RECENZE: Na albu si Pet Shop Boys pohráli s devadesátkovým kýčem

Jedná se o remasterovaný záznam koncertu v Rio de Janeiru z roku 1994, který byl dosud k mání pouze na videokazetách. Pet Shop Boys se v té době nacházeli na vrcholu tvůrčích sil i popularity. Propagovali album Very, které po nečekaně intimní desce Behaviour (v kontextu „petšopácké“ diskografie ovšem vrcholné) představovala návrat k tanečním hymnám.

Skladby jako Can You Forgive Her, I Wouldn’t Normally Do This Kind Of Thing nebo křehkou baladu Liberation v éteru bohužel do značné míry zastínila předělávka skladby Go West z repertoáru Village People, což ale nic nemění na tom, že šlo o další šperky do už tak nafutrované pokladnice těchto popových géniů.

Žádné falešné city

Na otázku, zda vůbec má cenu, aby ryze elektronická kapela vydávala koncertní alba, existuje jediná odpověď: 101. Takto pojmenovaný památný živák Depeche Mode z roku 1988 dokázal, že to cenu má, pokud na pódium dostanete všechny emoce a atmosféru z desek a máte frontmana, který je natolik silnou osobností, že to celé prakticky utáhne sám. Musí, zbytek kapely je přikovaný k syntezátorům a dalším mašinkám.

6 fotografií

V případě Pet Shop Boys je oním tahounem samozřejmě Neil Tennant, i když to zrovna není frontman v tradičním slova smyslu. Žádné tanečky, hecování, roztleskávání ani podobné pódiové opičky od něj ovšem nečekejte – Neil je britsky rezervovaný, stoicky klidný, což platí i o jeho zpěvu s pečlivou výslovností. A Chris Lowe? Ten se za klávesami jako vždycky tváří, že tam vůbec není. V tom je ovšem, samozřejmě kromě všech těch báječných písniček, největší síla a kouzlo Pet Shop Boys.

Discovery (Live In Rio) 85 % Pet Shop Boys

Odmítají předvádět falešné emoce, trdlovat na povel a culit se do kamer. V jejich skladbách je mnoho sarkastického humoru, radosti i smutku. Opravdového, nekašírovaného. Ti dva vždycky zpívali o tom, jací jsou, ne jací by chtěli být, proto se s jejich pohledem na hudbu a vůbec na svět kolem sebe ztotožnilo tolik lidí. Plus jsou to samozřejmě rození hitmakeři, což tohle album znovu potvrzuje.

Přišli i kluci a holky

V setlistu kromě skladeb z tehdy aktuálního alba Very figurují nepostradatelné položky jako So Hard, West End Girls, Paninaro, Rent nebo Suburbia – obě v nezvykle akustické podobě – nebo předělávka hitovky Girls & Boys od Blur. Na coververze si Pet Shop Boys potrpěli vždycky, zde kromě Go West zní i dobové eurodanceové pecky Mr. Vain či Rhythm Of The Night, které duo umně propojuje s vlastním repertoárem a vlastně jim tím propůjčuje nečekané souvislosti a novou kvalitu. Popoví básnici, dandyové a intelektuálové – to byli a jsou Pet Shop Boys. Bez jakékoliv ironie a s hlubokým obdivem k jejich dílu.