TRIPTYCH: Když Havlátovi narostla křídla. Věčné spory s Ottawou vyřešil transfer do Chicaga

Když se řekne triptych, vybavím si fenomenální obraz Hieronyma Bosche. Zahradu pozemských rozkoší, před níž mi spadla čelist v madridském muzeu El Prado. Skládá se ze tří částí, jež společně tvoří skutečné mistrovské dílo. Podobně vnímám výměny mezi třemi kluby NHL. Jako obdivuhodný majstrštyk. V novém seriálu TRIPTYCH se zaměřím právě na tyto výjimečné obchody, které pokaždé budí pozornost a otřásají hokejovým světem. Tentokrát se zaměříme na Tomáše Rosického mezi mantinely, tedy na Martina Havláta.

11. října 2003 doma Ottawa padla s Detroitem 2:3 po prodloužení.

To zásadní se ovšem neudálo během 62 minut a 52 sekund, co hokejisté v tehdejší Corel Center strávili na ledové ploše. O přestávce mezi druhou a třetí třetinou zazněla z mohutných reproduktorů zpráva: Dohodli jsme se na nové smlouvě s Martym Havlátem!

Diváci reagovali potleskem, výkřiky, skandováním, zkrátka byli nadšení. Těsná porážka, o níž rozhodl přesilovkovou pumelicí geniální Švéd Niklas Lidström, se jim poté snášela krapet lépe.

Upínali se k Havlátovi.

Těšili se na moment, kdy se hbitý a rychlonohý kanonýr vrátí na led. Vždyť sledovat ho byla ohromná zábava, navrch rodák z Mladé Boleslavi sbíral body po hrstech. Proč ale podepsal nový kontrakt až po začátku základní části?

Inu, jako tradičně šlo o peníze. Údajně o 600 tisíc dolarů, o které se lišily představy náramně nadaného forvarda s těmi ottawskými. A tak v září válel v české extralize za Spartu a za oceán se nehrnul.

Havlát v dresu Sens:

Návrat do Sparty odvrátil podpis téměř na letišti

Když poté dorazil do Kanady, aby po boku svého agenta Allana Walshe konečně našli společnou řeč s generálním manažerem Senátorů Johnem Mucklerem, několikadenní jednání zkrachovala. "Pomohlo by, kdyby Havlát vyměnil agenta," postěžoval si Muckler do zámořských médií.

Borec s přezdívkou "Mach 9" už se pomalu chystal k odletu zpět do vlasti, když se přece jen krátce před plánovou cestou s Ottawou dohodl. Zhruba o týden později zazářil ve svém prvním zápase po podpisu jednoleté smlouvy na 1,6 milionu dolarů dvěma body.

Sezona mu vyšla parádně, nakonec se zastavil na 68 bodech, poprvé v kariéře udržel průměr jednoho bodu na zápas. Bylo mu dvaadvacet let a potvrdil pověst vycházející hvězdy českého i světového hokeje.

Že by díky tomu nastala idylka při dalších vyjednáváních? Ale kdepak.

NHL zmrazila výluka a po ní Havlát kývl opět jen na roční kontrakt. Sezonu 2005/2006 mu pak prakticky zničily zdravotní trable, načež tu byla další runda licitování o penězích. Walsh oznámil Ottawě, že jeho klient stojí znovu jen o roční smlouvu. A že by za rok rád vyzkoušel hráčský trh.

Havláta navíc přihlásil k arbitráži. Věděl, že mu Sens žádnou horentní sumu nenabídnou. Navrch nedůvěřoval Mucklerovi. Příčila se mu představa, že český machr podepíše v hlavní městě Kanady na dlouhá léta, načež bude okamžitě vyměněn. Přesně jako Marián Hossa.

Muckler už měl věčného handrkování s Walshem dost (ostatně výše zmíněný výrok mluví za vše), navíc potřeboval podepsat i jiné hokejisty a vejít se pod platový strop. Také se chtěl vyhnout slyšení před soudcem.

Řešení? 10. července 2006 Havláta vyměnil a pověděl: "Tu arbitráž by stejně nevyhrál, vždyť poslední dva roky prakticky nehrál." Ano, Havlátova sbírka zápasů se za tu dobu rozrostla jen o 18 startů. Kam skvělého bruslaře s výjimečnou technikou hole poslal, asi víte. Zajímavější je, jak to udělal.

TRIPTYCHEM.

První pohled na Havláta? Jako by to bylo včera

Obchod mezi třemi kluby odstartovalo Chicago, když poslalo do San Jose důrazného útočníka Marka Bella. Nově příchozí Tom Preissing a Josh Hennessy nestihl ve Windy City ani ofouknout vánek a mířili o dům dál. Do Ottawy spolu s Michalem Barinkou a výběrem v druhém kole draftu 2008.

Blackhawks obratem získali vedle Havláta také amerického veterána Bryana Smolinskiho. Netřeba ovšem spekulovat, kdo byl středobodem této výměny. Pětadvacetiletý frajer z Česka, co zazářil v roce 2004 na Světovém poháru a o dva roky dřív na olympiádě

Ale také hráč, co si vysloužil nelichotivou přezdívku "Kicking Bird," poté co bruslí nakopl soupeře.

V Chicagu si každopádně byli jistí, že přivedli hvězdu NHL a to v nejlepších letech. S Havlátem okamžitě podepsali tříletou smlouvu na 18 milionů dolarů. 

"Poprvé jsem Martyho Havláta viděl v Německu v roce 1999, jako juniora. Vybavuji si to, jako by to bylo včera. Hrál s vášní a nasazením, měl úžasný talent," povídal Dale Tallon, GM Černých Jestřábů, pro Chicago Tribune. Jednoduše přivedl svého koně.

Nikdy svého rozhodnutí nemusel litovat.

Havlát v Chicagu skutečně válel. Na tradiční adrese dvakrát ze tří sezon ovládl klubové bodování, v sezoně 2008/2009 se zastavil na 77 bodech. Kdo ví, kolik by jich měl, kdyby tou dobou už jeho tělo nebylo poznamenané řadou zranění.

Jeho éra u Blackhawks, kde se mu dařilo třeba s Robertem Langem a zažil i Patricka Kanea s Jonathanem Toewsem, skončila, v kontextu jeho smůlovaté kariéry, symbolicky. Drsným hitem od detroitského Nicklase Kronwalla.

Kronwallův hit ve finále Západní konference:

V seriálu TRIPTYCH již vyšlo:
1. díl: Když Berardovo ego rozhýbalo veletoč. Stěhovali se Straka, Redden i ukřivděný šampion
2. díl: Jak Toronto stvořilo nejlepší tandem v NHL. Co mělo z Lehnerovy výměny?
3. díl: Pepe míří do Colorada pro třetí Stanley Cup! Oklikou přes Long Island

 

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter