Manažeři společnosti Techniserv se domlouvali se státními úředníky na veřejných zakázkách. Od soudu odešla pětice obžalovaných minulý týden s nepravomocnými finančními tresty. Nejvyšší pokutu - 432 tisíc - si vysloužil exposlanec ODS Michael Hrbata, který úplatek předal v tašce s vínem. Podle Ondřeje Závodského z Nadačního fondu proti korupci měl být soudce tvrdší. „Stíhána a potrestána měla být i společnost Techniserv,“ říká pro iROZHLAS.cz.

Rozhovor Praha 7:05 4. dubna 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V kauze společnosti Techniserv soud konstatoval, že ke korupci došlo. Hlavní dvojici hrozilo dva až osm let vězení. Přesto si aktéři od Obvodního soudu pro Prahu 10 odnesli jen peněžité tresty, nejvyšší ve výši 432 tisíc korun. Verdikt je zatím nepravmocný. Měl být soudce Libor Holý přísnější?
S celou kauzou jsem se snažil do hloubky seznámit a domnívám se, že přísnější rozhodně být měl. Měl být tvrdší v otázce ukládání podmínek vedle peněžitých trestů, aby se věc zapsala do trestního rejstříku. Peněžitý trest se tam totiž po jeho zaplacení neobjeví.

Ale podle mého názoru byla věc od samého počátku poněkud chybně stíhána. Nevím, jaká právní okolnost tomu bránila nebo možná nebránila, že nebyla stíhána samotná společnost Techniserv. Té pak mohl být také uložen trest v podobě zákazu účasti ve veřejných zakázkách.

Jako třeba Metrostavu? Ten si ve druhé větvi kauzy Rath vyslechl od pražského městského soudu nepravomocný rozsudek, který mu na tři roky účast na veřejných zakázkách zakazuje…
Jako třeba Metrostavu a řadě dalších společností. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob na takovou věc pamatuje a je to přesně pro takové případy. Proto mi není jasné, proč se zrovna tady takový postup neaplikoval.

Podle nepravomocného rozhodnutí se přece firma dopustila toho, že její představitel korumpoval a více manažerů z té firmy se dopustilo trestného činu v souvislosti s procesováním veřejné zakázky. To je podle mého na rozhodnutí i předchozím postupu špatně.

Daří se obecně v Česku trestat korupční trestné činy?
Domnívám se, že justice nebo orgány činné v trestním řízení je od začátku vyhodnocují poměrně špatně. Málokdy se podaří získat důkazy jako v případě bývalého hejtmana (Davida) Ratha - že přímo člověk přijme úplatek v nějaké krabici.

Pokud už se to povede, tak je potřeba, aby tresty odpovídaly korupčnímu jednání. Justice umí dobře zpracovat ještě doprovodné trestné činy, čili pletichy při zadávání veřejné zakázky, jako jsou podvody a další majetkové trestné činy. V případě Techniservu zjednání výhody,

Nicméně tu samotnou korupci, kdy je někdo daňovými poplatníky placen za to, že má v jejich zájmu získávat nejlepší podmínky zakázek, a přesto za nějaký finanční prospěch jedná jinak, tak jde přesně o korupční čin toho rázu, který justice nedostatečně trestá.

V neprospěch obžalovaných přitom mluvili i odposlechy. Představitelé firmy na nich řeší například to, že zaměstnanci České obchodní inspekce Miroslavu Burdovi „vyskládají řešení“.
Kauza zjevně nebyla dobře rozpracovaná od samého začátku. Byla asi i chybně kvalifikovaná a po některých jejích větvích se možná nešlo. Jestliže manažeři dostali statisícové tresty, po jejichž uhrazení nebudou ani v trestním rejstříku, tak je to podle mého názoru trest až nepřiměřeně mírný nebo benevolentní.

Soud rozdal v kauze Techniserv peněžité tresty. Exposlanec Hrbata zaplatí přes 400 tisíc korun

Číst článek

V každé epoše vývoje společnosti by se měli některé trestné činy akcentovat více. Jestliže naši zemi sžírá korupce jako rakovina odshora dolu, tak by se měl trestný čin aplikovat přiměřeně okolnostem. Je to fenomén dnešní doby a justice k tomu přistupuje tak, že při sazbě do osmi let ukládá peněžité tresty jako tresty alternativní. To není dobře uchopená záležitost.

