Proti možnému záměru se podle zástupců firmy začala sepisovat petice, Společnost Krematorium zvířat Ostrava (SKZO) zase shání podpisy na svou podporu.
„Lidé si často myslí, že je krematorium něco jako kafilerie, kde třeba může být někde v okolí provoz zařízení cítit. Ale tak tomu není,“ odmítá možnost negativních vlivů na okolí Petr Bajgar, jednatel společnosti SKZO.
Odkazuje přitom na nejbližší krematorium pro zvířata, které je v Olomouci.
„Tam lidé také původně protestovali, ale po spuštění do provozu se ukázalo, že tam žádné problémy nejsou,“ dodal jednatel.
O stavbě zvířecího krematoria v Ostravě se hovoří už několik let, naposledy výrazněji před rokem, kdy stejná společnost žádala krajský úřad o více než třímilionovou dotaci na stavbu zařízení. Neúspěšně. Zastupitelé žádost zamítli s tím, že by pomoc soukromé firmě mohla být považována za nedovolenou veřejnou podporu.
Nyní se firma snaží postavit krematorium i bez podpory kraje. Kdy se bude případně stavět, ale ještě není jasné.
„Legislativa jako bychom stavěli Dukovany“
„Je to dlouhý proces. Nejprve musíme prosadit studii EIA, pak získat územní a stavební povolení. Je to na dlouhou dobu. Legislativu máme podobnou, jako bychom stavěli Dukovany. Navíc bude záležet, kolik lidí se třeba proti jednotlivým rozhodnutím úřadů odvolá,“ komentoval možné vyhlídky schvalovacího procesu Petr Bajgar. „Chtěli jsme stavět už před čtyřmi lety, zahájení stavby ale neovlivníme, už to nezáleží na nás.“
V praxi by podle studie EIA měla krematorium tvořit hlavně pec o rozměrech 2,4 x 1,6 x 2,3 metru a kapacitou 34 kilogramů živočišných tkání za hodinu. To by mělo v praxi znamenat možnost zpracovat až 600 kusů zvířat za rok.
„Osmdesát procent předpokládaného objemu budou tvořit psi, zbytek kočky, křečci, morčata, ptáci a ostatní drobná chovaná zvířata,“ upřesňuje studie.
