Hlavní obsah

Hadamczik ostře pálí do svazu: O Královi a jeho poslušných poddaných i o Pešánovi s granátem, který uvařil nechutný guláš

Praha

Jeho ostrá slova by se dala chápat jako výzva k hokejové revoluci. Vždyť jak jinak nahlížet na vyjádření úspěšného trenéra Aloise Hadamczika v exkluzivním rozhovoru pro Sport.cz, v němž ostře kritizuje tuzemskou hokejovou generalitu v čele s jejím prezidentem Tomášem Králem, jenž už od roku 2008 vládne českému hokeji a ten pod jeho vedením viditelně uvadá. Hadamczik, poslední kouč, který přivezl s českým týmem medaili ze seniorského (bronz 2012) i juniorského (bronz 2005) MS a rovněž ze ZOH (bronz 2006), si bere na paškál i šéftrenéra Českého hokeje a hlavního kouče seniorského nároďáku Filipa Pešána.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Alois Hadamczik.

Článek

Co vás vede k tvrzení, jestli by nebylo lepší, aby Tomáš Král a jeho podřízení na svazu skončili?

Dlouhodobě jsem pracoval u národního mužstva, v extralize, ale i ve výkonnostním sportu, a když se svými zkušenostmi vidím, co se na svazu děje, kam pod jeho vedením český hokej upadá a do toho arogance nového státního trenéra (Filipa Pešána) mě nenechávají klidným. Nemáme výsledky, ale arogance moci svazu se stále zvětšuje. Řekl jsem si: „Hele, to už je přece trošku moc." Svaz napadá kluby, napadá rodiče, že se do toho pletou. Nechci být alibista a v žádném případě se teď neozývám proto, abych se prezentoval a ukazoval své jméno. To nemám zapotřebí.

Co zejména prezidentovi svazu, který je ve funkci už od roku 2008, vyčítáte?

S Tomášem Králem jsem vždycky vycházel nadstandardně a dobře. Je to vzdělaný člověk a v diskuzi o životě s ním není problém. Ale jestliže trenér odpovídá za výkon týmu, který nemá výsledky, odvolají ho. Jestliže prezident svazu už třináctým rokem zodpovídá za dění v hokejovém prostředí, které nefunguje, měl by se nad tím zamyslet a popřípadě udělat změny. Ze svazu se stal kolos neschopných lidí. Tomáš Král je opravdu králem a všichni ostatní na svazu jsou jeho poslušní poddaní. Poddaní, za kterými nestojí výsledky, kteří mu navíc ani důvěru, kterou jim dává, nejsou schopni vrátit dobrými výsledky. Vadí mi, kam český hokej směřuje a na co to svádíme. Lidi a fanoušci by si měli uvědomit jednu zásadní věc, na kterou se možná trochu zapomíná.

Foto: Sport.cz

Prezident Českého hokeje Tomáš Král.

Na jakou?

Že svaz dostává peníze hlavně od státu a BPA (výhradní marketingový partner svazu - pozn. aut.). Když si v poslední době čtu výroky některých lidí ze svazu, v neposlední řadě pana Pešána (šéftrenér svazu a kouč seniorské hokejové reprezentace - pozn. aut.), který všechny pobouřil.... Oni chtějí všem klubům určovat jednotný tréninkový systém, který ale nemá oponenturu. Vždyť jednotný tréninkový systém tady nebyl ani v době totality. Svaz tehdy nenařizoval Litvínovu, Kladnu nebo dalším klubům, jak mají vychovávat své hráče. A stejně se obrovské osobnosti vychovat podařilo. Měli jsme trenérské osobnosti a nejlepší systém výchovy mládeže. Byl úžasný a všichni nám ho záviděli. Jenže ten jsme celý znehodnotili. Uvědomme si, že tato garnitura v čele s prezidentem svazu sedí na svazu už třináctým rokem a stav českého hokeje se od té doby stále zhoršuje.

Foto: Petr Horník, Právo

Alois Hadamczik

Je to ale vina jen prezidenta Krále?