Vím, že rozhodnutí není pravomocné, ale neukazuje na to, že se takové věci vyplácí?
Ano. Podle mého názoru měl být stíhán a potrestán Techniserv. Jestliže se někdo dopouští trestné činnosti v souvislosti s veřejnými zakázkami, tak by mu měla být rozhodně znemožněna účast.

Pro přímé pachatele - fyzické osoby - by měl být trest citelný a odpovídat finančním prostředkům, ke kterým trestnou činnosti přišli. Do budoucna by jim mělo být zamezeno v tom, aby se takových věcí dopouštěli. To znamená, že ten jejich trestný čin by měl být zaznamenaný v trestním rejstříku, aby je varoval před dalším podobným konáním.

U Marty Reichlové z ministerstva pro místní rozvoj a již zmíněného Burdy navíc policisté našli finanční hotovost. Přesto oba úřednící nakonec odešli se symbolickými tresty - 30 tisíc a 23 400 korun. Měl jim soud uložit vyšší pokuty?
Neumím vyhodnotit nalezenou finanční hotovost. Nicméně pokud je státní zaměstnanec placen platem, který je vyšší než uložený trest a je placen za to, aby detailně znal zákonné předpisy. On ty zákonné předpisy, jak soud komentuje, vlastně nedopatřením porušil, což je v podstatě nesmysl.

Jen nemorální, anebo trestné? Odvolací soud vrátil případ exposlance Hrbaty a obálky v tašce od vína

Číst článek

Jestliže si nevěděli rady, tak existují zákonné postupy, jak ty věci od soukromého subjektu navnímat. My jsme takové věci řešili například u projektů v obrovských tendrech na odstraňování ekologické zátěže.

Někdo zpracoval projekt a součástí výběrového řízení byla u projektanta podmínka, že se ve finále nebude účastnit tendru na samotné provedení díla. Postupy tedy existují.

Jestliže někdo požádá o pomoc společnost, která následně získá tu zakázku, je to samozřejmě kriminální počin na první pohled. Ti lidé si toho museli být velmi dobře vědomi, jsou velmi dobře placeni daňovými poplatníky.

Soud ale argumentoval tím, že jsou „oba velmi citelně postižení trestním stíháním“.
Zákon o státní službě samozřejmě počítá s tím, že lidé nemohou během trestního stíhání vykonávat práci. A je to tak v pořádku. Je to zákonný postup k tomu, aby se přesně tyto lidi podařilo eliminovat a nezapojovali se do pracovní činnosti, jestliže v souvislosti s ní spáchali trestnou činnost. Státní správa je prožraná takovými postupy, takže bych rozhodně nebyl tak benevolentní, jako soudce.

Co tedy ještě říkáte na polehčující okolnost, kterou soudce zmínil? Podle něj nedošlo k žádné škodě.
Čekal jsem, že se na to zeptáte. Prostě k té škodě došlo, akorát jinde. Že se ministerstvo pro místní rozvoj nebo Česká obchodní inspekce nepřipojily k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody, je naprosto logické. Státním institucím škoda ani vzniknout nemohla.

Pokud někomu vznikla, tak pravděpodobně jiným soutěžitelům. Jedna ze společností totiž získala jednu komparativní výhodu. To je naprosto špatně uchopené. U korupce jako takové žádná škoda nevzniká. Někdo předal úplatek, ale druhý mu ho vrátil. Státní instituce ale porušily pravidla férové soutěže a zakázku místo jednoho soutežitele získá druhý.

Trestný čin cílí na jinou újmu, jinou tu společenskou škodu - že nemáme férovou soutěž. Je to jako kdybychom si u trestného činu vlastizrady řekli, že nevznikla škoda a stát ji neuplatnil. Prostě vznikla jiná újma, na kterou zákon pamatuje relativně přísnými tresty.

Martin Štorkán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít