Leden a únor byly zimní měsíce se vším všudy – hodně sněhu, teplotní výkyvy, střídání oblev a mrazů. Takové počasí kromě vysokých nákladů na údržbu rychle a ve velké míře poškodilo vozovky. Odstraňování nejhorších výtluků přijde na desítky milionů. To jsou ale pouze provizorní vysprávky.
Například v okresech Jeseník a Šumperk jsou rozbité silnice v Hrabišíně na Šumpersku, mezi Libinou a Oskavou nebo z Hanušovic na hranici Olomouckého a Pardubického kraje.
„Ta silnice je zralá na generálku už roky, ale za tuto zimu se situace ještě výrazně zhoršila,“ říká starosta Hanušovic Marek Kostka. Město se snaží přimět kraj, aby dal peníze na celkovou rekonstrukci, lidé se však zatím nedočkali.
„Je zajímavé, že navazující úsek v Pardubickém kraji je opravený. Když tam člověk jede, tak jako by byl najednou v jiném světě,“ komentoval to hanušovický starosta.
Místní řidiči jsou z rozbitého úseku naštvaní i kvůli tomu, že po jiné blízké silnici vůbec jezdit nemohou. Cesta z Hanušovic na Bohdíkov, kterou denně využívají tisíce aut, totiž musela být kvůli sesouvání svahu dočasně uzavřena.
25. března 2021 |
Na Jesenicku je nejvíc rozbitá silnice z Lipové na Ramzovou v úseku dlouhém přes jeden kilometr, v okrese Olomouc je pak nejvíc výtluků na silnici III/4451 z Dlouhé Loučky do osady Křivá po hranice s Moravskoslezským krajem.
„Jedním slovem je to katastrofa, tankodrom. Silnice je po končící zimě zralá na zavření. Je mi léto lidí z osady Křivá, kteří tudy musí jezdit do práce,“ komentuje situaci starosta Dlouhé Loučky Ladislav Koláček. Obec tlačí na kraj i krajskou správu silnic už roky, zatím bez výsledku.
Na Prostějovsku je ve velmi špatném stavu silnice přes ohrozimský kopec. Je na ní spousta děr, což z úseku, který svádí k rychlé jízdě, dělá extrémně nebezpečné místo.
Kompletně rozbitá je i silnice mezi Citovem a Císařovem na Přerovsku, na kterou upozorňuje i server vymoly.cz – podle něj je povrch zvlněný natolik, že auta často zavadí spodkem o hrby na cestě.
Rozbité jsou stovky kilometrů cest
Pokračovat by se přitom dalo téměř donekonečna. Rozbitých silnic je totiž po končící zimě výrazně víc než v předchozích letech a celkem jde o stovky kilometrů.
Olomoučtí silničáři na výtlucích pracují už od začátku roku. „V omezeném rozsahu provádíme vysprávky nebezpečných výtluků studenou asfaltovou směsí, kterou lze použít i během nízkých teplot, případně s využitím recyklátu,“ sdělil provozní náměstek Správy silnic Olomouckého kraje Tomáš Vaida.
„Vysprávky klasickými technologiemi oprav s použitím kvalitních asfaltových směsí, případně drceným kamenivem spojeným asfaltovou emulzí, lze využít až za vhodných klimatickým podmínek,“ dodal.
Podle jeho slov je navíc potřeba přestavět mechanizaci ze zimní na letní údržbu a hlavně je potřeba vyčkat na spuštění obaloven v regionu, vyrábějících obalovanou asfaltovou směs.
„Ty se rozjíždějí obvykle během dubna,“ vysvětlil Vaida.
„Na vysprávky silnic je letos v rozpočtu vyčleněno 81 milionů korun, což je o pět milionů více než loni,“ uvedl Michal Zácha, náměstek hejtmana pro oblast dopravy. Starostové se však shodují, že na vysprávky nejvíc rozbitých cest by byl potřeba minimálně několikanásobek této částky.
Údržba silnic byla letos o čtvrtinu nákladnější
Značně se letošní zima prodražila i při běžné údržbě silnic. „V lednu 2021 činily náklady na zimní údržbu 48,9 milionu korun. Přitom pětiletý průměr za roky 2016 až 2020 za měsíc leden je 39,4 milionu korun,“ informoval Vaida.
Únorové náklady na zimní údržbu v regionu pak podle něj činily 43,8 milionu korun, což je téměř dvojnásobek únorového průměru za předchozích pět let.
„Sezona 2020/21 nás zatím bez měsíce března stála 169,2 milionu korun. Pokud bude březen v průměrných číslech, dostanou se náklady na zimní údržbu ke 200 milionům,“ podotkl provozní náměstek krajské správy silnic.
Průměr od sezony 2013/2014 je 155,7 milionu za sezonu. „Měsíce leden a únor byly zdaleka nejnáročnější, zejména kvůli vytrvalému působení zimního počasí na větším území kraje, včetně nižších poloh. Navíc kromě sněžení a silného větru často komplikoval dopravu namrzající déšť při teplotách pod bodem mrazu nebo namrzající mlhy,“ popsal Vaida.
Sezona 2020/21 je i bez výsledků za březen nejnáročnější za osm let na posypové materiály. Silničáři v regionu spotřebovali 14 541 tun soli, což je nejvíc za osm let. Spotřeba štěrku je průměrná.
„Z toho je patrné, že rozdíl je především v odstraňování následků zimního počasí na silnicích v nižších nadmořských výškách, kde je hlavním posypovým materiálem sůl,“ vysvětlil Vaida.