To netvrdím, ale on jako šéf za to nese hlavní zodpovědnost. Svaz vytvořil sportovní úsek, v němž sedí lidé, kteří nemají žádné trenérské nebo hráčské zkušenosti. A svaz stále jenom dělá pokusy. Přitom český hokej má svou identitu a měl výborně zpracovaný výchovný proces. Začalo to pokusem jít cestou švédského systému, ve kterém se vzhlédl Sláva Lener. Pak jsme byli ve Finsku, pak v Kanadě. Jenže výsledek? Žádný! Když jako trenér nemáte v klubu rok výsledky, vyhodí vás, protože jste pod tlakem. Jenže svaz pod žádným tlakem není. Místo toho nám ukazují různé grafy a podobně. O to víc mi vadí, jak lidi ze svazu vytvářejí tlaky na kluby. Třeba vznikem svazových regionálních trenérů.

Ti fungují od roku 2013 a svaz, který je platí, si od nich slibuje sjednocování metodiky výuky mládeže v jednotlivých krajích...

Regionálních trenérů má svaz deset a vybral bych jich asi jen pět, které bych respektoval kvůli jejich dlouhodobé trenérské genezi. Jedním z nich je třeba pan Kaše. Ale ti ostatní? To je hanba. A kluboví trenéři se od těchto lidí mají nechat buzerovat? Když budu mluvil jen za Moravu, kde žiju, tak tady máme regionálního trenéra, který dřív trénoval jen Havířov a Orlovou a od roku 2014 netrénuje. Dostane ze svazu auto a nemalý plat mezi 30 až 40 tisíc měsíčně. Když jsem před dvěma roky vedl reprezentační osmnáctku, moji asistenti Radek Bělohlav s Markem Židlickým; oba mistři světa; brali 15 tisíc hrubého. Stejně to dělali, protože chtěli českému hokeji pomoct. Stačil ale jeden rozhovor Bělohlava do novin a druhý den jsme u nás měli Slávu Lenera, který mu vyhrožoval propuštěním, co že si to dovolil za článek. Říkám to proto, že žijeme v demokratickém státě, ale věřte mi, že na svazu žádná demokracie není. Proto do oponentury nikdo ani nejde. Místo toho radši svaz vykazuje činnost, která není pro hokej prospěšná. Jsou to jen kecy a plané řeči, jak se co má dělat, ale žádný úspěch nepřinášejí. Svazu bych dal obrovskou jedničku s hvězdičkou za to, jak se umí prezentovat. Jak umí dělat videa, grafy, kde všude byli na kontrole. Ale aby svazoví regionální trenéři buzerovali z hlediště klubové trenéry, že něco zrovna nezařadili do svého tréninku? To mi nepřipadá správné.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Alois Hadamczik v době, kdy vedl seniorskou reprezentaci.

Podle vás by tedy svaz do výchovy mladých hráčů neměl zasahovat?

Svaz by měl být servisní organizací, která zabezpečuje klubům podmínky, aby mohly vychovávat hráče. Svaz by se měl starat hlavně o to, aby po konzultaci se sportovním úsekem a trenéry, kteří něco dokázali; ať to jsou Václav a Marek Sýkorovi, Vláďa Vůjtek, Vláďa Růžička; dobře nastavil kvalitní soutěže. Vzpomínám si na Luďka Bukače staršího, kterého se svaz bál. Byl to velice vzdělaný člověk, vynikající hráč i trenér, doslova profesor hokeje. Jeho trenérská práce měla hlavu a patu, a když mluvil, tak věcně, jasně a slušně. Svaz ho klidně mohl využít jako šéftrenéra sportovní komise.

Tušíte, proč se tak nestalo?

Protože pak by z té sportovní komise muselo odejít 90 procent lidí. A to prezident jako ochránce svých podřízených nedovolil. Tomáše Krále jsem před devíti lety začal rok co rok přesvědčovat, že za současně nastavených soutěží u nás výchova mladých nemůže fungovat. Vždycky mě vyslechl, ale na moje slova nikdy nedošlo. Stejně jako se nic nestalo, když jsem to před dvěma lety přednesl výkonnému výboru při hodnocení MS hráčů do 18 let, na němž jsem vedl náš tým. Ani jeden z členů výkonného výboru se tehdy nepřihlásil k debatě. Jen prezident svazu mi řekl: „Nemáš pravdu! Je to v tom, že mladým hlavně ustupujeme, mají velmi dobré podmínky."

K čemu jste prezidenta svazu už tehdy vyzýval?

