Za pár dní, na začátku května, měli Fryčerovi Orli zahájit letní přípravu před návratem do mezinárodní soutěže. Na zimním stadionu se ale někteří z nich sešli už v úterý, a snadné setkání to pro ně rozhodně nebylo. Fryčer v 61 letech po krátké nemoci zemřel.
„Vždycky nám říkal, že pokud jednou skončí s trénováním, tak že jeho poslední štací bude Znojmo. Že to naplní tímto způsobem, to nikdo nečekal...“ hlesl Martin Eliáš, fanoušek znojemského hokeje.
Komunisté, zhuntované tělo, obránci. Nic nedokázalo démona Fryčera spoutat |
Odpoledne byl jedním z těch, kteří k zimnímu stadionu ve městě nesli svíčku na Fryčerovu počest. Pro hokejový svět byl 61letý bývalý bouřlivák prvním Čechem, který si v NHL zahrál All Star Game. Pro Znojmo byl oblíbeným trenérem, s nímž se při osobním setkání kdykoli dalo prohodit pár slov.
„Jak bych pana Fryčera charakterizoval? Dvěma slovy: úžasný chlap. A taky byl kamarádský, milý, otevřený. Nikdy, když jsem mu navrhl, abychom zašli na kafe, s tím neměl problém. Vždycky si našel čas pro fanoušky. Znojmo se mu líbilo, což zase těšilo nás Znojmáky,“ zavzpomínal Eliáš.
Orly Fryčerův náhlý odchod silně zatřásl. Pro klub v příštích dnech přinese i otázku, kým trenérský post obsadí, ale na to v úterý nikdo nemyslel. Šok z toho, že s nimi už Fryčer není, dopadl na klub naráz a zle.
„Nemůžu o tom mluvit, je to strašně čerstvé, nejde to,“ omluvil se Jiří Beroun, který pod Fryčerem ve Znojmě před třemi lety končil hráčskou kariéru a přemístil se do jeho realizačního týmu. Spolu měli stát na střídačce i v příští sezoně.
 |
Stejně zdrcení zůstali i ostatní členové znojemské hokejové rodiny. Ačkoli souhlasili s tím, že Fryčer si důstojnou vzpomínku za svými roky v klubu zaslouží, nakonec se dohodli, že hned teď o svém kouči a blízkém člověku mluvit nebudou.
Fryčer mezi ně zapustil své kořeny silně. Před třemi lety byl překvapivou trenérskou volbou tehdejšího manažera Rostislava Dočekala, který ho do Znojma na základě osobních vazeb přivedl.
Dočekal pak svoje působení u Orlů ukončil, ale Fryčer zůstal, a díky tomu, že od lékařů dostával každé léto svolení, že může dál trénovat, zůstával i dál.
Loučení s legendouPřed zimní stadion ve Znojmě začali v úterý odpoledne fanoušci nosit svíčky a fotografie Miroslava Fryčera, přibyly i květiny nebo logo hokejových Orlů. Brzo bylo svíček několik desítek. Na dálku poslaly svoje kondolence nejen kluby, jimž Fryčer věnoval svůj sportovní život, tedy Vítkovice a Toronto, ale třeba i Slovan Bratislava. |
„Do Ostravy, dokud tam bude moje máma a manželčina rodina, jezdit budeme, ale jinak tam už nemám co dělat. Ostrava mně nic neříká. Doma jsme teď na jihu Moravy. A na Sardinii,“ vyprávěl rád. Stejně tak pravidelně potvrzoval, že trenérem Znojma zůstane, dokud bude cítit, že má Orlům co dát. A pak skončí.
Říkal tomu oboustranná opce s majitelem klubu Pavlem Oherou. „Dali jsme si ruku, a tak to platí,“ hlásil bezstarostně.
Svojí otevřeností si ve Znojmě získal řadu přátel i respekt. „Bavit jsme se mohli o čemkoli. Když jsme se sešli, snažili jsme se dodržet pravidlo, že práci ke stolu nebudeme tahat. Vyprávěl nám ale o svém životě v Kanadě, což se krásně poslouchalo. Když se někdo zeptal na roky v NHL, odpověděl mu, ale nevytahoval se. Mohli jsme se bavit o kultuře, o jiných sportech, o všem. Akorát politice jsme se taky vyhýbali,“ řekl o Fryčerovi Eliáš.
