Želvovec strašný (Odontochelys haseki)

Pohledem ředitele

Miroslav Bobek  |  10. 04. 2021


Prvního dubna ráno přinesly hned tři velké deníky zprávy s titulky, které oznamovaly, že Zoo Praha jako jediná na světě získala unikátní živoucí fosilii, želvovce strašného. Vzápětí jsme obsažnější informace sami zveřejnili na našem webu a nasdíleli na sociálních sítích. Ano, byl to apríl. A spousta lidí se jím nechala napálit. Ostatně hlavně kvůli dotazu, jestli nějaké takové zvíře opravdu neexistuje, se k této naší mystifikaci ještě vracím.

Želvovec strašný. Kredit Silvie Rádlová, Zoo Praha Želvovec strašný. Kredit Silvie Rádlová, Zoo Praha

Cesta k želvovci strašnému v podobě, kterou můžete vidět na obrázku, začala u Haškových povídek, konkrétně u té, v níž popisuje své působení v časopise Svět zvířat. Když jsem ji na samém počátku příprav našeho aprílového žertu pročítal, rychle jsem si uvědomil, že velrybu sírobřichou nebo sibiřské vlkodlaky nám nikdo ani na zlomek vteřiny neuvěří. V uvedené povídce se však vyskytuje také smyšlený plaz ajaroro. Jaroslav Hašek ho umístil na Blažené ostrovy, kde ho nechal požírat malé děti. Uvědomil jsem si, že je to zvíře, se kterým by mohlo jít pracovat.

Následující večer jsem si na základě Haškova textu začal sepisovat poznámky ke vzhledu, rozšíření, biologii a taxonomii ajarora. Postupně se přede mnou začínal rýsovat tvor nápadně podobný bizarní druhohorní želvě (či spíše praželvě) rodu Odontochelys. Ta byla pro vědu popsána teprve nedávno a vyznačovala se nejen ozubenými čelistmi, ale také tím, že měla tělo chráněné krunýřem patrně pouze zespodu. Odontochelys mi určil směr. Ve spolupráci s kolegy dr. Ivanem Rehákem a Petrem Velenským pak už byla hračka připravit detailní zadání pro ilustrátorku Silvii Rádlovou. Ta našeho želvovce strašného ztvárnila s fotografickou věrností a výslednou ilustraci jsme vmontovali do snímku, který jsem kdysi pořídil pod hladinou Jadranu.

Zbývalo doladit různé podrobnosti, například vysvětlit, odkud jsme želvovce strašného získali nebo čím ho budeme krmit. Vyfabuloval jsem, že jeho těsnou příbuznost s fosilní praželvou rozpoznal dr. Rehák a že toto přelomové zjištění bylo spolu s chovatelskou erudicí Petra Velenského důvodem, proč se nám soukromý chovatel z oblasti Perského zálivu rozhodl želvovce zapůjčit. Ostatně kdo jiný než Petr Velenský by želvovce mohl dokázat rozmnožit, ne? A pokud šlo o potravu, tu kompletně vyřešil právě Petr. Dokonce popsal, jak se želvovec ve Středomoří živil mladými tuleni, a když tam byli tito ploutvonožci vyhubeni, přeorientoval se na jinou podobně velkou potravu – včetně té, o níž píše Jaroslav Hašek.

Želvovec strašný tak vznikl ze spojení Haškovy nespoutané fantazie a současných poznatků. Proto ani odpověď na otázku, jestli nějaké takové zvíře neexistuje či spíše neexistovalo, není úplně jednoznačná.

Související příspěvky 

Zoo Praha získala unikátní živoucí fosilii, želvovce strašného

Želvovec strašný je aprílový žert – a současně pocta Jaroslavu Haškovi


Mládě orangutana sumaterského, foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Další mládě! Letos jsem již potřetí oznámil narození lidoopa v Zoo Praha. Po dvou gorilách nížinných přišlo předevčírem po poledni na svět mládě orangutana sumaterského! Jde přitom o vnouče slavného a...

Paještěrka Převalského, foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

V nové expozici Gobi v Zoo Praha máme hned tři „převaláky“ – tři druhy živočichů, které dostaly jméno po ruském geografovi Nikolaji Michajloviči Prževalském (1839–1888). Vedle koně Převalského jsou to paještěrka...




Přihlášení k newsletteru