Jsem zásadně proti názoru, že mladí se mají zabudovávat přes Chance ligu, nebo dokonce přes druhou národní ligu. Je to totální nesmysl. Kluby musejí mít juniorky na takové úrovni, aby připravily hráče tak, že ti nejlepší hrají extraligu dospělých už v 16-18 letech. Dvacetiletí hráči pak vytvářejí větší konkurenci a kvalitu juniorské soutěže. A když se do té doby nechytí v áčku, teprve pak ať jdou do Chance ligy a svým přístupem, tréninkem a výkony si můžou říct o posun do extraligy.

Říkal jste, že kdysi nám systém výchovy mládeže všude záviděli. V čem byl unikátní?

Rodiče dnes plodí stejné děti jako dřív, jenže současnou výchovou neobjevujeme a nevychováváme talenty. Buďme rádi a važme si rodičů, že nám své děti na hokej dávají, stojí je to hodně úsilí a peněz. A k vaší otázce - zaprvé; dříve byly sportovní třídy. Jenže ty svaz zrušil a řekl, že budeme hrát po ročnících. Další věcí je uzavření soutěží, juniorskou soutěž hraje dokonce dvacet týmů! Koncem minulého týdne pan prezident vyhlásil, že se soutěže budou zužovat. Vždyť já ho o tom ale přesvědčuju posledních devět let. Dokonce jsem měl i nakreslené schéma, jak by to mělo vypadat. Když nezúžíme soutěže, nevytvoříme si konkurenční prostředí, a když nebudou z každé ligy jeden dva týmy padat, aby byli pod tlakem hráči i trenéři, nikam se neposuneme. Vůbec nezazlívám hráčům, co předvedli nedávno na MS dvacítek. Bojovali, maximální vůle a nasazení byly vidět, jenže to má dneska každý. My jsme bohužel naši mládež nenaučili víc.

Proč zhruba do patnácti let věku naše mládež za vyspělým světem nezaostává a nůžky se začínají rozevírat teprve potom?

Protože naše soutěže nemají úroveň. Říkají to samotní hráči, kteří se v 17 letech radši rozhodnou jít do zahraničí, i když to nechtějí, protože se bojí, jestli to v cizině sami bez zázemí a někdy i rodiny zvládnou. Takhle se rozhodne odejít řada kvalitních kluků mezi 16 a 20 lety, čímž se naše juniorka znekvalitní. Když jsem to říkal Slávovi Lenerovi, odpovídal mi, že dvacetiletí drží v juniorce místo těm šestnáctiletým. Tvrdil jsem mu, že to není pravda, protože když je kluk velký talent, může v šestnácti hrát juniorku i s dvacetiletými, díky čemuž se zlepší, a další rok může jít do seniorské extraligy.

Jakou ideální podobu by podle vašich představ měla mít nejvyšší juniorská soutěž?

Kdyby měla jen deset účastníků, bylo by to to nejlepší konkurenční prostředí. Ale to by asi nikdy neprošlo. Takže říkám čtrnáct týmů a jeden, nebo dva sestupující. Jedna druhá liga na Moravě, druhá v Čechách. Pak ať se čtyři nejlepší celky z každé části propojí, sehrají dvoukolově zápasy mezi sebou a jeden nebo dva nejlepší postoupí. Vytvoříte tím tlak na trenéry i hráče k větší pracovitosti a tím získáte lepší výkonnost mladých hráčů pro extraligu. Dneska se extraligovým trenérům nemůžeme divit, že mladé hráče moc nezapojují. I když jsou výjimky, velmi dobře s mládeží pracují třeba v Brně nebo Plzni. Juniorská extraliga ale v globálu vytváří produkt ne pro druhou, ale pro třetí nejvyšší soutěž dospělých. A nemůžeme nařizovat klubům první ligy, jak si to myslel prezident svazu, aby hrály mladé hráče. Teď sám Tomáš Král přiznává, že lituje rozhodnutí uzavřít první ligu, protože si myslel, že kluby kvůli tomu budou hrát mladé hráče. Ale struktura soutěží se musí změnit i u dorosteneckých kategorií. V přípravce a žácích ještě pracujeme dobře, pak už ale na svět nestačíme. A pak je tu ten náš přestupní řád.

Tabulkové odstupné...

