Prosazování společných zájmů v EU, čerpání unijních financí z nového programového období a společný boj s aktuálními i budoucími přeshraničními výzvami. Tak zní tři důvody, proč se euroregiony ležící na českých hranicích rozhodly založit svou asociaci.
Stalo se tak minulý týden při podpisu Memoranda o vzájemné spolupráci, k němuž se připojili předsedové všech 13 českých euroregionů, Regionální rozvojové agentury Vysočina a Sdružení obcí Vysočiny.
„Pro znovu obnovovaný Euroregion Pomoraví je členství v této asociaci důležité především pro další jednání se zahraničními partnery,“ uvedl při slavnostním aktu náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro regionální rozvoj Jan Zámečník.
Konkrétních cílů si Asociace euroregionů České republiky vytyčila hned několik. V prvé řadě to bude obnova příhraničí po pandemii covid-19, které bylo kvůli jednostrannému a nekoordinovanému uzavírání hranic napřič Evropou vážně zasaženo. Snahou bude vyvarovat se podobných kroků a lépe se připravit na budoucí hrozby.
„Každý z euroregionů se s tím (uzavíráním hranic v době koronavirové pandemie) potýkal, jak bylo v jeho silách, a analýza Evropské komise jasně říká, že příhraniční oblasti, kde působí euroregiony, se se situací vyrovnávaly lépe než ty, kde žádná taková instituce neexistuje. V rámci asociace máme možnost připravit se na podobné události v budoucnu a vytvořit společné krizové plány,“ načrtl při podpisu Memoranda Martin Půta, hejtman Libereckého kraje, předseda tamějšího Euroregionu Nisa a zároveň člen Evropského výboru regionů.
Evropské dotace pod palcem
Ambicí nově vzniklé asociace je také prosadit legislativní zakotvení přeshraniční spolupráce na národní i evropské úrovni.
Díky uskupení se euroregiony budou rovněž moci lépe podílet na správném zacílení přeshraničních dotačních programů na období 2021-2027, jehož přípravy budou na národní úrovni v následujících měsících vrcholit. Podle údajů ČTK se euroregionům v končícím programovém období 2014-2020 podařilo podpořit projekty za 81,7 milionu eur. Podobnou částku by chtěly získat i pro následujících sedm let.
Kromě finanční stránky chtějí euroregiony řešit s Ministerstvem pro místní rozvoj, které má v ČR na starosti rozdělování dotací, také stránku administrativní. Jde zvláště o tzv. fond malých projektů, z něhož se financují tzv. people-to-people projekty posilující mezilidské přeshraniční vazby. Přestože takové projekty, byť nízké hodnoty (cca do 25 tisíc eur), jsou přínosné pro prohlubování přeshraniční spolupráce, nadměrné byrokratické překážky, které je mnohdy doprovázejí, znesnadňují jejich realizaci.
V neposlední řadě je cílem nově vzniklé asociace společně propagovat myšlenku přeshraniční spolupráce a její výsledky.
„Hranice představují jizvy minulosti a jsou to bariéry, které mají tendenci neustále růst. Je na nás, abychom ukazovali, jak je možné tyto jizvy léčit, jak překonávat bariéry a jak budovat pevné vazby, které zabrání tomu, aby se do příhraničí vrátily závory nebo dokonce ostnaté dráty,“ dodal Půta.
Boj ČR za přeshraniční spolupráci i na půdě EU
V rozvoji přeshraniční spolupráce Češi nezahálejí ani na evropské úrovni, zejména v Evropském výboru regionů, který se skládá z místních a regionálních zástupců členských států. Snahu o lepší připravenost příhraničních oblastí na budoucí krize prosazují i na půdě tohoto poradního orgánu EU. V červenci Výbor regionů schválil nezávaznou rezoluci o zachování minimální úrovně přeshraniční spolupráce, která by měla být garantována při jakékoliv další přeshraniční krizi.
