Třetina účastnických penzijních fondů loni překonala inflaci

Z loňských výsledků všech tuzemských účastnických fondů v doplňkovém penzijním spoření vyplývá, že třetina z nich zhodnotila úspory lidí na penzi nad inflaci. Ty nejlepší z nich dosáhly i bezmála roční 8% zhodnocení. Pouze dva byly v záporných hodnotách.

„AXA Akciový srovnávat s dalšími fondy nelze, neboť byl založen teprve v květnu minulého roku. Když se podíváme na výkonnost ostatních dynamických fondů, vidíme poměrně značné rozdíly. Ty lze vysvětlit zejména různým regionálním složením portfolia,“ říká analytik Martin Tománek ze skupiny Partners.

Podle něj lze obecně říci, že fondy, které mají velkou část portfolia zainvestovanou v amerických akciích a v akciích rozvíjejících se trhů, přinesly v minulém roce solidní výsledky. Naproti tomu výkonnostně zaostaly fondy, které drží hodně středoevropských akcií. To se týká fondů NN a Conseq.

A jak si stály transformované fondy? Jejich výsledky oznamují penzijní společnosti až během jara, ale již nyní je jisté, že jejich výnos se bude pohybovat někde kolem úrovně povinně konzervativních účastnických fondů, to je kolem 0 až 1 %.

Zmrtvýchvstání penzijních fondů

Ještě na konci loňského prvního čtvrtletí se zdálo, že penzijní fondy kvůli koronaviru zažijí jeden z nejhorších roků. Pandemie zasadila trhům největší ránu v měsíci březnu, kdy se hlavní světové akciové trhy propadly o více než 30 procent.

Online srovnání penzijních spoření. Získejte až 6 360 Kč od státu každý rok.

„Loňský březen svým způsobem přepsal učebnice financí. Totiž, jak praví investiční folklor, vládu nad akciovým trhem tehdy převzal medvěd. Ale nebyl to ledajaký medvědí trh – investoři zažili nejrychlejší burzovní krach v historii. Americké akcie poklesly o 34 procent během pouhých 23 obchodních dnů,“ popisuje nedávnou historii investiční analytik Tománek.

Podle zástupců penzijních společností stejně jako v roce 2009 i loni situaci na trzích „zachránilo“ uvolnění měnové politiky a finanční podpora centrálních bank a fakt, že většina států si šla na finanční trhy pro nové peníze na krytí svých nových dluhů.

„Zásah centrálních bank dal impuls kapitálovým trhům k růstu, jež s menšími přestávkami pokračoval až do konce roku. Opatření centrálních bank doprovázela přijetí bezprecedentních stimulačních balíčků na podporu ekonomiky ze strany jednotlivých vlád. Posledním pozitivním aspektem bylo schválení používání vakcín proti covidu-19,“ vysvětluje generální ředitel Generali penzijní společnosti Radek Moc.

I proto podle něj tak například americký akciový trh, i přes velký pokles, skončil na konci roku o 15,5 procenta výše než na začátku roku minulého. Optimistický zůstává přitom i letos. A to zejména díky počínající vakcinaci a fiskálním stimulům napříč světem.

„Očekáváme stále nízké základní úrokové sazby, které by měli dále pomoci obnově ekonomiky. Největší potenciál růstu mají odvětví, jež byly nejvíce zasaženy krizí a dosud se nevzpamatovaly z propadu, jako například cestovní sektor, finanční a energetický sektor. Největšími hrozbami jsou nezvládnutí distribuce vakcín, mutace viru a pád cen akcií, jež nejvíce profitovaly v koronavirovém prostředí,“ říká Moc.

Účastnické versus transformované fondy

Na penzi se státním příspěvkem si v Česku spoří zhruba milion a čtvrt lidí. Drtivá většina pak v transformovaných fondech, které mají tu výhodu, že nemohou klesnout do záporných hodnot, ale právě proto je jejich výnos každoročně velice nízký. Nižší než inflace, která při dlouhodobém spoření zásadně ponižuje státní příspěvek. To ale už neplatí u účastnických fondů v doplňkovém penzijním spoření, které v Česku využívá stále mizivé procento lidí, kteří si spoří na penzi. Jedním z hlavních důvodů je, že se bojí ztrát.

„Účastnické fondy, zejména ty dynamické, investují do akcií, a ty mají občasnou vysokou kolísavost přímo ve své DNA. Byly a nadále jistě budou roky, kdy akcie zaznamenají nepříjemný pokles. To je ale naprosto v pořádku. Nicméně platí, že na dlouhém horizontu akcie odměnily investory štědrými nadinflačními výnosy. A o ten dlouhý horizont nám v penzijních fondech jde,“ vysvětluje Martin Tománek s dovětkem, že mnoho dynamických fondů stále drží významnou část svého majetku v hotovosti či v konzervativních investicích.

To se podle něj během pandemie koronaviru ukázalo jako rozumná strategie. „Když portfolio manažer dynamického účastnického fondu nedrží celý majetek fondu v akciích, ale má něco zaparkované i v konzervativních investicích, může využívat jakékoli tržní poklesy k nákupu levnějších akcií,“ dodává. Co se týče výhledu, je zdrženlivý. Investoři musí stále počítat s velkou nejistotou.

„Nevíme, jaké mutace viru se objeví. Nevíme, do jaké míry budou proti nim účinné vakcíny. A také nevíme, jaké procento populace se nechá očkovat. Pokud to nebude dost, protože například mnozí podlehnou šíleným konspiračním teoriím, bude to problém,“ uzavírá Tománek.