„Stáří vody se zjišťuje pomocí izotopů kyslíku a vodíku. Na základě analýzy jsme zjistili teploty, za kterých voda vznikala, a ty odpovídají dobám ledovým. Takže víme, že vody jsou starší než deset tisíc let,“ přibližuje Jaromír Leichmann, vedoucí projektu, na němž spolupracují s kolegy z Rakouska.

Podzemní vody využívané v Pasohlávkách a rakouském Laa an der Thaya mají teplotu asi 42 stupňů Celsia a čerpají se z hloubky téměř 1,5 kilometru. K jejich objevení došlo při hledání ropných zdrojů.

Protože v Pasohlávkách mají vyrůst čínské lázně a kraj tu počítá se sanatoriem, zajímalo vědce, zda jsou zdroje obnovitelné.

„Skutečně se částečně obnovují. Když se voda čerpá, pomalu tam dotéká nová. Pokud se ke zdroji bude přistupovat zodpovědně, umožňuje další rozvoj lázeňství,“ říká Leichmann. Limity, kolik vody maximálně je možné odčerpávat, budou mít odborníci propočítané do konce roku.

Pro zachování zdroje vody je podle něj nutná přeshraniční spolupráce s Rakouskem. 

„Podzemní voda samozřejmě nerespektuje státní hranice, rozhodující jsou pro ni především hranice geologických jednotek a lokální změny v geologické stavbě. A právě ty mají za následek rozdílné složení vod v lázních Laa an der Thaya a v Pasohlávkách a současně způsobují, že se oba zdroje vzájemně nemohou ovlivňovat, přestože leží ve stejné geologické struktuře,“ zdůrazňuje Leichmann.

Zatímco v Laa an der Thaya převažují podzemní vody, původně mořského původu, související s posledním výskytem moře v této oblasti před 15 miliony let, termální voda čerpaná v Pasohlávkách obsahuje nejen pozůstatky původních mořských vod, ale je obohacena i aktivním přítokem sladkých podzemních vod z dešťových srážek, které před více než deseti tisíci lety postupně protékaly vápencem.