Římský učenec Seneca (4 př. n. l.–65 n. l.) pomáhá svému špatnému zraku tím, že knihy čte s pomocí skleněné koule naplněné vodou, která umí zvětšovat písmo.
Jeho současník císař Nero (37–68 n. l.) se pro změnu na gladiátorské zápasy dívá přes zelený smaragd. Jak skleněná koule s vodou, tak i drahokam mají k brýlím v dnešní podobě ještě docela daleko, třebaže princip je stejný.
Lupa ke čtení
Pomocí optické soustavy umožnit oku lépe vidět. První zprávy o používání lupy ke čtení přichází z klášterů z období kolem roku 1000. O tři století později, v roce 1268 lupu podrobně popíše anglický filozof Roger Bacon (1214‒1294).
Pomoc i krátkozrakým
Z roku 1289 potom pochází spis líčící čočky umístěné v obroučkách, předchůdce dnešních brýlí. V 16. století už lidé znají i konkávní čočky pro krátkozraké.
