To, že opatření proti šíření nemoci covid-19 negativně ovlivnila náš životní styl, je především naše vina. Prakticky všechny špatné návyky obyvatel Česka se prohloubily: ještě méně jsme se hýbali, ještě víc jsme přibývali na váze a konzumovali alkohol, ještě horší skladbu jídelníčku jsme volili. A to nám vážně žádné nařízení nepřikazovalo.
Týká se to každéhoJen ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze se za duben až květen 2021 ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvýšil počet: dvojnásobně hospitalizací pro komplikace žlučových kamenů, o 50 % endoskopických zákroků pro uvolnění kaménků ze žlučových cest, o 100 % hospitalizací pro jaterní choroby související s poškozením alkoholem, o 30 % hospitalizací a výkonů spojených s léčbou krvácení u vředové choroby. |
Vedle toho se odkládala řada vyšetření a lékařských zákroků, přičemž zdaleka ne všechny z důvodů přetížených nemocnic. Na řadu preventivních prohlídek a pravidelných kontrol u specialistů lidé nešli, byť na ně jít mohli a měli.
Pozor na žlučník
Důsledkem je nárůst nebo zhoršení řady chronických nemocí, zejména těch, která označujeme jako civilizační. Lékaři však varují také před někdy přehlíženými potížemi zažívacího ústrojí – snadno se z nich vyvinou i velmi závažná onemocnění. Patří k nim například žlučníkové kameny, jimiž trpí až čtvrtina dospělých v České republice.
Jakmile se potíže se žlučníkem objeví, měl by pacient podstoupit jeho operační odstranění.
„V případě, že se operace, nebo dokonce prvotní vyšetření odkládá, mohou se objevit závažné komplikace, ke kterým patří zánět žlučníku, ucpání nebo zánět žlučových cest či podráždění slinivky. To vše prodlužuje hospitalizaci, vyžaduje další zákroky a v nejzávažnějších případech to znamená i riziko úmrtí,“ varuje profesor Radan Brůha, přednosta 4. interní kliniky VFN a 1. LF UK.
Vředy a nemoci jater
K dalším závažným onemocněním, jež není radno podceňovat, patří vředová choroba žaludku a dvanáctníku, jejíž komplikace (zejména krvácení, perforace vředu, rozvoj nádoru) jsou velmi závažné a mohou vést i k úmrtí.
I v tomto směru se projevil negativní vliv pandemie – především zvýšeným psychosociálním stresem, který vředovou chorobu významně zhoršuje, ale i omezením diagnostiky a endoskopických vyšetření na řadě pracovišť.
Stejně varovná je i současná situace u nemocí jater. Naši populaci postihují dvě diagnózy, které obě vedou ke vzniku cirhózy: poškození jater za prvé alkoholem a za druhé nadměrným ukládáním tuku. Že se to první týká těch, kteří nadměrně holdují alkoholu, je jasné. Méně už si uvědomujeme, že nadměrné ukládání tuku v játrech postihuje především diabetiky a osoby s nadváhou.
Co se děje v těle při cirhóze. Játra vypadají jako sekaná, trpí i mozek |
„Jaterní onemocnění se vyvíjí pomalu, často desetiletí, ale u části pacientů nevyhnutelně přechází do stadia cirhózy či rakoviny jater,“ vysvětluje profesor Brůha. Problém je hlavně v tom, že většina pacientů o jaterní nemoci neví, přičemž vyšetření, které by ji odhalilo, je jednoduché.
Odborníci doporučují
- Nenechte se přesvědčit k žádným „zázračným“ metodám a „spáse“ doplňky stravy. Pro své zdraví uděláte nejvíc dodržováním správného životního stylu.
- Pokud trpíte nadváhou nebo diabetem, požadujte na svém lékaři, aby vás poslal na vyšetření jater.
- Máte-li potíže se žlučníkem, neodkládejte návštěvu lékaře či plánovaná vyšetření – stav se může nečekaně rychle zkomplikovat.
- Užíváte-li dlouhodobě léky proti bolesti (nesteroidní antirevmatika – NSAID), poraďte se raději co nejdřív se svým lékařem. NSAID mohou způsobit poškození žaludku či dvanáctníku.
