Ještě než se pořádně na nové škole rozkoukají, stihnou žáci prvního ročníku písecké obchodní akademie vyrazit na poznávací kemp do přírody.

Se spolužáky tak zažijí první společné okamžiky mimo třídu. Takový program je prozatím stále v souladu s platnými nařízeními i doporučením ministerstva zdravotnictví kvůli koronavirové pandemii.

„Pokud budou žáci otestovaní, tak je jedno, jestli budou sedět vedle sebe v lavici, nebo budou někde v přírodě. V případě, že budou jako třída pohromadě, nevidím větší riziko nákazy. Venku na čerstvém vzduchu je riziko šíření nemoci nižší než v uzavřených třídách,“ myslí si ředitel Obchodní akademie Písek Pavel Sekyrka, který ale přiznává, že úvod nového školního roku zůstává pro ředitele stále nejasný.

Klíčovým dokumentem, který nyní mají, je seznam doporučení od ministerstva zdravotnictví.

„Z toho víme, že bychom měli dodržovat homogenitu skupin a měli bychom omezit hromadné akce a různé besedy. Ministerstvo školství má připraveno více scénářů, ty se ale dozvíme prý později,“ naráží Sekyrka na jednání vlády naplánované na 16. srpna. Po něm by měli mít ředitelé jasno, co všechno budou muset od začátku září zajistit.

Seznamovací týden chtějí udržet také na Střední rybářské škole ve Vodňanech, i když studenti s delším výletem do přírody počítat nemohou.

„Spíše budeme v prvním týdnu poznávat samotné Vodňany a okolí školy. Adaptační kurz tedy rozhodně rušit nebudeme, protože pro nás je seznámení žáků s prostředím i mezi sebou nesmírně důležité. Dojíždějí k nám studenti z celé republiky,“ vysvětluje ředitel školy Karel Dubský s tím, že budou na škole maximálně dbát na dodržování opatření.

„Další výpadek by dětem jen víc uškodil“

Obavy však panují nad návratem distanční výuky, a to i navzdory současné epidemiologické situaci.

„Strach z toho pochopitelně máme, ale jsem optimista a doufám, že už taková situace nenastane. Myslím si, že jsme to v uplynulém roce zvládli celkem dobře, což nám potvrdili i rodiče studentů. Rozhodně tím ale kvalita výuky utrpěla už jen s ohledem na to, že nám to komplikovalo vykonávání praxí,“ dodává Dubský.

Hrozbu distanční výuky vnímají i ostatní ředitelé velmi vážně. Za současného stavu si ani neumí představit, že by se měly školy opět zavírat a děti by se tak musely učit od počítačů z domova.

„Pro mě je to nepřijatelné, ať už by se jednalo o celou republiku, nebo jen o nejvíce zasažené okresy. Řada dětí totiž přišla o své pracovní návyky, což se o prázdninách ještě prohloubilo. Další výpadek by jim jen víc uškodil,“ vysvětluje ředitel ZŠ Blatské sídliště ve Veselí nad Lužnicí Lubomír Pospíchal.

Děti navíc podle prohlášení ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha z minulého měsíce čeká v prvních dvou týdnech plošné testování s tím, že ředitelé budou nově moci využít také PCR testů. Jenže k jejich použití se chystá pouze zanedbatelný zlomek škol.

„Počítáme i nadále s antigenními testy a přiznám se, že PCR testy ani soutěžit kvůli komplikované administrativě nechceme,“ naznačuje písecký ředitel Sekyrka.

Za pravdu mu dává i Pospíchal, podle něhož je s jejich používáním spojeno mnoho problémů.

„Když vynechám složitost s vypisováním soutěže a oslovováním dodavatelům, nesmyslná je i jejich cena. Dohromady by mohly stát až 240 korun s tím, že stát uhradí 200 korun. Abychom z vlastních zdrojů dopláceli zbytek, to po nás přeci nikdo nemůže chtít,“ říká rozzlobeně.

Pospíchalovi se navíc nelíbí, jakým způsobem testování na školách doposud probíhalo. Kritizuje hlavně používání několika rozdílných typů testů.

„Bojovali jsme s tím a naši pedagogové museli neustále zjišťovat a nacvičovat, jak s nimi pracovat. To nás poměrně dost zdržovalo. Navíc občas vázla i jejich dodávka, naštěstí ale vždy byla možnost si pro ně v případě nouze dojet do budějovické pobočky Národního institutu pro další vzdělávání,“ líčí Pospíchal a dodává, že někdy to bylo doslova na hodiny, aby stihli vše připravit.

Zatím také není jasné, zda budou mít děti i učitelé nadále jistotu, že se s plným očkováním budou moci bez potíží účastnit vyučování.

„Už se začínají objevovat hlasy, že to brzy nebude muset stačit. Pokud se to začne brát jako fakt, stanou se i učitelé součástí rizikové skupiny. V tom případě by klidně mohla nastat varianta distanční výuky. To by ale zcela jistě nikdo nechtěl,“ neskrývá obavy Sekyrka.