Úžasné lázeňské domy najdete i na horách v blízkosti sjezdovek

Historie tuzemských lázní a specifické architektury souvisí zejména s výjimečným výskytem léčebných pramenů, jakým se nemůže pochlubit žádný jiný stát. Vždyť třeba horký pramen na úpatí Černé hory objevil už v roce 1006 (!) zbrojnoš Jan z Chockova.

Kolonáda v Janských Lázních

V té době se ovšem pramen nepoužíval k léčbě, ale k pohonu vodního kola, které uvádělo v činnost hamr na železnou rudu. První zprávy o používání termální vody ke koupelím jsou až ze čtrnáctého století, kdy zde majitel panství Zilvar ze Silbersteinu nechal zřídit primitivní lázeňské zařízení.

Léčivý pramen posvětil i Enea Silvio Bartolomeo Piccolomini, pozdější papež Pius II.

Roku 1675 koupil Janské Lázně Jan Adolf, kníže Schwarzenberg, který v roce 1677 nechal postavit u pramene šest nových budov a doktora Hettmayera pověřil sepsáním pojednání o účincích lázeňského pramene. V Janských Lázních tak najdete řadu zajímavých staveb, i když ty z nejstarší doby se samozřejmě nedochovaly.

Historie lázní začala těžbou stříbra

Bohatou historií se může pochlubit i Jáchymov, byť jeho sláva nezačala objevem pramenů, ale stříbra.

Na stříbrnou žílu zde narazil hrabě Šlik v roce 1516, o čtrnáct let později zde už stálo více než 1 200 staveb, mezi nimiž bylo hodně honosných měšťanských domů, řadu z nich lze obdivovat i dnes. Soubor goticko-renesančních domů patří ze stavebního hlediska v tuzemsku k nejzajímavějším, architektonicky jsou srovnatelné s Českým Krumlovem nebo Telčí.

V Jáchymově žilo kolem roku 1533 více než 18 000 lidí, což znamenalo, že šlo o druhé největší město hned po Praze. Lipsko nebo Drážďany byly mnohem menší, a chudší. Právě v Jáchymově se začaly razit stříbrné tolary, po nichž dostal název americký dolar…

Komplex lázeňského domu Astoria byl postavený na začátku 19. století.

V roce 1716 zde vzniklo první báňské učiliště na světě, „nový život“ města lze spojovat se smolincem a Marií Curie Sklodowskou a jejím objevem radonu a polonia. První radonové lázně na světě vznikly právě v Jáchymově v roce 1906.

První státní lázeňská budova postavená v letech 1906 až 1911 se jmenovala jednoduše, Lázeňská budova. V roce 2009 byla stavba rekonstruovaná a rozšířená o jediný celoroční aquapark v Krušných horách, Auacentrum Agricola.

Nese tak jméno slavného vědce George Bauera, kterého však historie zná spíš pod jeho latinským jménem Georgius Agricola. Byl městským lékařem a lékárníkem právě v Jáchymově. Je autorem dvanácti knih o hornictví, De re metallica libri XII, které vyšly roku 1556. Po dvě stě let to byla nejpoužívanější příručka pro dobývání rud a jejich zpracování, a to všude ve světě. I proto se Agricolovi přezdívá „otec mineralogie“.

Lázeňské domy, které byly v Jáchymově postavené, patřily ke světové špičce jak v léčebných účincích, tak v architektuře. Třeba neoklasicistní luxusní lázeňský hotel Radium Palace otevřený v roce 1912 byl ve své době hodnocený jako největší evropský lázeňský dům.

V centru lázní stojí Astoria tvořená čtyřmi secesními budovami z počátku 19. století, které vytvořily vůbec jako první lázeňský komplex ubytování a léčení. Až vás lázeňská architektura omrzí, můžete se vydat do skiareálu Klínovec nebo otestovat běžkařské trasy v okolí.

Neoklasicistní stavba z roku 1906 až 1911 s prvky vídeňské secese - Agricola - dostala své jméno po „otci mineralogie“.

Architekt, který vytvořil unikátní podobu lázní

Jedinečné propojení přírody a architektury nabízejí Lázně Luhačovice rozložené v malebném údolí obklopeném Bílými Karpaty. První zmínky o lázeňství spadají už do 17. století, i když o architektuře lázní lze hovořit až od konce 18. století.

Architektonickou jedinečnost získaly Luhačovice v první třetině minulého století. Zasloužil se o ně svými stavbami architekt Dušan Jurkovič (1868 – 1947), což přitom zvládl během pouhých třech let, kdy zde od roku 1902 navrhl řadu zajímavých staveb.

38 fotografií

Na rozdíl třeba od Karlových Varů nebo Mariánských Lázní, kde převládá kosmopolitní výraz vycházející z římské klasické tradice, se Luhačovice doslova postavily na čelo emancipačního hnutí středoevropských slovanských národů.

Jurkovič zde totiž spojil motivy regionální karpatské lidové tvorby s dekorativními principy secese. Výrazně používal dřevo, dával přednost drobnému měřítku a jednotlivé stavby citlivě zasazoval do parkově upravené údolní krajiny.

Třípodlažní Jurkovičův dům vytvořil Franz Waschitschek v klasicistní podobě v roce 1822. Dušan Jurkovič jej přestavěl v roce 1902.

Nejtypičtější ukázkou je lázeňský Jurkovičův dům v samém centru lázní. Původně vznikl už v roce 1822 v klasicistní podobě, Jurkovič jej však zvýšil o hrázděné patro a nové zastřešení. Stavbu dispozičně upravil kolem dvou nádvoří a vytvořil impozantní vstupní dvoupodlažní halu. Při rekonstrukci na začátku 21. století přibyla restaurační část a velmi příjemný vnitřní bazén.

Přestavbou je také Vila Chaloupka, původně lázeňský penzion s bytem správce lázní. Zde se Dušan Jurkovič přiblížil karpatské architektuře nejen výrazně předsazeným zastřešením, ale také užitím techniky roubení pro nadstavbu patra nad ponechaným zděným přízemím domu. Přízemí doplnil vstupy s motivy žudra, typickým pro jižní nížinné oblasti moravské lidové architektury.

Dnes jsou ve vile Chaloupce dva apartmány, jejichž interiéry si „zahrály“ i v seriálu Četnické humoresky (stejně jako Říční a Sluneční lázně, opět od Dušana Jurkoviče).

I další známá stavbu, Dům Bedřicha Smetany od architekta Emila Králíka z let 1908 až 1909, dílo geometrizující secese s řadou uměleckořemeslných prvků v interiéru, znáte z televizní obrazovky. Seriál Četníci z Luhačovic však využil pouze exteriér stavby, nikoli interiéry.

Dům Bedřicha Smetany byl postavený v letech 1908 až 1909, autorem byl architekt Emil Králík. V Četnících z Luhačovic ovšem dostal jméno hotel Popper.

Právě „lidské měřítko“ je pro Luhačovice typické, ať již jde o vilu Alpská růže (je postavená v alpském stylu), pavilon tenisového klubu, vilu Jestřabí nebo Lázeňské divadlo. Společenský dům z let 1933 až 1935 navrhl vynikající pražský architekt František Roith. Stavba je kompozičně svázána s řešením lázeňského náměstí.

Ve stylu organického funkcionalismu navrhl Oskar Pořiska kolonádu s pavilony pramenů, vyšetřovací a výzkumný ústav s restaurací a kavárnou. Nákladná rekonstrukce (více než 100 milionů korun) vrátila kolonádě i stavbám jejich původní lesk.

Díky rekonstrukcím v posledních letech, zejména opravené lázeňské kolonádě a hale Vincentka, se Luhačovice proměnily v unikátní místo, které oceníte i v zimě.

Zimní pobyt schvalují i lékaři v případě, že vám to váš zdravotní stav umožňuje. „Doporučuji jet do lázní v zimě. Nejen že nejsou tou dobou přeplněné, ale jsou bez nepříjemných alergenů a městského smogu, takže třeba pacienti s dýchacími problémy či astmaty se léčí už jen při svých procházkách,“ vysvětluje MUDr. Jana Rydlová, ředitelka dětských léčeben Lázní Luhačovice, výhody zimního pobytu.

Vila Alpská růže v Luhačovicích byla postavená v letech 1883 až 1884 architektem Václavem Pirchanem v tzv. alpském stylu.

Historické zajímavosti o Jáchymovu technologické zpracování stříbra neboli „krušení“ dalo horám název 1864 při hloubení dalšího patra v dole Svornost v hloubce téměř 500 metrů pod zemí vytryskl silný pramen teplé vody, který postupně šachtu zatopil 1898 objevuje Marie Curie-Sklodowská nový prvek radium – byl izolován u odpadu továrny na uranové barvy v Jáchymově s objevem jeho léčivých účinků vznikají v roce 1906 v Jáchymově první radonové lázně na světě – radonová voda byla původně donášena nebo dovážena koňským povozem 1911 vzniklo první potrubí, které vedlo radonovou vodu do první lázeňské budovy tedy dnešního aquacentra Agricola již tehdy trval lázeňský pobyt tři až čtyři týdny a poskytovaly se koupele, radiové obklady, ozáření i zvláštní injekce rádium se v té době stává předmětem komerce (rádiové pivo, popíjení vody z rádiové soli), nebral se příliš ohled na neblahé a přímo zdraví škodlivé následky jeho nadužívání, to vedlo k závažným problémům, které měly do budoucna vliv i na hodnocení úspěchů léčby po ukončení těžby na počátku 60. let se město i lázně znovu otevírají veřejnosti roku 1975 zahajuje provoz moderní lázeňské sanatorium akademika Běhounka a po dalších sedmnácti letech je otevřen lázeňský ústav Curie akciová společnost Léčebné lázně Jáchymov vzniká počátkem devadesátých let, stamilionovými investicemi rekonstruuje lázeňský důl Svornost a jeho prameny, modernizuje Radium Palace a celou řadu dalších lázeňských domů dodnes najdete horníky v dole Svornost, ti se starají o jímání radonové vody z nejspodnějšího 12. patra, které je 473 m pod zemí, 13 horníků pracuje na denní směně, mají na starosti dvě jámy Svornost a Josef – těžební klece i věže, čerpadla, potrubí a 14 km důlních chodeb čtyři prameny se svádí do nádrže, kde se voda smíchává, a čerpadla nasávají smíchanou vodu a tlačí ji potrubím do horní nádrže, odkud jde přes patro Daniel potrubím až do Jáchymova těžba v číslech: 12 pater, 14 km chodeb, nejhlubší patro leží v houbce 473 m, ale nejnižší bod je až 500 m pod zemí každý den se vytěží 475 000 litrů radonové vody 2,7 km je délka potrubí z jámy až do lázní Důl Svornost v Jáchymově - každý den se vytěží 475 000 litrů radonové vody.