Lucie Priknerová: Americko-mexická hranice doutná. Bidenův návrh řešení budí naděje i odpor

Nově zvolený šéf Bílého domu zaznamenal první úspěch, když demokraté ve Sněmovně reprezentantů prosadili návrhy několika opatření, která jsou sice odvážná, ale od demokratů očekávatelná. Šance se otevřela stovkám tisíc žadatelů o azyl pocházejícím ze zemí politických konfliktů a dvěma milionům takzvaných dreamers neboli snílků, jak se přezdívá ilegálním přistěhovalcům, kteří do USA přišli už jako děti a de facto žijí bez solidního právního statusu. Druhé opatření má usnadnit cestu k legálnímu pobytu ilegálním pracovníkům v zemědělství. Ti v USA tvoří podle odhadů až polovinu pracovní síly v sektoru. Oba návrhy teď čeká bitva v Senátu.

Čtěte také

Leona Šmelcová: Biden chce spojit rodiny, které rozdělila Trumpova zeď na hranici s Mexikem

Otázka přistěhovalectví, vnitřní bezpečnosti a společenského smíru je ústředním vnitropolitickým tématem. Joe Biden hned po nástupu do funkce přišel s několika návrhy včetně pozastavení velké části deportací po dobu 100 dní nebo zastavení Trumpových plánů na výstavbu zdi na hranicích s Mexikem. Balíček opatření je široký a obsahuje četné úlevy pro několik skupin přistěhovalců. Prezident se chce zaměřit také na zlepšení situace dětí, které na jižní hranici uvízly bez doprovodu. Ovšem aktuální přistěhovalecká krize zatím nahrává jeho politickým soupeřům.

Vnitřní nepokoje

Důvodů je hned několik. Za prvé, zvyšující se tlak na jižní hranici se odehrává v době, kdy se v USA nedaří stabilizovat oblast vnitřní bezpečnosti a zemí probleskují etnické nepokoje. Rozklížení názorů na migraci v momentě, kdy část lidí pobývajících v USA má za hranicemi své příbuzné, neprospěje ani stabilitě ve společnosti, ani v Kongresu. Republikáni navíc prezidentovi předhazují, že přes hranice se do USA dostávají nejen drogy, ale také lidé s kriminální minulostí.

Čtěte také

Leona Šmelcová: Zeď se už dál stavět nebude, slíbil Biden. Chce uvolnit imigrační opatření

Za druhé, Bidenova migrační reforma bude představovat rozsáhlé výdaje v době, kdy se prezident rozhodl finančně oživovat pandemií zasaženou ekonomiku. Přitom například jen jeden krok prezidentovy přistěhovalecké politiky, kterým je zlepšení situace v Salvadoru, Guatemale a Hondurasu, by měl v příštích letech stát čtyři miliardy dolarů. Jít cestou zlepšení podmínek v zemi původu je sice záslužná a zejména z dlouhodobého hlediska žádoucí politika, nicméně z pohledu amerického voliče je to vzdálený krok s nejistými výsledky.

Za třetí, se zvyšujícím se počtem zájemců o pobyt v USA bude pro vládu těžší najít přijatelné řešení. Biden se v časové tísni rozhodl pro nasazení smělých kroků, protože čas do dalších kongresových voleb neúprosně odtikává. Republikánští senátoři Lindsey Graham a Marco Rubio, kteří v roce 2013 podpořili dvoustranický návrh imigrační reformy, ten Bidenův okamžitě smetli. Považují ho za příliš progresivní. Rubio dokonce uvedl, že jde o „maskovanou amnestii“. Biden by se ale měl snažit umírněné republikánské senátory nalodit dřív, než se USA začnou potýkat s ekonomickými následky pandemie a o prostor se razantněji přihlásí jejich trumpisticky ladění spolustraníci.

Změna nálad ve společnosti

Bidenovi při prosazování migračních opatření může pomoct proměna společnosti. Postoj Američanů k přistěhovaleckým otázkám se podle agentury Pew Research Center mírně liberalizuje. Republikánská strana se navíc musí přizpůsobit faktu, že mezi jejími voliči vzrůstá počet těch, kteří jsou latinskoamerického původu.

Pokud chce Biden uspět, měl by vyjít vstříc republikánskému požadavku na svázání přistěhovalecké politiky s bezpečnostními opatřeními a ukázat, že USA kontrolují svoje hranice. Z druhé strany je pak nutné, aby zajistil, že se v ohniscích krize nebudou kumulovat dětští uprchlíci. Na této agendě si vylámala zuby řada administrativ, klíčová proto bude komunikace. Biden musí Američanům vysvětlit, že krizi na hranicích uklidní jen nastavení jasných imigračních pravidel.

Autorka je publicistka