Nízká informovanost veřejnosti a skutečnost, že mnoho pacientů považuje příznaky demence za příznaky stárnutí, patří mezi hlavní překážky diagnostiky a léčby Alzheimerovy choroby v Česku. Jsou na tom ostatní evropské země podobně?
Počet pacientů s Alzheimerovou chorobou neustále stoupá. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) žilo v roce 2017 v zemi přibližně 102 000 lidí s demencí, přičemž 60 % z nich lékaři diagnostikovali Alzheimerovu chorobu.
Odborníci odhadují, že počet lidí s demencí by mohl být mnohem vyšší, a to zhruba 142 000. Ne všichni totiž v případě problémů vyhledají odbornou péči. Podle údajů ÚZIS se dosud dařilo diagnostikovat zhruba 72 % případů. Většina z nich však byla odhalena až v pozdější fázi onemocnění, kdy je už příliš pozdě poskytnout pacientům účinnou léčbu a zpomalit postup choroby.
Přestože jsou počty nemocných alarmující, Česku stále chybí komplexní data o rozsahu onemocnění či jeho řešení.
„Chybí nám informace o incidenci, o diagnostických postupech, o tom, v jaké fázi je nemoc lékaři odhalována, nevíme nic o regionálních rozdílech, a tedy ani o případných nerovnostech v dostupnosti péče,“ uvedla pro EURACTIV.cz ředitelka České alzheimerovské společnosti Martina Mátlová.
„Podle našich zkušeností je demence diagnostikována spíše později, ale situace se vyvíjí k lepšímu,“ dodala Mátlová.
Čeští vědci doufají v dostupné testy z krve
Česká alzheimerovská společnost se v roce 2017 připojila k výzkumnému projektu neziskové organizace Alzheimer Europe, který se zaměřil diagnostiku demence a zkušenosti pečovatelů v pěti evropských zemích – v Česku, Finsku, Itálii, Nizozemsku a Skotsku. „Téměř polovina českých respondentů v něm uvedla, že by bylo lepší, kdyby k diagnóze došlo dříve,“ vysvětlila Mátlová.
Dřívější diagnóze podle ošetřovatelů brání především nízká informovanost o demenci a skutečnost, že mnoho pacientů považuje příznaky demence za známky stárnutí. Pacienti navíc často nechtějí hledat pomoc u odborníků.
„Můžeme se učit především od Velké Británie, Nizozemska anebo severských států. Kromě včasné diagnózy a práce na informování veřejnosti je důležitá také postdiagnostická podpora, která u nás není dostatečná,“ vyzdvihla Mátlová.
Včasná diagnóza onemocnění je přitom pro efektivní léčbu nezbytná. Čeští vědci doufají, že s tím pomohou testy, které by mohly nemoc odhalit z krevních vzorků. Ty by mohly být brzy k dispozici i v Evropě.
Než budou takové testy dostupné, odhalování Alzheimerovy choroby zůstává na bedrech lékařů a jejich schopnostech nemoc odhalit. Pomoci v tom mohou nejen praktičtí lékaři, ale také lékárníci. Jak upozornil Aleš Bartoš, vedoucí AD Centra Národního ústavu duševního zdraví, zapojení českých lékáren do provádění diagnóz je na mezinárodním poli unikátem.
Díky zapojení lékáren se může zvýšit nejen počet míst, kde je možné provést diagnózu, ale také ochota lidí své problémy řešit. „Prostředí lékárny, na které jsou pacienti zvyklí, navíc působí civilnějším a přirozenějším dojmem než ordinace lékaře, a tak si zde spíše nechají paměť vyšetřit,“ vysvětlil Bartoš.
„Lékárníci jsou profesionálové zvyklí na denní komunikaci se seniory. Díky tomu se pacienti při testování cítí uvolněněji a není pro ně tak stresující,“ uvedl expert z Národního ústavu duševního zdraví.
Akční plán podpoří výzkum i pečovatele
V dubnu 2021 schválila vláda ČR Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc 2020–2030. Plán je společným dílem ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí, a měl by reagovat na rostoucí počet případů demence. Jedním z cílů plánu je podpořit osvětu a dostupnost včasné diagnózy, zaměřuje se také na sociální podporu osob s demencí, včetně jejich pečovatelů.
„Zásadním nedostatkem je nízká osvěta v obecné populaci jakožto i nízká dostupnost vzdělávacích programů zaměřených na problematiku demence pro nezdravotnická povolání, především však pro neformální pečující,“ píše se v dokumentu.
Plán přináší soubor konkrétních opatření, jako je zřízení stálé pozice národního koordinátora pro demenci. Plán zahrnuje i provedení populační studie, vzdělávání praktických lékařů a vytvoření sítě monitorovacích center, která budou shromažďovat údaje o rizikových oblastech života lidí s demencí, například úniky z domova. Vláda má v plánu také podporovat zavádění nových technologií, které mohou pacientům usnadnit život. Příkladem jsou zařízení připomínající pacientům, že si mají vzít léky.
Počítá se také s vytvořením nového internetového portálu spolu s kampaní na zvýšení povědomí o Alzheimerově chorobě. Portál bude sloužit jako zdroj informací pro různé cílové skupiny, včetně praktických lékařů, sociálních pracovníků nebo pečovatelů.
Ministerstvo zdravotnictví na dotaz redakce vyčíslilo plán na 630 milionu korun za celé období, tedy od roku 2020 do roku 2030. Financování přitom bude v počátcích řešeno na projektové bázi.