„Máme zkušenost, že z námi odebraných vzorků je u antigenních testů mezi dvěma až pěti procenty pozitivních,“ prohlásil v rozhovoru pro MF DNES jednatel firmy Vaše laboratoře Jaroslav Loucký.
V kvalitě antigenních testů jsou velké rozdíly. Jaké používáte vy?
Doporučené testy na stránkách ministerstva zdravotnictví a testy, které prověřovala Akademie věd, jsou určené pro laické samotestování. My tento typ vůbec nepoužíváme. Máme testy prováděné na analyzátorech, které mají značku CE IVD, prošly tedy nezávislou certifikací a mají schválení od mezinárodní certifikační autority.
Souhlasíte s názorem, že antigenní testy zachytí mezi bezpříznakovými jedinci ani ne polovinu nakažených?
Máme velmi podobnou zkušenost. Naše sesterská laboratoř na Slovensku provedla menší studii, kdy porovnávali výsledky antigenních testů, klinický stav pacienta a následný PCR test a došli přesně k takovému závěru, který zmiňujete.
Jinými slovy, bezpříznakový pacient s covidem má v omezeném počtu případů skutečně pozitivní výsledek antigenního testu. Dalo by se to trochu vylepšit testováním dvakrát týdně, protože častější testování záchyt zvyšuje. Biologický statut testovaného pozitivního pracovníka se během tří čtyř dnů může změnit. Přestože v pondělí neměl žádné příznaky a test byl negativní, o pár dní později bude virová nálož v organismu vyšší a už ho odhalíme.
Testy, které vláda rozeslala do škol, patří podle studie Akademie věd k těm nejméně citlivým. Co o testovaných dětech vlastně dokážou říct?
Netroufám si bez konkrétní zkušenosti s tímto typem testu vyslovovat nějaký závěr, ale ledacos napověděly výsledky, které byly u rakouských školáků, kde se používaly podobné testy. Desítky tisíc provedených testů a nižší stovky pozitivních výsledků. To zcela určitě nemůže odpovídat reálné epidemické situaci.
Má tedy samoodběr jinou vypovídací hodnotu, než když ho provádí zdravotník?
Pokud není odběr provedený tak, aby zachytil dostatečně reprezentativní odebíraný vzorek, tak sebelepší test vlastně nemá co analyzovat. Určitě je neporovnatelné, když odběr provede sestra nebo laboratorní pracovník, který tento typ odběru provádí stokrát denně, než když si na odběrovou soupravu sáhnete poprvé v životě.
Proč jsou vlastně antigenní testy méně spolehlivé než PCR?
Velmi zjednodušeně řečeno, každý test, který se využívá v klinické praxi, je založený na nějakém principu a má tomu odpovídající parametry. Je to stejné, jako byste chtěla z pohledu sportovního výkonu srovnávat malý rodinný automobil s formulí 1. Oba sice mohou vyjet na závodní okruh, ale pokud se formule 1 neporouchá, tak ji stěží osobní automobil předstihne. U antigenních a PCR testů je to svým způsobem obdobné.
Jak to myslíte?
PCR test za pomoci mnohem citlivější metody polymerázové řetězové reakce analyzuje, zda se ve vzorku vyskytuje konkrétní sekvence odpovídající genetické informaci hledaného viru. Naší snahou je odhalit stejný výsledek, ale postupujeme dvěma odlišnými cestami, které jsou metodicky naprosto odlišné a každá z nich má svoje limitace. PCR test má ten limit mnohem citlivější, ale bohužel je také cenově nesrovnatelný. To také vysvětluje, proč je pro populační účely, které se provádějí ve velkých počtech, preferované antigenní testování. Je to kompromis a snaha dostat nějaký výsledek za relativně rozumné peníze, ale ideální řešení to není.
Je možné PCR metodu zrychlit a zlevnit, aby nahradila antigenní testování?
PCR testovaní covidu se velmi rychle vyvíjí a oproti loňskému roku jsou dnes na trhu testy, které jsou jednodušší a kratší. Cena PCR testu se u velkokapacitních systémů dá významně snížit. O náhradě antigenního testování se dá uvažovat. Jednou z možností je tzv. „poolování“ vzorků, což si můžete představit asi tak, že vyšetříte najednou vzorky od deseti pacientů, a pokud je výsledek negativní, tak je všech deset považováno za negativní. Pokud je pozitivní, musíte znovu individuálně vyšetřit všech deset pacientů.
Dokážete si představit, že by se děti ve školách testovaly metodou PCR?
K tomu nebude zřejmě úplně jednoduchá cesta. Problémem může být už logistika a načasování odběrů v návaznosti na okamžik vstupu dětí do školy. Dále rozhodnutí, o jaký typ odběru by se mělo jednat, jaký postup PCR stanovení bude preferovaný. Těch otázek je spousta a určitě spoustu z nás také třeba napadne, k čemu tedy budou nakoupené antigenní testy, když se pro daný účel nepoužijí.
