Alergická reakce na křesťanskou pravici. Američané se odklánějí od náboženství

Podle nově publikovaného průzkumu společnosti Gallup jen 47 procent obyvatel USA loni uvedlo, že přísluší ke křesťanství, judaismu či islámu. Ještě v roce 1999 to přitom bylo 70 procent obyvatel.

Gallup se Američanů na členství v církvích ptá už od roku 1937, sestupná tendence pak odstartovala v roce 2000. Pokles lze podle expertů částečně přičíst právě měnícím se generacím. Zatímco lidí narozených před rokem 1946 se hlásí k církvi 66 procent, mileniálů pouze 26 procent.

Další skupinou, jejíž zájem o náboženství v USA jednoznačně upadá, jsou podle Gallupu lidé, kteří se identifikují jako demokraté či nezávislí.

Počet demokratů v církvích za posledních dvacet let klesl o dvacet procent, nezávislých pak o osmnáct. Množství republikánů oproti tomu za stejnou dobu kleslo pouze o dvanáct procent.

Alergie na náboženskou pravici

„Důvodem pro pokles v těchto skupinách je politika. Je to alergická reakce na náboženskou pravici. Mnoho Američanů, zejména těch mladších, má náboženství spjaté s politickým konzervatismem, konkrétně s republikánskou stranou,“ říká politolog David Campbell.

„Protože to není jejich strana ani politika, nechtějí se identifikovat jako nábožní. Mladí lidé jsou obzvláště alergičtí na to, že se mnohá, ale v žádném případě ne všechna, americká náboženství staví nepřátelsky k právům LGBT,“ dodává Campbell, jenž přednáší na univerzitě v Notre Damu.

Perzekuce křesťanů během pandemie roste, situace využívají nejen islamisté

Campbell v rámci svého výzkumu došel k závěru, že se Američané stále více odvracejí od náboženství právě kvůli tomu, že politici, zejména republikáni, míchají náboženství se svou politikou. Campbell se domnívá, že odliv Američanů od náboženství bude pokračovat i nadále.

„Nevidím žádné známky toho, že se náboženská pravice a křesťanský nacionalismus vytrácí, což znamená, že tato pomyslná alergická reakce bude pokračovat,“ líčí Campbell pro list The Guardian.

Křesťanští nacionalisté se cítí být ohroženi

Politoložka Michele Margolisová, která působí na Pensylvánské univerzitě souhlasí. „Počet lidí, kteří nemají žádné vyznání, v posledních desetiletích neustále roste. Nyní se tak identifikuje dvacet procent všech Američanů a více než třetina Američanů mladších třiceti let,“ líčí.

Také ona souhlasí, že jedním z faktorů narůstajícího odklonu Američanů od náboženství je mixování pravicové politiky s teisemem.

Křesťanští nacionalisté, kteří se domnívají, že Amerika byla založena jako křesťanská země a měla by jí zůstat, prosadili podle Margolisové řadu opatření, která mají protlačit jejich verzi náboženství do amerického života.

V Lousianě, Arkansasu či na Flordiě republikáni v posledních letech prosadili legislativu omezující reprodukční práva LGTB či zpochybňující schopnost homosexuálních párů adoptovat děti. Republikáni si v některých státech rovněž vydobili povinnou výuku křesťanství na školách.

Příliš liberální katolík Biden. Část biskupů by radši Trumpa, hrozí rozkol

Guvernér Arkansasu v pondělí podepsal zákon, jenž zdravotníkům umožňuje odmítnout léčit lidi patřící k LGTB z náboženských důvodů. Montana se zase chystá přijmout zákon, který by lidem nebo podnikům umožnil na základě náboženství LGBT komunitu diskriminovat.

„Nenuťte mě nedělat to, co mi můj Bůh říká, že musím udělat,“ prohlásil republikánský kongresman z Montany a zastánce zákona John Fuller.

Alison Gillová z organizace Američtí ateisté varovala, že pokles zájmu o náboženství v USA může toto úsilí paradoxně spíše urychlit.

„Průzkumy potvrzují, že ti, kteří se ztotožňují s křesťanskými nacionalistickými přesvědčeními, mají pocit, že jsou vystaveni větší diskriminaci než kterákoli jiná skupina ve společnosti, včetně černochů, či židů,“ ličí Gillová. „Ztrátu důležitosti v americké kultuře berou jako útok na svou víru, což vede k tomu, že podkopávají demokracii a bojují za ochranu ,náboženské svobody’, která se ale vztahuje pouze na ně,“ uzavírá.