NÁZOR - Severní Koreu opět sužuje nedostatek potravin, přičemž jde o veřejný problém, který tamní vláda tentokrát přiznává, konstatuje politolog Robert Kelly v komentáři pro server National Interest. Profesor z univerzity v Pusanu vysvětluje, že během poslední velké potravinové krize na konci 90. let tehdejší vůdce Kim Čong-il o situaci mlčel, ačkoliv hlady zemřelo na milion Severokorejců.
Počasí je pouhá výmluva
Stávající vůdce Kim Čong-un problém nepopírá, kvituje autor komentáře. Považuje proto za pravděpodobné, že se situaci pokusí nějak řešit, a přestože není velký reformátor, zřejmě se o stav ekonomiky zajímá víc než jeho izolovaný, realitu nereflektující otec.
Příčinou aktuální potravinové nouze je podle odborníka zjevně počasí, avšak stejná výmluva byla použita před pětadvaceti lety, uvádí expert. Poukazuje, že výkyvy počasí nepůsobí stejné problémy v sousední Jižní Koreji, tudíž je skutečný důvod téměř jistě politický a pramení z očividné nekompetentnosti a korupce.
"Viněny budou sankce, ale jejich dopad na zemědělství je marginální," pokračuje Kelly. Vysvětluje, že sankce míří téměř výhradně na luxusní zboží pro elitu a průmyslové produkty využitelné ve vojenské sféře, navíc existují humanitární výjimky, kterých by severokorejský režim mohl využít - přijít by mohla například potravinová pomoc, pokud by byl zajištěn dohled nad tím, že bude určena hladovým, nikoliv vojákům a vládnoucím představitelům.
Tento problém komplikoval pomoc v 90. letech a bude ji zřejmě komplikovat i nyní, míní politolog. Upozorňuje, že jde o bytostně politickou otázku, kdy se nabízí zahraniční pomoc, ale severokorejský režim nehodlá přistoupit ani na základní kontrolní mechanismus.
"Ve skutečnosti je tato krize testem tvrzení, že současný Kim je reformátor," píše profesor. Soudí, že pokud by jím skutečně byl, připustí, že zahraniční pomoc není bianco šek a musí existovat kontrola jejího patřičného využití.
Dalším pravděpodobným důvodem potravinové nouze je uzavření severokorejsko-čínské hranice kvůli koronaviru, naznačuje Kelly. Podotýká, že severokorejské zkorumpované socialistické zemědělství není produktivní a efektivní a ve snaze vyhnout se opakování hladomoru z 90. let, který označuje jako "namáhavý pochod", spoléhal Kimův režim na pokoutný dovoz potravin z Číny, kam během hladomoru zbídačení Severokorejci podnikali neformální cesty, proti kterým od té režim výrazněji nezasáhl, zřejmě kvůli tomu, že posilují jeho pozici, když pomáhají nasytit obyvatelstvo a předcházejí skutečnému zoufalství.
Hlad je podle odborníka skutečným důvodem k nepokojům. "Pokud hladovíte k smrti, nemáte co ztratit," konstatuje Kelly. Dodává, že za situace, kdy režim nedokáže uživit obyvatelstvo, musí se změnit, přijmout zahraniční pomoc, nebo riskovat nárůst nepokojů a vnitřního nesouhlasu.
I čínský vůdce Mao Ce-tung zmírnil politiku Velkého skoku, když se hladomor stal nepopiratelným, připomíná profesor. Poukazuje, že severokorejský režim ale dlouhá desetiletí změny odmítá, jelikož se bojí, že by tím otevřel Pandořinu skříňku požadavků zdola, včetně sjednocení Korejského poloostrova.
Katalyzátor změny režimu
Pokud je tedy nutné zachovat socialismus - jeho zkorumpovanosti a neefektivitě navzdory - a zahraniční pomoc je vyloučená, protože s sebou nese kontrolní mechanismus, příliv potravin z Číny představuje užitečnou alternativu pro udržení nasycené populace a klidu, shrnuje politolog. Doplňuje, že za situace, kdy je tato neoficiální cesta uzavřená kvůli koronaviru, se kupí vnitřní rozporuplnost systému, tedy notorická neefektivita kolektivizovaného zemědělství, kterou dále prohlubuje rozsáhlá korupce v zemi.
