„Je to málo. Jedním gólem vyhrajete jeden, a když se povede, možná dva zápasy za sezonu. Vidíte, doma dáme čtyři branky a stejně pět inkasujeme,“ vrátil se Ferenc ke čtvrteční domácí porážce v derby s Kometou.
Úvod utkání se vám přitom povedl. Od půlky úvodní třetiny jste ale zaostávali. Proč?
Nástup jsme měli dobrý. Navázali jsme na výkony z domácích zápasů proti Brnu, ale neproměnili jsme šance. Potom dostaneme jeden gól a přestaneme hrát. Nevím, čím si to mám vysvětlit. Najednou spadne nálada, nasazení a prohráváme 0:2.
Chybí hráč, který by tým probudil, vyburcoval?
Není to o tom, že by scházel lídr, který by hecoval. Hecujeme se sami. Nechci říct, že jsou to prázdná slova, ale nedopadají na úrodnou půdu. Namluvíme toho hrozně moc, ale pak nám to chybí v zápase. Vím, že jsou to kritická slova. Ale nemůžeme si lízat rány, musíme zabrat jako jednotlivci. Bavili jsme se o tom po druhé třetině, že se můžeme nahecovat, jak chceme, ale když si nenastavíte hlavou na střídání a neodvede sto procent, tak to bude vypadat, jak to vypadá teď. Je to o přístupu každého hráče.
I když jste nakonec prohráli o dva góly, je to další těsná porážka. To už musí být frustrující?
Je to ubíjející. Potřebovali bychom zápas, ve kterém prohráváme 0:2, otočit. Cítili bychom se lépe. Je to pořád dokola. Musíme pracovat, další zápas začíná za stavu 0:0. Musíme vydržet hrát déle než deset minut. Když dostaneme gól, tak nás to – napadá mě teď vulgární slovo – nesmí srazit na zem.
Z tribuny se zdá, že teď inkasujete lacinější branky. Souhlasíte?
Nevím, jestli je nazvat laciné. Asi ano. Nebudeme se za nic schovávat. Co tam spadne protivníkům, nám tam nespadne. Ale na to se nemůžeme vymlouvat. Je to jedna střela, jeden gól, nesmí nás to vypnout, tak jako teď. A nebylo to poprvé.
Spíše to byla narážka, že Budějovice vstřelily první dvě branky bez asistence.
To je pravda. Není to v taktice, že by nás přehráli nebo přečíslili. Většinou inkasujeme buď po špatné přihrávka, nebo nějakém zaváhání. To nás sráží.
Když si Las Vegas narychlo stáhli brankáře Pateru, Budějovice nasadily vašeho bývalého spoluhráče Čiliaka. Čekali jste ho v bráně?
Neřešíme, kdo proti nám chytá, nebo nechytá. Od Hufíka (druhý brankář Zlína) jsme věděli, že v bráně bude Čilo. Věděli jsme, že dlouho nechytal, chtěli jsme toho využít, ale nakonec z toho byl jeden gól. Chytal dobře, pochvala pro něho. My musíme být lepší.
Vnímáte, že se vám soupeři – a tím předkolo – vzdalují?
Člověk to nechce vnímat. Ještě by to ubíjelo více. Víme, že jsme třináctí a Budějovice se na nás dotáhly o tři body. Musíme hrát o dost lépe než teďka. O systému to není, ale o zodpovědnosti.
Šanci máte hned v úterý, kdy hostíte Liberec. Jak vidíte zápas proti rozjetým Tygrům?
Nedělní zápas si rozebereme na tréninku, připravíme se na úterý. Teď přetrvávají hořké pocity z nezvládnutého zápasu. Do půlnoci budu smutnit.