Tabulkové hodnoty za přestupy by měly padnout, měla by zůstat jen první výchovná tabulka. Není možné, aby třeba Michala Teplého vychoval Havlíčkův Brod a Liberec dostal 5,5 milionu a Havlíčkův Brod jen pár drobných. Musíme si uvědomit, že když dáme peníze do menších klubů, ty pak zase vychovají další mladé hráče, které si větší kluby budou moct později vzít. Do určité věkové kategorie by se ale hráči přetahovat neměli, protože tím malé kluby likvidujeme. Tahat kluka už v osmi letech z malého klubu do velkého, tím ohrožujeme existenci malého klubu.

Foto: Sport.cz

Předloni vedl Alois Hadamczik reprezentační osmnáctku na MS. Obsadil s ní šesté místo.

Kroky vedení hokejového svazu kritizujete dlouhodobě. Proč jste tedy před třemi lety přijal nabídku vést reprezentaci do osmnácti let, s níž jste v roce 2019 obsadil na MS ve Švédsku šesté místo?

Chtěl jsem tehdy dvacítku, protože jsem s kluky v ní měl zkušenosti. Tehdy to dostal Pešán a na MS 2018 měl k dispozici suverénně nejsilnější kádr. Medaili s ní neuhrál, za postup ze čtvrtfinále vděčil jen brankáři a jeho padesáti zákrokům (Josef Kořenář pomohl k výhře 4:3 po nájezdech nad Finskem 51 zásahy - pozn. aut.). Já dostal nabídnutou osmnáctku a říkal jsem si, že to s těma klukama zkusím. Odehráli jsme slušné mistrovství, na výkonném výboru jsem podal detailní hodnocení turnaje. Vyzýval jsem k nutnosti změnit formát soutěží, nikdo neřekl ani slovo, jen Tomáš Král, jak už jsem řekl výše v rozhovoru, že nemám pravdu. Že podmínky, jaké mají naši mladí hráči, nemají nikde jinde ve světě. Nesouhlasil jsem a tím to celé skončilo. Cítil jsem, že za této situace nechtějí pokračovat ani mí asistenti Bělohlav s Židlickým.

Jak vůbec nahlížíte na svazový projekt Litoměřice? Tedy na prvoligový klub, který by měl fungovat jako svazový mládežnický projekt?

Nikdo o tom nechce mluvit, a když chcete pracovat na svazu, veřejně se o tom už vůbec nemůžete zmiňovat. Litoměřice jsou podle mě účelový projekt, který českému hokeji nic nepřináší.

Kvůli tomu, že za ně chytá syn Tomáše Krále?

Ne, toho kluka znám osobně a je velmi slušný a inteligentní. Má výkonnost, že by mohl chytat v jakémkoli klubu Chance ligy. V žádném případě ale není závislý na Litoměřicích.

Tak z jakého důvodu tedy mluvíte o účelovém klubu?

Rozhodně nemají nic společného s tím, že by vychovávaly hráče pro reprezentaci. Srovnávat to s Duklou je nemožné, protože v ní hráči působili dva roky a byli věkově stejní. Na Litoměřice každý nadává, za rohem mluví o účelovém projektu, ale na plná ústa to veřejně nikdy neřekne. Každý tým první ligy by si chtěl vybrat pět šest nejlepších hráčů ve věku 19 let a dát jim šanci. Dostaly to ale Litoměřice a tuším i důvod, proč tam svaz posílá peníze.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Už je nejvyšší čas na změnu, jako by vyzýval Alois Hadamczik.

Proč?

Letos v nich sice někteří reprezentanti odehráli jen pár zápasů; uznávám, že velkou roli sehrál i covid; ale v televizi pak během MS dvacítek slyšíte komentář: „Teplý z Litoměřic, Pytlík z Litoměřic, Lang z Litoměřic." Ale vždyť ti kluci tam byli jen dva měsíce! Dobře, i kvůli covidu, ale v minulé sezoně tam kluci pro reprezentaci byli od srpna a v lednu šli pryč. Jenže svaz je pořád prezentuje jako hráče Litoměřic. Proč? No protože si potřebuje zdůvodnit peníze posílané do toho klubu. Kdyby tyhle těžké miliony radši po stotisících poslali malým klubům bojujícím o přežití, mělo by to větší přínos. A rád bych položil jednu otázku.

Prosím.

Není náhodou projekt Litoměřice taky vázaný tím, že se z extraligy juniorů nesestupuje? Protože kdyby se padalo, nikdo by do Litoměřic své mladé kluky nepustil, jak by se bál sestupu. Což by ale bylo jenom dobře, protože by kvalita juniorské extraligy šla nahoru.

