Vada zraku a sluchu ho od knih neodradila. Bývalý učitel ze Žďáru píše na upravené klávesnici
Představte si, že nevidíte, velmi špatně slyšíte a v prstech nemáte cit, takže ani slepecké písmo pro vás nepadá v úvahu.
Bývalý žďárský učitel František Hynek přes popsané handicapy napsal knížku, která uspěla v anketě Skutek roku 2020.
Příběhy pejska Azora jsou druhou vydanou knihou hluchoslepého autora. „V roce 2017 to byl dědův debut, Šprýmovánky, které ilustrovaly děti z 5. základní školy ve Žďáře nad Sázavou,“ říká Dagmar Boussida, vnučka, která o Františka Hynka v poslední době pečuje.
Vada zraku od dětství
František Hynek zjistil vadu zraku už v první třídě. Šlo o dědičné, tehdy nevyléčitelné onemocnění degenerace sítnice. Dokud viděl aspoň trochu, byl učitelem a zůstal ve školství, dokud mu zdraví dovolilo. Učil děti na malotřídkách v okolí Žďáru nad Sázavou a pak i v samotném městě.
Potom se dětem věnoval v kroužcích: „V druhé půlce šedesátých let jsem se zase dostal k dětem, a to v Domě dětí a mládeže, kde jsem měl na starosti oddělení techniky čili zájmové kroužky, jako jsou dovedné ruce nebo modeláři – lodní, letečtí nebo železniční. Tam se mi to moc líbilo, zúčastnili jsme se celostátních soutěží a odevšad jsme si vozili diplomy,“ ohlíží se za svou minulostí.
Stěna plná diplomů
Když měl jít do důchodu, ve svých 70 letech se přihlásil na kurz psaní na počítači pro nevidomé, kde se přišlo také na částečnou ztrátu sluchu. Přesto se do psaní pustil a za své dílo získává ceny.
Diplomy a cenami od LORMu za své psaní má František Hynek ozdobenou celou zeď. Společnost pro hluchoslepé LORM pomáhá lidem s tímto postižením i jejich rodinám, a také pro ně organizuje setkání i soutěže. „V roce 2010 jsem se dozvěděl, že má být ve Žďáře literární soutěž LORMu, společnosti hluchoslepých, tak jsem se tam zkusil přihlásit, a kupodivu jsem získal dvě druhá místa,“ popisuje, jak se stal pravidelným přispěvatelem literárních soutěží LORMu.
Aby mohl František Hynek psát své básničky a příběhy, musel absolvovat kurz psaní na počítači a speciálně si upravit klávesnici. Na svůj vynález nedá dopustit, protože necitlivost na konečcích prstů mu neumožnila číst ani Braillovo slepecké písmo.
Hrdina Azor
Knížku o Azorovi doprovází fotografie opravdového psího hrdiny. „To byl tak čistokrevný pejsek, že byl asi ze sedmi různých čistokrevných ras,“ směje se František Hynek.
„Vybírali jsme ho s mojí první manželkou z pěti štěňat. Z těch čtyřech jsme si nemohli vybrat, ale to páté bylo zalezlé kdesi za skříní. Když ale vylezlo, tak to bylo nádherný štěně. Tak jsme si řekli, že sice možná bude bojácný a blbý, ale bude krásný,“ vzpomíná nadšeně.
Píše něco dalšího? „Mám toho plný počítač,“ usmívá se autor, který už za pár týdnů oslaví 85. narozeniny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
