských práv ve Venezuele. Bacheletová rovněž vyjádřila podporu pokračujícímu dialogu mezi vládou a proamerickou opozicí, který se koná v Mexiku.

Caracas sice uvítal výzvu Bacheletové, avšak s výhradou vůči politizaci její zprávy. Venezuelský velvyslanec při OSN Héctor Constant Rosales prohlásil, že „ve zprávě jsou stále zpolitizované prvky, které ovlivňují její objektivitu a informace, které nebyly ověřeny u venezuelských úřadů, a vycházející ze zdrojů s nízkou důvěryhodností navzdory trvalé přítomnosti Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva v zemi“. Venezuelský diplomat ve svém projevu v reakci na nejnovější zprávu nicméně vyzdvihl, že byl zmíněn dopad sankcí vedených USA na jeho zemi. Caracas také významně rozšířil spolupráci s orgánem OSN, přičemž počet úředníků pro lidská práva v zemi se zdvojnásobil – vzrostl ze šesti na dvanáct.

Bacheletová také znovu zopakovala výzvu ke zlepšení přístupu k očkovacím látkám proti Covid-19 po celém světě: „Vzhledem k tomu, že zatím nejsou k dispozici dostatečné dávky vakcín, dnes zde všem připomenu, že přístup k očkovacím látkám je lidským právem a musí být považován za celosvětové veřejné dobro“. Americké sankce vážně postihly zdravotnické služby ve Venezuele a omezily schopnost země zajistit vakcíny pro její populaci i přes pomoc z Číny a Kuby. Jihoamerická země obdržela první zásilku dávek vakcíny proti Covid-19 prostřednictvím programu OSN COVAX teprve minulý týden po měsících zpoždění.

Zde je na místě připomenout selektivní přístup samozvaného světového četníka USA v uvalování sankcí na jemu nepohodlné a ideologicky nepřátelské režimy. Vrcholem tohoto pokrytectví v přístupu k lidským právům byla brutální vražda saúdskoarabského disidenta a novináře Chášukdžího středověkým klerikálním islamistickým režimem, který je ovšem hlavním spojencem Washingtonu na Blízkém východě. Na Rijád proto žádné sankce uvaleny nebyly a tehdejší prezident Trump se tvářil, že se vlastně nic nestalo. Benevolentní přístup USA vůči členskému státu NATO Turecku, které se pod vedením islamistického prezidenta Erdogana stalo autoritářským státem perzekuujícím opoziční politiky a disidenty je dalším z mnoha příkladů v řadě.

Běloruský prezident Lukašenko se vůči sankcím uvaleným EU na jeho režim postavil velice chytře. Začal do EU vpouštět ilegální muslimské migranty v odvetě za to, že Litva podporuje běloruskou opozici a prosazuje tvrdé sankce vůči Minsku. Lukašenko je však v jiné pozici než Maduro, protože má za zády mocného ruského spojence, se kterým tvoří svazový stát a uskutečňuje společná vojenská cvičení. Venezuela nedisponuje nástroji, kterými by americkému tlaku čelila a nemá silného ochránce, ačkoliv politické klima v Latinské Americe se mění a u moci je stále více spřátelených levicových vlád.