Hejtman Půta v této souvislosti na dubnové konferenci připomenul nešťastné a časově náročné převozy pacientů s covid-19 z Libereckého do Jihomoravského kraje, kteří mohli být během pár minut přepraveni do blízkých německých zdravotnických středisek. Jenže nedostatečná legislativa a další překážky to tehdy neumožnily. A právě těmto případům se nyní zástupci regionů chtějí do budoucna vyhnout.
Kromě toho v usnesení navrhují řadu opatření, jak zefektivnit spolupráci napříč hranicemi, ať už těmi pozemními nebo námořními. Týkají se například zavedení nepřetržitého volného pohybu pracovníků a vozidel záchranné služby přes hranice, zlepšení přeshraničních veřejných služeb nebo posílení postavení tzv. evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) při správě přeshraničních oblastí.
„Musíme přeshraniční spolupráci učinit tím, čím by měla být, tj. samotným základem projektu evropské integrace. Přeshraniční spolupráce patří k největším úspěchům Evropské unie a musí hrát v jejím budoucím vývoji ještě důležitější roli. Právě na hranicích totiž občané pociťují, jaké výhody evropská integrace v reálu přináší. V našem dnešním usnesení navrhujeme konkrétní opatření, která mohou dále zkvalitnit každodenní život v příhraničních oblastech,“ prohlásil v souvislosti s přijetím červencové rezoluce Výboru regionů jeho člen Pavel Branda, který je místostarostou obce Rádlo.
Přijatý akt má být zaslán do Konference o budoucnosti Evropy, v níž evropské regiony a obce zastupuje právě Výbor regionů. Vyzývá tím zároveň Evropskou komisi, aby připravila příslušný legislativní návrh a přezkoumala dosavadní legislativu vztahující se k přeshraniční spolupráci, která podle regionálních a místních zástupců není vždy a řádně v praxi uplatňována.
Přeshraniční spolupráce top agendou EU?
Usnesení není jedinou iniciativou, kterou se snaží Výbor regionů oživit téma přeshraniční spolupráce na unijní agendě. Na počátku července proběhla pod taktovkou poradního orgánu a jeho evropských sdružení příhraničních oblastí také konference o budoucnosti přeshraniční spolupráce. Diskutovanými tématy byl dopad pandemii covid-19 na pohraniční oblasti či aktuální a budoucí výzvy evropských příhraničních regionů.
„Pandemie podrobila evropský projekt otevřených hranic bezprecedentní zkoušce. Mnozí z nás zažili v loňském roce uzavření hranic vůbec poprvé. Jiným tato situace zase připomněla dětství poznamenané železnou oponou a berlínskou zdí. Musíme se společně zasadit o to, aby se Evropa znovu nerozdělila,“ zdůraznil na konferenci Gyula Ocskay, generální tajemník Středoevropské služby pro přeshraniční iniciativy (CESCI).
„Evropa musí provést řadu změn, aby se dokázala vypořádat s takovými výzvami, jako je změna klimatu. Příhraniční regiony při tom mohou v nadcházejících letech sehrát klíčovou roli tím, že budou na přeshraniční úrovni realizovat různé závazky, například Zelenou dohodu pro Evropu, a opětovně poslouží jako dynamické laboratoře evropské integrace,“ dodal Peter van ‚t Hoog, místopředseda Sdružení evropských příhraničních regionů (AEBR) a člen rady nizozemské provincie Gelderland.
AEBR a CESCI, spolu s Výborem regionů a Mission Opérationelle Transfrontalière (MOT) jsou zakládajícími partnery tzv. Evropské přeshraniční aliance občanů. Ta byla vytvořena v loňském roce a jejím cílem je zlepšit život evropských občanů žijících v příhraničních regionech EU. Ty se rozkládají na 40 procentech území EU a žije v nich na 150 milionů obyvatel (tj. 30 procent populace EU). Pro srovnání, v Česku, kde euroregiony zaujímají 40 procent území, žijí v příhraničních oblastech 4 miliony lidí.