Už o víkendu v Německu proběhnou parlamentní volby, kde si lidé zvolí nové složení spolkového sněmu. Podívejte se na nejzásadnější události, se kterými se musel potýkat dosluhující čtvrtý kabinet kancléřky Angely Merkelové.
24. září 2017 - Parlamentní volby počtvrté za sebou vyhrála konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Merkelové, utrpěla ale ztráty, stejně jako její dosavadní koaliční partner SPD na druhé příčce, pro kterého to byl nejhorší výsledek v poválečných dějinách. V novém Spolkovém sněmu se třetí nejsilnější stranou stala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která těžila z dopadů migrační krize v Německu, kdy do země dorazil víc jak milion uprchlíků.
20. října 2017 - K jednání o nové vládní koalici se sešli představitelé unie CDU/CSU, Svobodné demokratické strany (FDP) a Zelených, ale později po více než čtyřtýdenním úsilí jednání zkrachovala. Rozhovory překvapivě ukončila liberální FDP. Největší neshody panovaly v otázkách migrace a ochrany klimatu. Hovořilo se o možnosti vypsání předčasných voleb s nejistým výsledkem a tisk psal, že země stojí před státní krizí.
7. prosince 2017 - Sjezd sociální demokracie (SPD) v Berlíně rozhodl, že SPD zahájí rozhovory o vládě s konzervativní unií CDU/CSU; v polovině ledna 2018 šéfové CDU, CSU a SPD Merkelová, Horst Seehofer a Martin Schulz potvrdili dohodu o zahájení koaličních rozhovorů, ty začaly v Berlíně 26. ledna.
7. února 2018 - CDU/CSU a SPD se dohodly na koaliční smlouvě. Předseda SPD Schulz, který se měl stát ministrem zahraničí, oznámil, že odejde z čela strany., nahradila jej Andrea Nahlesová. Schulz, který už po volbách prohlásil, že do vlády vedené Merkelovou nepůjde, změnou názoru a ochotou převzít post šéfa německé diplomacie vyvolal ve straně velkou vlnu nevole. Na začátku února SPD oznámila, že Schulz nebude ministrem zahraničí a do velké koalice nakonec nevstoupil.
14. března 2018 - Německý parlament znovu zvolil Merkelovou kancléřkou na čtvrté funkční období, přísahu složila i vláda, kde byl mimo jiné nový ministr financí Olaf Scholz nebo šéf diplomacie Heiko Maas (oba SPD).
14. června 2018 - Vyhrotil se spor mezi kancléřkou Merkelovou (CDU) a ministrem vnitra Seehoferem (CSU) o vracení části uprchlíků přímo z hranic spolkové republiky, s níž sousedí i Česko; hovořilo se o vládní krizi. Na začátku července se koaliční strany dohodly na souboru opatření ke zpřísnění migrační politiky, shodly se na rychlejším vracení migrantů do země EU, kde se poprvé zaregistrovali, s tím, že se nebudou vytvářet žádná tranzitní centra na hranicích.
14. října 2018 - Zemské volby v Bavorsku vyhrála vládnoucí Křesťanskosociální unie (CSU), ale s nejhorším výsledkem za téměř 70 let. Druhou nejsilnější stranou se stali Zelení a do bavorského parlamentu se poprvé dostala protimigrantská Alternativa pro Německo (AfD).
19. ledna 2019 - Střídání na pozici předsedy vládní CSU - bavorský premiér Markus Söder nahradil Horsta Seehofera.
27. května 2019 - Volby do Evropského parlamentu; velké strany výrazně oslabily, unie CDU/CSU získala 28,9 procenta hlasů a sociální demokracie (SPD) jen 15,8 procenta; naopak Zelení s 20,5 procenta dosáhli svého maxima.
7. června 2019 - Poslanci schválili přísnější pravidla pro deportace odmítnutých žadatelů o azyl v rámci balíčku sedmi migračních zákonů, který kromě zvýšení počtu vyhoštěných migrantů rozšířil pravomoci policie a cizineckých úřadů, a také usnadnil přístup kvalifikovaných pracovních sil ze zemí mimo EU na německý trh.
1. září 2019 - Triumf protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD), která v zemských volbách v Sasku a Braniborsku skončila druhá, zatímco tradiční strany ve volbách výrazně oslabily.
20. září 2019 - Vláda schválila balíček opatření k ochraně ovzduší a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2), který má spolkové republice pomoci dosáhnout klimatických cílů pro rok 2030. Opozice, aktivisté i někteří odborníci ho kritizovaly, za důslednější boj proti změnám klimatu po celém Německu demonstrovaly statisíce lidí.
27. října 2019 - V zemských volbách ve spolkové zemi Durynsko zvítězila strana Levice; označovaná za krajně levicovou; poprvé se stala nejsilnějším politickým subjektem v některé z německých spolkových zemí, jako druhá skončila protiimigrační AfD.
27. ledna 2020 - V zemi oznámen první případ nemoci covid-19, ze kterého se vyvinula celosvětová pandemie. Následovala řada opatření v jednotlivých spolkových zemích, zaměřených na regulaci epidemie.
2. listopadu 2020 - Začala platit rozsáhlá celostátní karanténní uzávěra k zastavení prudkého nárůstu případů infekce koronaviru, uzavřely se hospody, bary, restaurace, divadla či kina, omezeno bylo shromažďování. V polovině prosince se karanténa ještě zpřísnila, uzavřely se školy a školky, obchody neprodávající zboží denní potřeby. Karanténa se postupně opakovaně prodlužovala až do května 2021, v březnu označila kancléřka Merkelová za chybu plánované prosazení krátkodobé velikonoční uzávěry.
7. května 2021 - Schváleno rozvolnění opatření pro plně očkované, uzdravené a vyléčené. Další uvolňování opatření pokračovalo během května.
12. července 2021 - Začaly mohutné záplavy, které se staly nejtragičtější přírodní katastrofou v zemi od roku 1962. Přívalové deště zasáhly převážně německé spolkové země Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko; gradovaly ve dnech 14. a 15. července, a o několik dní později zasáhly i východ Německa. V postižených regionech byla přerušena doprava, narušeno bylo zásobování vodou, elektřinou a plynem, mnohde dlouho nefungovala ani mobilní telefonická síť. Celkově si záplavy vyžádaly zhruba přes 190 životů, škody vyjdou pojišťovny podle odhadu na 4,5 až 5,5 miliardy eur, celkové škody německý tisk odhadl na deset miliard eur.
11. srpna - 7. září 2021 - Trojice stávek strojvedoucích Deutsche Bahn (DB) za vyšší mzdy a lepší pracovní podmínky v nákladní i osobní železniční dopravě, které paralyzovaly dopravu v Německu. 16. září se Deutsche Bahn (DB) se dohodl s odborovým svazem strojvedoucích GDL na mzdových podmínkách. Vyřešení sporu zažehnalo riziko čtvrté stávky.
7. září 2021 - Spolkový sněm schválil fond obnovy po záplavách o objemu až 30 miliard eur (přes 764 miliard Kč).
Související
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
Aktuálně se děje
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
včera
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
včera
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
včera
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
včera
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.
Zdroj: Julie Jarošová