Projekt, který ukazuje budoucnost. Architektka Lenka Petráková navrhla ostrov, který čistí oceán

Velká tichomořská odpadková skvrna nebo též osmý kontinent je shluk plastových částic, které se vznáší Pacifikem. Velikost má asi jako čtyři Německa a jde o kontinent do velké míry neprozkoumaný. Lenka Petráková vymyslela stanici, která by odpad analyzovala, sbírala a recyklovala. Projekt nazvala 8. kontinent a její myšlenku ocenila francouzská Nadace Jacquese Rougeria, která hledá vize pro záchranu moří.

Lenka Petráková|foto:archiv Lenky Petrákové

Stanice je navržena tak, aby plula oceánem a sbírala plast. Byla by do velké míry soběstačná, k fungování lze využít například odsolenou mořskou vodu. Plast by se částečně recykloval na místě, částečně odvážel na pevninu. To všechno zní sice hodně fantasticky, ale realitě to prý zase tolik vzdálené není. „Jsou tam použité existující technologie, které máme na trhu dostupné,“ říká architektka.

Lenka Petráková věří, že fantastické projekty, které sice nelze „hned postavit“, jsou přesto užitečné – přináší inspiraci a zkoumají nové cesty. „Pomáhají nám odhalit naši budoucnost,“ myslí si.

Hlavním tématem Bourání jsou tentokrát jednoznačně právě vize a fantazie. Lenka Petráková je měla ráda už odmalička. Když proběhla soutěž na novou stavbu Dvojčat v New Yorku, byla prý nespokojená s výsledkem – i když jí bylo sotva deset. „Zdálo se mi, že nezapojovali dost fantazie, přišlo mi to strohé,“ říká. Navrhla tehdy svoji verzi.

Architekturu studovala na několika vysokých školách, nejvíc ji ovlivnilo studium ve Vídni na Univerzitě užitých umění u architekta Hani Rashida, což je právě ohnisko vizionářského uvažování. Tady začala pracovat i na svém 8. kontinentu – původně šlo o její diplomovou práci.

V té době na škole vyučovala také architektka Zaha Hadid, další žena, která proměnila během svého života fantazie v reálné stavby. A Lenka Petráková šla po studiu pracovat do jejího ateliéru Zaha Hadid Architects v Londýně.

Mluvili jsme také o životě v britské metropoli – pro Lenku je to přátelské a vstřícné město. Je tam množství cizinců a lidí odjinud, kteří se docela přirozeně setkávají. „U nás znám všechny sousedy, na Slovensku jsem nepoznala ani ty přes chodbu,“ říká.

V době pandemie se však Londýn vylidnil. Také Lenka je už mnoho měsíců doma na home office a chodí jen několikrát týdně na procházku. Její svět je pracovní stůl, počítač a kávovar a pak také všechno v její fantazii. „Tím, že jsme architekti, celé dny sníme o velkolepých budovách a konceptech. Náš virtuální svět je velký a velmi bohatý,“ uzavírá.

Jaký je smysl náročných architektonických projektů, které připomínají spíš budovy ze sci-fi filmů o vzdálené budoucnosti? Poslechněte si nové Bourání o odvážných vizích a fantazii s architektkou Lenkou Petrákovou.