Kimův režim naposledy podstoupil politické riziko a zvolil masový hladomor, přičemž je pozoruhodné, že nedošlo k výraznějším násilnostem, nastiňuje odborník. To podle něj naznačuje stabilitu režimu, který si mohl dovolit na konci 90. let nechat vyhladovět desetinu obyvatelstva, aniž by se cokoliv stalo. Jde sice o ohromnou humanitární katastrofu, ale také o působivou ukázku síly severokorejského režimu, která nicméně pramení z terorizování vlastního obyvatelstva, míní Kelly.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.To, že režim po dvě desetiletí toleruje černý přiliv čínských potravin, ovšem také naznačuje, že ví, jak riskantní byla situace v 90. letech, míní autor komentáře. Poukazuje, že Kim Čong-un při svém nástupu slíbil, že podobné "utahování opasků" se nebude opakovat, což ale neodráží jeho starost o obyvatelstvo, nýbrž pochopení skutečnosti, nakolik masový hladomor představuje katalyzátor ke změně režimu.
"Takže, je režim nyní stabilní? Přinese další potravinová krize v Severní Koreji konečně protitlak obyvatelstva?" táže se politolog. Domnívá se, že nikoliv, protože režim přežil podobnou a mnohem extrémnější krizi i před pětadvaceti lety a mnoho Severokorejců skutečně věří Kimovu kultu, případně je od projevů odporu odrazuje nekompromisní tvrdost státních zásahů. Za pětasedmdesát let existence KLDR ostatně neproběhla v zemi jediná revolta, vyzdvihuje expert.
Už to, že je Kim Čong-un nucen přiznat situaci, kterou jeho otec nikdy nepřiznal, ale podle Kellyho vypovídá o rozsahu krize. Kim sliboval, že něco podobného nikdy nenastane a ekonomický růst po katastrofální vládě jeho otce se stal legitimizačním prvkem jeho moci, upozorňuje profesor. Míní tedy, že případné projevy nespokojenosti - ať zdola či z části elity - bude třeba začlenit do tohoto narativu, a pokud by měla potravinová nouze přerůst v hladomor, severokorejský režim pravděpodobně otevře dveře do Číny a bude riskovat šíření koronaviru.
Související
Severní Korea přestane s posíláním balónů s odpadky. Jih ale varovala
Soul čelí náletům balónů s odpadky či exkrementy. Posílá je KLDR
Severní Korea (KLDR) , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Čína , hladomor
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 10 minutami
Vražda v Jevíčku: Policie v Brně dopadla podezřelého
před 26 minutami
Sparta je blíže svému novému útočišti. FAČR souhlasila s nabídkou na vybudování stadionu na Strahově
před 1 hodinou
Čaputová na závěr mandátu zavítá do ČR. Na Hradě proběhne slavnostní oběd
před 1 hodinou
Hromadná nehoda na D1 dnes mohla být způsobena úmyslně. Řidič byl zadržen
před 2 hodinami
Ficovy komplikace pominuly, tvrdí Kaliňák. K návratu do funkce neřekl nic
před 2 hodinami
HRW obvinila Izrael z použití bílého fosforu. Na civilisty s ním neútočíme, brání se armáda
před 2 hodinami
Počasí se opět připomene. Hrozí bouřky, vítr může vyvracet stromy
před 3 hodinami
ČR iniciuje urychlení přijetí vyjednávacích rámců pro přistoupení Moldavska a Ukrajiny do EU
před 3 hodinami
Národní divadlo se loučilo s Janem Kačerem, dorazila řada známých herců
před 3 hodinami
Biden dorazil do Francie. Oslavy 80. výročí vylodění spojenců začínají
před 4 hodinami
Ruská policie překazila pietní setkání na počest Navalného
před 5 hodinami
Jídelníček obyvatel Gazy: Živočišná strava, tráva a odpadní voda. Izrael zdržuje humanitární pomoc
před 5 hodinami
Stoltenberg kritizuje Čínu. Její rozhodnutí označil za politováníhodné
před 5 hodinami
Další útok na politika: V Německu nožem napadli člena AfD
před 6 hodinami
Návrh o příměří stojí na místě. Čeká se na rozhodnutí Hamásu
před 6 hodinami
Platy státních zaměstnanců by po prázdninách měly vzrůst. Jurečka připraví návrh
před 7 hodinami
Biden se na oslavách výročí Dne D setká se Zelenským
před 7 hodinami
Krach německé cestovky způsobil potíže i stovkám Čechů. Uvízli například v Turecku
před 7 hodinami
Vedení ÚSTR: Čelíme obviněním z vyprázdněnosti, ústav přitom vstává jako Fénix z popela
před 7 hodinami
Londýnské nemocnice zasáhl kyberútok. Musely přestat operovat
V důsledku kybernetického útoku museli ve více nemocnicích v Londýně odložit operace. Přerušeny byly i transfúze krve, informoval server Health Service Journal (HSJ).
Zdroj: Libor Novák