Proč se nenajdou lidi, kteří by se alespoň pokusili něco změnit? Kteří by veřejně proti Tomáši Královi vystoupili a kandidovali proti němu? Na loňské volební konferenci neměl jediného protikandidáta...

Máme u nás řadu zkušených trenérů, kteří by k tomu měli co říct, ale nechtějí do toho jít. Velmi si vážím a uznávám práci skautů, kteří denně sedí na stadionech v celém světě a mají velmi dobré pohledy na hokej. Nechci nikoho z nich opomenout, nejznámější z nich je Jirka Hrdina (dlouholetý skaut Dallasu v NHL). Proč si myslíte, že takoví lidé nechtějí dělat v českém hokeji? Protože vidí tu neprůstřelnost a nekoncepčnost svazu. Protože vědí, že by museli poslouchat nesmyslná svazová nařízení. A nařizování věcí, jaké teď zavedl pan Pešán po svém nástupu na svaz, jsem ještě nikdy nezažil. Ani za totalitního režimu trenérům nikdo nenařizoval, že musí chodit na trenérské semináře.

Co je na nich špatného? Vždyť trenéři se v nich od zkušenějších kolegů mohou dozvědět řadu zajímavých a užitečných věcí.

Dobře, ale teď jaká je realita. Trenér musí za účast na semináři zaplatit 600 korun. Ale musíme říct i to B, tedy že těch 600 trenérů tam nesedí dobrovolně. Mají to povinné, protože když jim nezapíšou docházku a nedostanou body, nebude jim prodloužena trenérská licence. Toto je doslova a do písmene vydírání trenérů! A tak všichni sedí v aule, kde jim přednášejí dva lidi, kteří s trénováním nemají žádné velké zkušenosti. Nedivím se, že jsou semináře, ze kterých 50 procent trenérů v půlce odejde domů.

Vyčítáte Filipu Pešánovi kumulování funkcí? Měl by být buď jen šéftrenérem Českého hokeje, nebo jen hlavním koučem seniorského nároďáku?

Přece není myslitelné, aby státní trenér dělal úplně všechno. Přijde mi, že se vnímá jako zachránce českého hokeje. Zatímco Kolumbus objevil Ameriku, tak k nám teď přijel Pešán a my jsme do té chvíle nic nedělali a nevěděli. A pan Pešán si ve svých tvrzeních, že se v klubech málo pracuje, asi neuvědomuje, že tím poškozuje celý svaz. Vždyť kluby volily prezidenta svazu. On je potřeboval. A dneska říkáme, že v klubech je všechno špatně?! Vždyť to přece ani není morální! V hokeji nejdříve vznikly kluby, teprve pak reprezentace a svaz. A svaz bez klubů nemůže existovat. To by si měli na svazu uvědomit. Je jasné a respektuji, že svaz má právo a povinnost kontroly dotačních peněz. Ale přece nemůžete trestat klub odebíráním dotací, když se rozhodne kritizovat svazový systém. Bude zajímavé sledovat dění okolo redukce počtu akademií.

Jak to myslíte?

Na svazu zjistili, že 17 akademií je hodně. Jsem zvědavý, jestli akademie bude sebrána těm, kteří špatně pracují, nebo naopak těm, kteří řeknou něco špatného o svazu.

Zůstaňme ještě chvíli u Pešána. Hodně vás vytočila jeho slova o tom, že svaz už klubům nemůže nabídnout lepší servis a že by se naopak měla zlepšit morálka klubových trenérů?

Nechápu, jak si může dovolit takovou kritiku, že se v klubech nepracuje? Jak si ji může dovolit mladý trenér, který pracoval v jednom klubu (v Liberci), kde mu prezident Tygrů Petr Syrovátko v dané sezoně koupil dvanáct hráčů, aby byli úspěšní? A tento člověk nám vykládá o tom, jak to v klubech dělají špatně, jak se v nich nepracuje? Vždyť trenér národního týmu potřebuje mít kluby v součinnosti, aby měl v reprezentaci jejich hráče. A Pešán ty kluby takhle napadne? To se v celé historii ledního hokeje snad ještě nikdy nestalo! Myslím, že přísnost a nekompromisnost není to samé jako arogance a sprostota.

Mnohé překvapila i Pešánova veřejná a ostrá reakce na adresu devatenáctiletého útočníka Michala Teplého, jehož zkritizoval za přístup v tréninku na listopadovém turnaji Karjala. Vyčítáte Pešánovi tato jeho slova?

Tahle slova se přeci vůbec neslučují s trenérem národního mužstva! Pořád si tady říkáme, jak celé hokejové hnutí musí být jednotné a spolupracovat a on do toho najednou hodí takovou bombu. Pešán odpálil granát, kvůli kterému bude hokejové hnutí rozbité ještě víc. V konečném důsledku to může vést k tomu, že rodiče kvůli tomu nebudou chtít své děti dávat na hokej. Někteří podnikatelé se po listopadovém převratu zbláznili, protože vydělali hodně peněz. Mně připadá, že trenér, který do éteru hokejového hnutí vypustí takové výroky, se zbláznil z moci svěřené panem Králem. Takhle se vozit po mladém klukovi, který teď bojoval v kempu Chicaga o NHL? Když s ním byli tak nespokojení, proč ho nakonec na mistrovství dvacítek brali? A proč ho zařadili do prvního útoku? Absolutně tomu nerozumím. A i jmenování Karla Mlejnka trenérem dvacítky bylo dost zvláštní.

Z jakého důvodu?

Šéftrenér svazu si ke dvacítce vybere trenéra, který je se Sokolovem poslední v první lize. Přitom tu máme v Olomouci Honzu Tomajka, bývalého vynikajícího hráče, vzdělaného člověka a trenéra. Je tu Robert Svoboda ve Zlíně, Pavel Patera, Radim Rulík, Tomáš Martinec. Proč nedostanou šanci tihle trenéři, kteří by si to díky svým schopnostem zasloužili? Pak Vítkovice propustí kvůli špatným výsledkům dva trenéry a jeden z nich (Jakub Petr) se stane hlavním trenérem osmnáctky a druhý (Pavel Trnka) asistentem u dvacítky. Karla Berana dali pryč od osmnáctky. Proč? Protože byl špatný? Tak proč ho pak dali k šestnáctce? Karla znám, je to velice pracovitý kluk. Pokládám si ale otázky: „Nehledali jsme pro někoho místo u osmnáctky, když jsme řekli, že Karel Beran ji neukočíruje a spadne s ní z elitní skupiny MS? Tyhle otázky by měli klást lidé z výkonného výboru zodpovědní za sport a výkonný výbor by měl schvalovat ano, nebo ne. Jenže na výkonném výboru se tím nikdo nezabývá.

Když před Karlem Mlejnkem vedl dvacítku Václav Varaďa, v té době generální manažer týmu Pešán následně prohlásil, že příště by měl juniorský nároďák trénovat kouč na plný úvazek, což Varaďa kvůli práci u áčka Třince nesplňoval. Že ale Pešán nyní působí jako hlavní kouč seniorské reprezentace a zároveň je i svazovým šéftrenérem, jako by nevadilo...

Co na to říct. U Vaška Varadi a jeho práce u dvacítky bych se ještě chvíli zastavil. Venca je svůj, a když mu chtěl někdo něco nařizovat, nenechal si to líbit. A je teď věc vedlejší, jestli měl názory správné, nebo ne.

Narážíte tím na předminulé MS dvacítek, na němž Varaďa vedl juniory jako hlavní trenér a Pešán dělal generálního manažera týmu, že?

Svaz celou dobu věděl, že Filip Pešán s Václavem Varaďou spolu nemluví. Celou dobu spolu nemluvili. Filip Pešán jel třeba pozorovat hráče ostatních týmů v přátelácích a věděl přitom, že Venca Varaďa to po něm stejně nechce. Svaz měl zakročit, oba si zavolat a rozhodnout, co s tím udělá. Když Venca dostal důvěru trénovat dvacítku, měl k sobě dostat člověka, kterého uznává a se kterým komunikuje. Tahle vyhrocená situace neměla pro český hokej žádný přínos. Kde v tu dobu byla ta hrdost Filipa Pešána? Proč neřekl prezidentovi svazu, ať tam místo něj dá někoho jiného, když s ním Varaďa nekomunikuje? Proč chtěl být u toho týmu za každou cenu? A připadá mi, že co si nemohl dovolit tehdy k Varaďovi, si Filip Pešán teď dovoluje ke Karlu Mlejnkovi, současnému trenérovi dvacítky. A Karel Mlejnek zase opakuje Pešánovy články, aby se mu zavděčil.

