Žebříček miliardářů přepíše Kellnerova závěť. Jedničkou může být i Vítek

Právě Vítek byl totiž na posledním žebříčku zveřejněném časopisem Forbes za Kellnerem na stříbrné příčce. Jeho odstup byl ovšem značný. Zatímco Kellnerovi i po citelném poklesu majetku způsobeném koronavirovou ztrátou Home Creditu zůstalo 293 miliard korun, Vítkovi patřilo 86 miliard. A ještě s dalším odstupem za ním byli Daniel Křetínský, Andrej Babiš a Karel Komárek.

Jen pro představu z jaké dálky se na Kellnera ostatní dívají – v žebříčku 2020 se majitel PPF musel smířit s poklesem hodnoty svého majetku o 57 miliard korun, právě kvůli ztrátě Home Creditu. Tato jediná účetní položka na Kellnerově seznamu přitom svou výší představuje dvě třetiny majetku druhého Vítka.

„Pokud by se nyní Kellnerův majetek vypořádal bez dědické smlouvy či závěti, v rámci dědictví by se rovným dílem dělil mezi pět osob: podnikatelovy čtyři děti a manželku. Vyjdeme-li z čísel časopisu Forbes platných pro rok 2020, připadlo by každému z dědiců necelých 59 miliard korun před poplatky,“ vypočítává ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Prosté dělení se ale v tuto chvíli nejeví jako nejpravděpodobnější varianta. Právníci oslovení iDNES.cz se vesměs shodují, že Kellner už během svého života určil přesný scénář pro případ své předčasné smrti.

KOMENTÁŘ: Neviditelná síla Petra Kellnera. Česko bez něj bude jiné

„Významné osobnosti byznysu často pečlivě dbají na svůj odkaz. Nechtějí, aby se jejich dědicové soudili a tím současně oslabovali či likvidovali společnosti, které byly pracně za jejich života budovány a spravovány,“ míní Bořivoj Líbal, partner pražské pobočky mezinárodní advokátní kanceláře Noerr.

Toto „zajištění byznysové a majetkové kontinuity“ mívá podle něj vysokou prioritu i s ohledem na obchodní partnery. Případné dědické řízení však podle něj může protáhnout například fakt, že se děděný majetek nachází mimo Českou republiku. „Může se stát, že se dědictví bude muset projednávat i v místě, kde se majetek nachází,“ říká Líbal.

Podle Tomáše Paucha z advokátní kanceláře eLegal je však nepravděpodobné, že by byl majetek někoho jako Kellner předmětem standardního dědického řízení. Jako možný scénář zmínil institut svěřenského fondu, který se podle něj v Česku využívá čím dál víc. „Standardní řízení je časově i finančně náročné. U svěřenského fondu jsou všichni srozuměni s tím, kde majetek je a jak s ním bude nakládáno do budoucna,“ uvádí.