Foto: Jan Beneš / Český hokej

Hlavní kouč české hokejové reprezentace a šéftrenér Českého hokeje Filip Pešán.

Z vašich slov mám pocit, že si myslíte, že o reprezentační dvacítce víceméně nerozhoduje Mlejnek, nýbrž Pešán.

To ne že si myslím. To všichni vědí! Když hlavní trenér dvacítky po mistrovství řekne, že je hrdý na své mužstvo, neměl by pak přijít šéftrenér, který mužstvo netrénoval a začne napadat Michala Teplého. To pak pan Mlejnek vypadá, že je u mužstva jen jako loutka. Michala Teplého znám, vedl jsem ho v osmnáctce. Je to slušný kluk, na hokej možná až moc hodný. V přístupu k hokeji u něj není problém. Každý máme své chyby a nedostatky, nějaké herní věci bych mu vyčítal, ale když bych ho na šampionátu dvacítek nasadil do první lajny a nechal ho hrát zhruba 19 minut za zápas, zeptal bych se sám sebe, jak ho můžu kritizovat, když ho do první lajny zařadil sám trenér. Když je Michal Teplý podle Pešána tak špatný, proč byl tedy vybrán na MS dvacítek? Řekl bych, že Pešán s Mlejnkem z toho uvařili jeden velký guláš. Guláš, který je ale nechutný.

Očekáváte, že se proti vašim ostrým slovům hokejová generalita ohradí?

Vím, že se má slova lidem na svazu asi nebudou líbit. Ale já to říkám upřímně, jak to je. Jestli svaz bude tvrdit, že nemám pravdu, ať ve veřejnoprávní televizi uspořádají debatu a pozvou do ní mě i někoho ze sportovního úseku. Jsem tomu přístupný, všechno si řekneme. Ať si národ vybere, komu dá za pravdu. Oni o mně a dalších lidech s podobnými názory říkají, že jsme staří. Já zase říkám: „Ano, jsme staří. Ale něco jsme odtrénovali a měli jsme výsledky. Vy jste zase mladí, máte televize, počítače a statistiky, ale nemáte výsledky." Svazu bych vzkázal jednu věc.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Trenér Alois Hadamczik na tréninku hokejové reprezentace.

Jakou?

Když nerozumíte kolektivní hře jako je fotbal a hokej, je to bezedná studna na peníze. A když do ní házíte peníze jeden, dva nebo tři roky, můžete se vymluvit na to, že zrovna nemáte dobrý ročník. Ale když to děláte dvanáct let, pořád nemáte výsledky a stále se na něco vymlouváte? To už je k zamyšlení. Soudný člověk by řekl, že by měla nastat radikální změna. Můžeme to změnit jenom tak, že nebudeme alibisti. Že lidi, kteří oddali celý svůj život českému hokeji, ať už to jsou bývalí nebo současní trenéři, hráči, kteří nás proslavili v celém světě, se připojí a řeknou, že takhle náš hokej už dál dělat nejde. Protože jinak spadne český hokej do B skupiny a pak už bude pozdě něco řešit. Jenže už jsem mluvil o té nechuti odborných lidí dělat pro český hokej, když vidí tu neprůstřelnost a nekoncepčnost svazu. Svazu chybí sebereflexe. Když vidíte, že se nedaří, měl byste mít soudnost a říct, že by se to mělo dělat jinak, nebo radši úplně odejít.

Je to ale vůbec reálné? Co by se muselo stát, aby k takové změně došlo?

Změnu můžou udělat dva subjekty. Jedním je hokejové hnutí, které po svém nařčení z úst státního trenéra, řekne: „Tak dost!". Když totiž trenér pošpiní kluby, to je to nejhorší, co mohl udělat. A svaz by k tomu měl zaujmout nekompromisní stanovisko.

A druhý subjekt?

Tím je stát. Může říct, že současnou situaci prověří a bude dávat hokeji peníze podle toho, jaké bude mít výsledky.

 
 
 
Zobrazit příspěvek na Instagramu
 
 
 

Příspěvek sdílený Sportcz (@sport.cz_ig)